Adaptace a dostavba Žižkovského divadla Járy Cimrmana
Z hodnocení poroty
Návrh konstrukčně a dispozičně uvolňuje vstupní prostory, ve dvoře vzniká třípodlažní vestavba. Technické zázemí je situováno do suterénu, provozní část do druhého nadzemního podlaží. Prostory jsou řešeny střídmě s jistou velkorysostí, na zvážení je umístění toalet ve vstupním foyer. Přínosem je uvolnění vnitrobloku.
Z autorské zprávy Aleny Šrámkové
Divadlo je ve velice špatném stavu. Je na něm podepsáno několik rekonstrukcí a přístaveb a také několik zcela neodborných zásahů do provozu. Architektonicky je celé prostředí, kde se pohybují diváci, ovlivěno socialistickým realismem - zřejmě z období poslední rekonstrukce.
Navrhujeme odbourat celé zázemí jeviště včetně kulisáren a postavit novostavbu s dokonalým provozem, potřebným k funkci divadla, rozšířenou o komerční část - bar. Dále navrhujeme uvolnit dispozici vstupní haly včetně služeb pro diváky a část uličního průčelí.
Základní stavební program
V divadle účinkují dva stálé divadelní soubory a hostující soubory, celoročně lze počítat s potřebou uskladnění asi šestnácti inscenací. Kapacita hlediště pro 230 diváků by měla zůstat zachována, případně by mohla být rozšířena, šatny pro herce by měly postačit pro dvacet osob. Provoz divadla zajišťuje deset zaměstnanců.
Cílem soutěže je prokázat možnost adaptace a rozšíření divadla, možné je i rozšíření do dvora (podmínkou je zachování vzrostlého stromu a plotu u čp. 918). Rozšíření divadla je možné řešit i nástavbou. Není vyloučena možnost přesunout hlavní divácký vstup do dvora. Divadlo by mělo být bezbariérové.
Stavební historie divadla
Nejstarší plán je z roku 1873 a svědčí o tom, že kolem domu čp. 520 byla souvislá zahrada včetně pozemku dnešního souseda čp. 819. Sál dnešního divadla byl zbudován v letech 1874-75 jako kabaret související s hospodou, do které se vstupovalo po několika schodech z dnešního průjezdu. Sál měl dvě galerie podél všech stěn a terasu na střeše. V roce 1903 byl dům přestavěn na klášterní školu a z kabaretního sálu se stala kaple. Trojramenné schodiště se zrcadlem a pavlače byly nahrazeny novým modernějším schodištěm dvouramenným, byty v horních patrech se změnily v pokoje pro jeptišky a ve školní třídy. Domu tehdy asi přibyla i patra do dnešní výše. V roce 1918 byla škola změněna na státní a z kaple se stal Masarykův přednáškový a divadelní sál. Od roku 1925 se sál postupně upravoval pro ryze divadelní účely až do dneška. Do původně pochozí střechy sálu zřejmě časem teklo, a tak byla průběhem 20. let překryta další pultovou střechou o větším spádu.
Návrh konstrukčně a dispozičně uvolňuje vstupní prostory, ve dvoře vzniká třípodlažní vestavba. Technické zázemí je situováno do suterénu, provozní část do druhého nadzemního podlaží. Prostory jsou řešeny střídmě s jistou velkorysostí, na zvážení je umístění toalet ve vstupním foyer. Přínosem je uvolnění vnitrobloku.
Z autorské zprávy Aleny Šrámkové
Divadlo je ve velice špatném stavu. Je na něm podepsáno několik rekonstrukcí a přístaveb a také několik zcela neodborných zásahů do provozu. Architektonicky je celé prostředí, kde se pohybují diváci, ovlivěno socialistickým realismem - zřejmě z období poslední rekonstrukce.
Navrhujeme odbourat celé zázemí jeviště včetně kulisáren a postavit novostavbu s dokonalým provozem, potřebným k funkci divadla, rozšířenou o komerční část - bar. Dále navrhujeme uvolnit dispozici vstupní haly včetně služeb pro diváky a část uličního průčelí.
Základní stavební program
V divadle účinkují dva stálé divadelní soubory a hostující soubory, celoročně lze počítat s potřebou uskladnění asi šestnácti inscenací. Kapacita hlediště pro 230 diváků by měla zůstat zachována, případně by mohla být rozšířena, šatny pro herce by měly postačit pro dvacet osob. Provoz divadla zajišťuje deset zaměstnanců.
Cílem soutěže je prokázat možnost adaptace a rozšíření divadla, možné je i rozšíření do dvora (podmínkou je zachování vzrostlého stromu a plotu u čp. 918). Rozšíření divadla je možné řešit i nástavbou. Není vyloučena možnost přesunout hlavní divácký vstup do dvora. Divadlo by mělo být bezbariérové.
Stavební historie divadla
Nejstarší plán je z roku 1873 a svědčí o tom, že kolem domu čp. 520 byla souvislá zahrada včetně pozemku dnešního souseda čp. 819. Sál dnešního divadla byl zbudován v letech 1874-75 jako kabaret související s hospodou, do které se vstupovalo po několika schodech z dnešního průjezdu. Sál měl dvě galerie podél všech stěn a terasu na střeše. V roce 1903 byl dům přestavěn na klášterní školu a z kabaretního sálu se stala kaple. Trojramenné schodiště se zrcadlem a pavlače byly nahrazeny novým modernějším schodištěm dvouramenným, byty v horních patrech se změnily v pokoje pro jeptišky a ve školní třídy. Domu tehdy asi přibyla i patra do dnešní výše. V roce 1918 byla škola změněna na státní a z kaple se stal Masarykův přednáškový a divadelní sál. Od roku 1925 se sál postupně upravoval pro ryze divadelní účely až do dneška. Do původně pochozí střechy sálu zřejmě časem teklo, a tak byla průběhem 20. let překryta další pultovou střechou o větším spádu.
(Převzato z autorské zprávy V. Králíčka)
0 comments
add comment
