Vídeňské hlavní nádraží

Hauptbahnhof Wien

Vídeňské hlavní nádraží
Spolupráce: Zechner & Zechner
Adresa: Südtiroler Platz, Vídeň, Rakousko
Investor:ÖBB
Realizace:2009-15


Nové vídeňské hlavní nádraží vzniklo na jihu širšího centra, jen asi čtvrt hodiny pěší chůze od kostela sv. Karla Boromejského. Nahradilo dvě původní, v současné době již nevyhovující, hlavová nádraží (jižní a východní). Velkorysý projekt (označovaný – zejména kvůli enormním nákladům – jako projekt století) obsahuje kromě vlastní stavby nádraží i integrované multifunkční nákupní a administrativní centrum, zároveň vzniklo nové headquarters rakouských drah (ÖBB) a v další fázi projektu se bude realizovat stavba nové čtvrti. Na uvolněných pozemcích po bývalých dvou nádražních komplexech se totiž plánuje výstavba rozsáhlého sociálního bydlení podporovaného městem. Má tak prakticky vzniknout kolem 5.000 bytů, 20.000 nových pracovních míst, dvě školy a školky a velký park. To celé na 109 hektarech.
Idea projektu vznikla již na sklonku osmdesátých let, o patnáct let později byla vypsána soutěž, kterou vyhráli autoři realizovaného masterplanu - Atelier Albert Wimmer (Vídeň), Atelier Ernst Hoffmann (Vídeň) a Theo Hotz Architekten und Planer (Curych). Projekt centrály ÖBB vypracovali architekti ze Zechner & Zechner.
Samotná budova nádraží byla otevřena 10. 10. 2014. Funguje zatím spíše jako obchodní centrum, jsou otevřena pouze dvě nástupiště obsluhující příměstskou dopravu a spoje do Bratislavy. Do konce roku je však v plánu již plný provoz nádraží. Vzniknou tak přímé spoje do okolních států, jednou z velmi propagovaných linek je Graz – Vídeň – Praha.
Aby nové kolejového těleso nepůsobilo ve městě opět jako bariéra, nemá nádražní budova žádnou klasickou „přední“ a „zadní“ stranu, snaží se na okolí působit rovnoměrně. Zároveň se autoři rozhodli vyzdvihnout příjezdy a odjezdy vlaků na úroveň patra, velkou výzvou tak bylo stavebně technické řešení stavby, kdy bylo potřeba přenést nejvyšší zátěž (pohyb vlaků) skrz celou stavbu do základů – úroveň kolejiště je proto provedena jako mostová konstrukce.
Velmi výrazným prvkem nové nádražní haly je její dynamická střecha. Geometrie vychází kromě estetického zážitku z praktické potřeby osvětlení prostorů nástupiště. Střešní konstrukce je velmi dobře vidět z nedaleké rozhledny – Bahnorama – nejvyšší celodřevěné věže Evropy, kdy je výhled zpřístupněn panoramatickým výtahem a plošinou ve výšce 40 metrů. Věž bude však na místě pouze do 31. 12. 2014.
Technika vnitřního prostředí nádraží byla navržena s ohledem na udržitelnost a ekologičnost projektu. I díky začlenění fotovoltaiky, geotermální energie a ekonomického dálkového vytápění a chlazení dostal projekt ocenění Udržitelného projektu města Vídně 2014 (Umweltpreis der Stadt Wien 2014).
Interiér nádraží sleduje bezpečnostní opatření a snaží se předcházet klasickým nešvarům nádražních budov (např. drogové problémy). Navržené haly a schodiště jsou tak velkoryse široké a díky tomu přehledné, interiér se vyvaroval koutů a úzkých průchodů. Zároveň občasné použití skla v podlahách přináší denní světlo až do podzemních garáží. A v neposlední řadě má svůj důvod i uspořádání obchodů, například tak nejsou u vchodů umístěny prodejny alkoholu.
Karolína Kripnerová
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Ernst Hoffmann, Theo Hotz, Albert Wimmer