Martin Strakoš: O Karlu Kotasovi, architektu, který proměnil Moravskou Ostravu
Přednáška s uvedením knihy Karel Kotas 1894-1973, kterou vydal Obecní dům v Brně a Národní památkový ústav.
Za účasti generální ředitelky NPÚ Ing. arch. Nadi Goryczkové
Architekt Karel Kotas přichází do Moravské Ostravy na jaře roku 1925 do funkce stavebního dozoru při výstavbě Nové radnice. Kromě toho, že ovlivnil podobu této dominanty, záhy se začal podílet i na dalších projektech, souvisejících s proměnou ostravského průmyslového souměstí v industriální velkoměsto. Podle jeho návrhů vyrostla v centru Moravskoostravská spořitelna, nynější radniční budova centrální části města, dále sídlo pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta na nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice, sídlo tenisového klubu, obchodní dům Brouk a Babka na Smetanově náměstí, palác Občanské záložny v Reální ulici, obytné domy Dělnické záložny ve Veleslavínově ulici nebo palác Melantrich na nároží Umělecké a Nádražní ulice. Projektoval i oční pavilon městské nemocnice nebo modlitebnu metodistické církve. Koncem 30. let se k tomu přiřadil palác Generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy s pozoruhodnou uměleckou výzdobou na Prokešově náměstí a sousední bytový dům. Ve svých projektech Kotas spojoval cit pro účelnost s důrazem věnovaným materiálové skladbě, barevnosti i vytříbené hmotové a prostorové kompozici. Využíval formy nového klasicismu a purismu, obohacené o funkcionalistické principy s ohledem na dané prostředí. Pozornost věnoval moderní italské architektuře, sledoval tvorbu Le Corbusiera a dalších představitelů tehdejšího uměleckého a architektonického života. Spolupracoval s umělci, věnoval se spolkové činnosti. Kromě Moravské Ostravy se podílel na utváření moderního Brna, Prahy nebo lázní Teplic nad Bečvou. Letos vydaná monografie Kotasova celoživotního díla pojednává o všech těchto etapách jeho tvorby. Úvodní přednáška jednoho z editorů svazku se zaměří především na Kotasovy ostravské plány a realizace v kontextu architektonického vývoje 20. a 30. let minulého století.
Za účasti generální ředitelky NPÚ Ing. arch. Nadi Goryczkové
Architekt Karel Kotas přichází do Moravské Ostravy na jaře roku 1925 do funkce stavebního dozoru při výstavbě Nové radnice. Kromě toho, že ovlivnil podobu této dominanty, záhy se začal podílet i na dalších projektech, souvisejících s proměnou ostravského průmyslového souměstí v industriální velkoměsto. Podle jeho návrhů vyrostla v centru Moravskoostravská spořitelna, nynější radniční budova centrální části města, dále sídlo pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta na nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice, sídlo tenisového klubu, obchodní dům Brouk a Babka na Smetanově náměstí, palác Občanské záložny v Reální ulici, obytné domy Dělnické záložny ve Veleslavínově ulici nebo palác Melantrich na nároží Umělecké a Nádražní ulice. Projektoval i oční pavilon městské nemocnice nebo modlitebnu metodistické církve. Koncem 30. let se k tomu přiřadil palác Generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy s pozoruhodnou uměleckou výzdobou na Prokešově náměstí a sousední bytový dům. Ve svých projektech Kotas spojoval cit pro účelnost s důrazem věnovaným materiálové skladbě, barevnosti i vytříbené hmotové a prostorové kompozici. Využíval formy nového klasicismu a purismu, obohacené o funkcionalistické principy s ohledem na dané prostředí. Pozornost věnoval moderní italské architektuře, sledoval tvorbu Le Corbusiera a dalších představitelů tehdejšího uměleckého a architektonického života. Spolupracoval s umělci, věnoval se spolkové činnosti. Kromě Moravské Ostravy se podílel na utváření moderního Brna, Prahy nebo lázní Teplic nad Bečvou. Letos vydaná monografie Kotasova celoživotního díla pojednává o všech těchto etapách jeho tvorby. Úvodní přednáška jednoho z editorů svazku se zaměří především na Kotasovy ostravské plány a realizace v kontextu architektonického vývoje 20. a 30. let minulého století.
0 komentářů
přidat komentář
