„Jak by mělo vypadat muzeum, muzeum na Manhattanu? Určitě by mělo správně fungovat, mělo by splňovat všechny požadavky, ale jaký by si mělo vytvořit vztah k newyorskému okolí? Co by mělo vyjadřovat, jaké být jeho architektonické poselství?Snadnější je říct, jak by asi nemělo vypadat. Nemělo by vypadat jako obchodní nebo kancelářská budova, ani jako místo pro pokleslou zábavu. Svým tvarem i použitým materiálem by mělo jasně vyjadřovat svoji identitu a tíži v těsném sousedství padesátipodlažních mrakodrapů, mílových mostů, uprostřed dynamické džungle našeho pestrobarevného města. Mělo by být nezávislé a spoléhající samo na sebe, odkrývat historii a zároveň přetvářet živoucí ulici do ryzího a hlubokého umění.“
Marcel Breuer: New Buildings and Projects. s.14-15
Whitney museum představuje jednu z nejcennějších sbírek amerického umění 20. a 21. století. Pro svoji třetí budovu si Whitney vybralo čtvercový pozemek (100x125 stop) uprostřed Manhattanu mezi vysokými obytnými mrakodrapy. Autorem této nepřehlédnutelné stavby je původem maďarský architekt, který ve 20. letech studoval na Bauhausu u Waltera Gropius a později také na jeho pozvání přicestoval do Ameriky.
Muzeum se především zaměřuje na krátkodobé výstavy. Tři rozsáhlá podlaží nabízí dostatek prostoru pro pořádání výstav především žijících umělců. Muzeum rovněž disponuje rozsáhlými stálými sbírkami uměleckých děl z první poloviny 20. století. Tato filozofie ovlivnila výsledný projekt i řešení jednotlivých detailů, jako například zavěšený prefabrikovaný mřížkový strop z betonu umožňující při každé výstavě jinak osadit pohyblivé stěnové panely i osvětlení.
Muzeum bylo založeno renomovanou sochařkou a sběratelkou umění Gertrudou Vanderbilt Whitney, která si získala popularitu v uměleckých kruzích po založení “Whitney Studio Club“, což byl výstavní prostor pro mladé americké avantgardní umělce. Poté, co sesbírala téměř 700 děl amerických umělců a byla odmítnuta ve snaze věnovat je některému z muzeí, se Whitney rozhodla v roce 1929 založit svoje vlastní muzeum. Muzeum sídlilo ve třech řadových rodinných domech, které pro výstavní potřeby upravil v roce 1931 architekt Noel L. Miller.
Vlastnictví muzea bylo dlouhé roky v držení členů rodiny. V roce 1954 se muzeum přestěhovalo poblíž Museum of Modern Art a o deset let později se přesunulo do manhattanské čtvrti Upper East Side do dnešní budovy od Marcela Breuera, jehož kubus zvenku obložený žulovými deskami se vzpírá proti sousedním fasádám z tradičního vápence, pískovce a režného zdiva. Svojí stupňovitou formou muzeum připomíná převrácený zikkurat vyskládaný ze žulových bloků. Po dokončení v roce 1966 si muzeum muselo vyslechnout, že je příliš temné, těžké a surové. V průběhu let se však názor veřejnosti začal měnit a nyní je stavba považována za odvážnou, výraznou a inovační.
Whitney Museum bylo navrženo se záměrem pravidelně vystavovat mladé americké umělce a ukazovat je ve všech aspektech jejich tvorby; muzeum tvoří trojice velkých výstavních se zavěšeným pohledem z betonového mřížkového stropu. Každý z podhledových prvků je upraven tak, aby mohl být osazen mobilními stěnovými panely nebo flexibilním osvětlením. Tento systém zavěšených panelů umožňuje široké množství členění prostoru a počítá s uspořádáním panelů v libovolném směru. Původně bylo zamýšleno vytvořit tyto panely z překližky opatřené nátěrem, což se v průběhu času ukázalo jako komplikace, poněvadž se panely s každým dalším nátěrem stávaly těžšími.
Stálé sbírky muzea disponují širokou škálou exponátů vč. obrazů, kreseb, grafik, soch, instalačního umění, videa a fotografií. Obsahuje více než 18000 uměleckých děl, které z velké části tvoří nejslavnější a proslulí američtí umělci včetně Andyho Warhola, Alexandra Caldera a John Sloan.