E. Fay Jones
*31. 1. 1921 – Pine Bluff, USA
†30. 8. 2004 – Fayetteville, USA
Biografie
Euine Fay Jones byl americký architekt, žák Franka Lloyda Wrighta, držitel Zlaté medaile AIA (1990) a dlouholetý pedagog pedagog na Arkansaské univerzit, kde vyučoval architekturu 35 let. V mládí pracoval v arkansaském El Doradu v rodinné restauraci a současně byl dlouholetým členem skautského oddílu.
Zájem o architekturu se projevil již na základní škole s návrhy domků na stromech. Jeden z jeho domů měl funkční cihlový krb a rolovací dveře. V roce 1938, poté co ho inspiroval krátký film o sídle společnosti Johnson Wax, které navrhl americký architekt Frank Lloyd Wright, se Jones definitivně rozhodl pro kariéru architekta. Doufal, že získá místo u Námořní akademie Spojených států, a aby zvýšil své šance, navštěvoval kurzy stavebního inženýrství na Arkansaské univerzitě. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil Jones do námořnictva Spojených států a patnáct měsíců sloužil v Tichomořském divadle operací jako námořní letec, který pilotoval torpédové a střemhlavé bombardéry. V ledu 1943 se v San Franciscu oženil s Mary Elizabeth “Gus“ Knoxovou, s níž měl později dvě dcery. Po válce se vrátil do Little Rocku, kde pracoval jako kreslič pro architektonickou inženýrskou firmu. Jeho talentu si všimli a v roce 1946 ho povzbudili, aby se vrátil na Arkansaskou univerzitu a zapsal se do nového architektonického programu, který zahájil John Williams. V roce 1950 získal bakalářský titul v oboru architektury.
Následně absolvoval postgraduální stáž na Rice University v texaském Houstonu, kde v roce 1951 získal magisterský titul v oboru architektury. Během pobytu v Houstonu se Jones na Williamsův popud zúčastnil konference Amerického institutu architektů v roce 1949 v naději, že zahlédne Wrighta, který v tom roce přebíral Zlatou medaili. Jones byl Wrightovi představen na večírku po skončení konference, kde strávil 30 minut diskusí o Wrightových názorech na architekturu.
V letech 1951-53 vyučoval na Oklahomské univerzitě, kam jej pozval Bruce Goff, který byl Jonesovým mentorem a poskytl mu jiný pohled na moderní architekturu. Jones se ucházel o stáž ve Wrightově zimní dílně Taliesin West poblíž Scottsdale v Arizoně. Později Wright pozval celou Jonesovu rodinu do svého domu a projektového institutu Taliesin ve Spring Green ve Wisconsinu.
Do obou taliesinských ateliérů se mnohokrát vrátil jako přítel i jako učeň a v roce 1953 se stal členem Taliesin Fellow. Jones Wrighta velmi obdivoval, ale brzy si založil soukromou praxi v Ozark Mountains v severozápadním Arkansasu.
Na Wrightův návrh nastoupil na katedru architektury Arkansaské univerzity, kde později působil jako první děkan školy architektury. Současně se také věnoval vlastní architektonické praxi.
Euine Fay Jones byl americký architekt, žák Franka Lloyda Wrighta, držitel Zlaté medaile AIA (1990) a dlouholetý pedagog pedagog na Arkansaské univerzit, kde vyučoval architekturu 35 let. V mládí pracoval v arkansaském El Doradu v rodinné restauraci a současně byl dlouholetým členem skautského oddílu.
Zájem o architekturu se projevil již na základní škole s návrhy domků na stromech. Jeden z jeho domů měl funkční cihlový krb a rolovací dveře. V roce 1938, poté co ho inspiroval krátký film o sídle společnosti Johnson Wax, které navrhl americký architekt Frank Lloyd Wright, se Jones definitivně rozhodl pro kariéru architekta. Doufal, že získá místo u Námořní akademie Spojených států, a aby zvýšil své šance, navštěvoval kurzy stavebního inženýrství na Arkansaské univerzitě. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil Jones do námořnictva Spojených států a patnáct měsíců sloužil v Tichomořském divadle operací jako námořní letec, který pilotoval torpédové a střemhlavé bombardéry. V ledu 1943 se v San Franciscu oženil s Mary Elizabeth “Gus“ Knoxovou, s níž měl později dvě dcery. Po válce se vrátil do Little Rocku, kde pracoval jako kreslič pro architektonickou inženýrskou firmu. Jeho talentu si všimli a v roce 1946 ho povzbudili, aby se vrátil na Arkansaskou univerzitu a zapsal se do nového architektonického programu, který zahájil John Williams. V roce 1950 získal bakalářský titul v oboru architektury.
Následně absolvoval postgraduální stáž na Rice University v texaském Houstonu, kde v roce 1951 získal magisterský titul v oboru architektury. Během pobytu v Houstonu se Jones na Williamsův popud zúčastnil konference Amerického institutu architektů v roce 1949 v naději, že zahlédne Wrighta, který v tom roce přebíral Zlatou medaili. Jones byl Wrightovi představen na večírku po skončení konference, kde strávil 30 minut diskusí o Wrightových názorech na architekturu.
V letech 1951-53 vyučoval na Oklahomské univerzitě, kam jej pozval Bruce Goff, který byl Jonesovým mentorem a poskytl mu jiný pohled na moderní architekturu. Jones se ucházel o stáž ve Wrightově zimní dílně Taliesin West poblíž Scottsdale v Arizoně. Později Wright pozval celou Jonesovu rodinu do svého domu a projektového institutu Taliesin ve Spring Green ve Wisconsinu.
Do obou taliesinských ateliérů se mnohokrát vrátil jako přítel i jako učeň a v roce 1953 se stal členem Taliesin Fellow. Jones Wrighta velmi obdivoval, ale brzy si založil soukromou praxi v Ozark Mountains v severozápadním Arkansasu.
Na Wrightův návrh nastoupil na katedru architektury Arkansaské univerzity, kde později působil jako první děkan školy architektury. Současně se také věnoval vlastní architektonické praxi.
