Kaple svatého Václava v Kudlově

Kaple svatého Václava v Kudlově
Address: Václavská, Kudlov, Zlín, Czech Republic
Project:1927
Completion:1929


Odkaz na památkový katalog ZDE.
Okolnosti vzniku kudlovské kaple
Obec Kudlov, dnes součástí Zlína, leží v kopcovité krajině asi dva kilometry jižně od Zlína. Má charakter uliční obce s neuspořádanou strukturou blízkou kopaničářským vesnicím, soustřeďujícím osídlení kolem procházející komunikace. Kudlov je tak typickou dědinou z hornatého okolí Zlína i blízkého Valašska.
Občané obce Kudlova již delší dobu toužili po svatostánku ve své obci, avšak jejich přání se splnila až koncem dvacátých let minulého století. Pokladna obecní kasy byla již delší dobu prázdná a tato touha tak mohla být splněna jenom za velkého přičinění místních občanů. Ani tak ale stavbu pravděpodobně neorganizovala místní samospráva v čele se starostou Josefem Lapčíkem, ale tato iniciativa vzešla ze strany lidové. Již několik let před postavením kaple kolovaly sbírky po okolních vesnicích, avšak až příspěvkem 600K od manželů Anny a Josefa Procházkových byla založena nadace se záměrem postavit kapli. Spolupráce občanů obce byla úchvatná. Manželé Aloisie a Rudolf Vavrušovi darovali stavební pozemek. Mezi občany obce patřil také architekt František Lydie Gahura, architekt firmy Baťa, který zdarma vyhotovil plány a rozpočty ke kapli. Hlavním stavebním materiálem byly cihly ze zlínské cihelny, kterých darovala na stavbu firma Baťa 16000. Prštěnský starosta Ignác štasta daroval písek potřebný ke stavbě a majitelé okolních lesů dřevo ke stavbě kaple. Veškerý materiál navezli místní obyvatelé na místo stavby, která byla zadána zlínskému staviteli Josefu Jarcovjákovi. Stavba kaple trvala necelý rok a byla ukončena osazením zvonu ze staré zvonice. Celkové náklady se vyšplhaly na 30 000 Kč mimo darovaný materiál9. Kaple byla slavnostně vysvěcena dne 22. září 1929 Msgr. Antonínem Koblihou, faráři v Dómě v Olomouci, kmotrou se stala paní Marie Baťová, manželka Tomáše Bati. Patrocinium kaple svatému Václavu bylo pravděpodobně zvoleno kvůli nastávajícímu velkolepému výročí 1000 let od umučení svatého Václava v roce 1929. 


Kaple svatého Václava
Kaple svatého Václava se nachází asi v polovině obce Kudlov u hlavní silnice ze Zlína a je otočena průčelním rizalitem směrem k silnici, mírně natočena ke Zlínu. Pozemek, na kterém kaple stojí, je jenom trochu větší než samotná stavba. Po levé straně vedle kaple stojí kamenný kříž s umučeným Kristem, který zde byl přemístěn z jiné části obce. Stavbu ze stran obklopuje několik vzrostlých tújí, které kapli mírně převyšují a několik dalších listnatých stromů. Pozemek je terasovitě upraven a ohraničen betonovou zídkou, z níž vystupuje železný plot. Z čelní strany je plot opatřen brankou a je celý tvořen železnými rovnoběžnými sloupky, které jsou v horní části kolmě přepásány dvěma železnými pruty, od nichž jsou vertikální sloupky hustěji rozčleněny a ukončeny dalším kolmým prutem. Ostatní části plotu tvoří průběžné masivnější ocelové sloupky, které jsou vyplněny pletivem. Od branky se ke kapli rozevírá široké betonové schodiště, rozprostírající se po celé délce předního rizalitu. Stupně jsou ze stran ohraničené vyššími zídkami stoupajícími rovnoběžně se schodištěm, které je mírného sklonu a tvoří jej sedm stupňů. Toto schodiště zvoucí k návštěvě kaple končí plošinou se vstupem do kaple, která je kryta betonovou konzolou vybíhající z poloviny přední fasády Konzola kryje celou plošinku před kaplí. Stavba je položena mírně nad okolní terén a založena na betonových základech, které vystupují nad zem, kde pak přechází v nízký sokl. Ten také tvoří základní podloží pod schodištěm. Sokl je postaven z místního pískovcového kamene.
Půdorysem stavby je řecký kříž. Nosnou konstrukcí stavby jsou masivní cihelné pilíře ve tvaru písmene L ukončené železobetonovým věncem, tvořícím jakýsi architráv stavby. Kapli ukončuje plochá střecha s plechovou krytinou. Prostor mezi pilíři vyplňuje cihelné zdivo, které výrazně ustupuje od pilířů směrem dovnitř kaple. Výplňové zdivo je prolomené na každé ze čtyř stran trojicí úzkých rovnoběžných oken, které jsou zasazeny do jednoduchých železných rámů a které horizontálně rozdělují vnitřní část okna taktéž na tři části. Okna jsou široká na délku jedné cihly a zaklenuta klasickým rovným cihelným překladem, konstrukčně možným pro malou šířku oken. Tyto okenní otvory, vyplněné drátosklem, mají parapet i nadpraží asi třicet centimetrů od podezdívky, respektive od stropní konstrukce. Okna jsou lemována plasticky vystupujícími lezénami, tvořenými cihlami otočenými kolmo od stěny svou kratší stranou. Tyto lezény probíhají od podezdívky až po přiznaný železobetonový věnec.
Průčelní rizalit je jako ostatní rizality rozčleněn třemi osami okenních otvorů, avšak uprostřed je prolomen dveřmi, nad nimiž jej po celé šířce protíná poměrně dlouhá betonová konzola, kryjící nástupní plošinku kaple. Konzolu asi v polovině délky podepírají dva železné sloupky. Centrálně umístěné dřevěné dveře mají v centrální části úzký otvor vyplněný sklem, který rozměrově odpovídá navazujícímu oknu nad dveřmi i postranním okenním otvorům. Dveře od kaple jsou opatřeny jednoduchou kovovou mříží, která je tvořena převážně z vertikálních prvků a v horní části je na ní umístěn jednoduchý stylizovaný kovaný kříž. Horní část postranních oken pod konzolou je opatřena barevnými skly. Tato jednoduchá vitráž je vymezena čtvercovým polem, které je dále rozděleno na devět menších čtvercových částí. Rohová pole jsou vyplněna tónovanými žlutými sklíčky, takže plocha uprostřed, vyplněna bílými bezbarvými sklíčky, tvoří řecký kříž, tj. půdorys stavby. V horní polovině hlavního rizalitu se již objevují tři stejná okna, navazující na spodní část pod konzolou a opakující se na dalších rizalitech stavby. Vnitřní strany krajních oken jsou zesíleně rámovány širšími lezénami, které se tak mění v jakýsi pilíř. Ten přechází z horní části dolů, kde tvoří mohutné ostění vstupních dveří. Vlevo připojující se pilíř hlavního rizalitu vystupuje vysoko nad plochu střechy, kde přechází ve zvonici. V horní části pilíře je obdélníkový prostup ukončený železobetonovým překladem, který je krytý plechem. V tomto prostoru se nachází zvon. Na střechu zvonice je uprostřed připevněn železný kříž.
Obě boční strany jsou shodné, výplňové zdivo mezi pilíři je rytmizováno třemi vysokými okny, na zadní straně jsou okna zkrácena o jednu třetinu z důvodu umístění oltáře v interiéru. Plochá střecha budovy má mírný sklon a je chráněna plechovou krytinou. Střecha je ukryta za železobetonový věnec budovy, který tak přechází v nízkou atiku. Ze zadní strany je k budově přistavěna drobná dřevěná budova se šikmou pultovou střechou, sloužící jako sklad a také pro liturgické potřeby k pohřebním obřadům, které se dříve v kapli konaly.
Zmíněný přístavek je zakryt bočními křídly kaple a je tak těžko zachytitelný pohledem z ulice.
Po vstoupení do interiéru kaple se nám otevře centrální prostor, kterému vévodí kamenný oltář se sochou světce. Dominantním prvkem interiéru jsou okna, rámována zvenku vystupujícími lezénami, které probíhají od podlahy až po strop, který je rovný, bez jakéhokoliv členění. Z každého ze čtyř hlavních pilířů vystupují asi ve výšce očí kolmě dva čtvercové podstavce, na nichž jsou umístěny malé sochy světců. Ve stejné výšce je po obvodu kaple umístěna křížová cesta.
Oltář je kamenný, členěný na oltářní stůl a hranol se svatostánkem, na kterém stojí socha světce. Oltářní stůl je žulový, čelní tumba je vertikálně členěná masivně vystupujícími lezénami na tři části. Z prostřední části vystupuje pískovcový hranol, jehož spodní část tvoří svatostánek krytý mosaznými dvířky s basreliéfní výzdobou. Jejich ústředním motivem je obětní beránek stojící na menze, symbol Krista, a nad ním kříž lehce obtočený stuhou. Pod obětní menzou se nachází pšeničný klas. Nad svatostánkem je pískovcová hmota hranolu vyprofilovaná do tvaru kříže a na ní stylizovaná mosazná plastika Krista. Po stranách hranolu se svatostánkem jsou umístěny z každé strany tři mosazné svícny a na hranolu stojí socha svatého Václava, kterému je stavba zasvěcena, vysoká asi jeden metr. Vybavení interiéru je přizpůsobeno občasnému pořádání mší svatých. Směrem k oltáři se nachází tři řady lavic, po levé straně od vstupu jsou umístěny malé varhany. Osvětlení kaple umožňuje na strop pověšený a centrálně umístěný lustr.
Stavba kupodivu přečkala celé dvacáté století v netknuté podobě. Je tedy zachována v úplné autenticitě jak v exteriéru, tak v interiéru, vroce 1990 byla drobně opravena. Chybějící cihly byly doplněny novými nebo nahrazeny cihelným páskem, dále byla stavba natřena voděodolným nátěrem, drátosklo v oknech bylo nahrazeno novým a o deset let později bylo ruční zvonění nahrazeno motorickým.
Strany 8-11 z bakalářské práce Petra Janáče z roku 2010 na FF MU u prof. Jiřího Kroupy
0 comments
add comment

more buildings from František Lýdie Gahura