Vatikánská kaple

Jedním z deseti architektů vyzvaných k navržení kaple byl i Sean Godsell. Architektům byla dopřána svoboda tvorby, jejich úkolem bylo navrhnout kapli bez odkazu na katolický kánon, jediné povinné bylo v kapli o maximální ploše 60 m² umístit oltář a pult.
Kaple od Sean Godsell architects je tvořena ocelovou rámovou konstrukcí opláštěnou zintekem. Vysoká úzká kaple stojící na čtvercovém půdorysu je volně odvozená z rozměrů lodního kontejneru. Její základy tvoří pilíře podobné těm, které se používaly dříve v Benátkách. Kaple je ze všech čtyř stran otevřena jako markýza a odkrývá tak pohled na kovový oltář. Při pohledu shora otevřené boky kaple tvoří kříž. Ve volné přírodě kolem kaple jsou umístěny lavice z recyklovaných kotvících tyčí z Benátek.
Konstrukce kaple zhotovená mimo lokalitu byla navržena tak, aby mohla být sestavena v různých podmínkách a prostředí, což ji dělá přemístitelnou. “Vzdělávali mě jezuité, jejichž apoštolská služba byla nedílnou součástí mého dětství,” řekl Sean Godsell. “Jezuitští misionáři nepřinesli jen slovo Boží, ale také vzdělání, výzkum a kulturu, kamkoli se dostali. Jejich bytí ve mně vyvolalo pocit, že církev je odolná a dynamická entita schopná přežít i tisíce kilometrů od Říma. Můj návrh rozšiřuje tuto myšlenku vytvořením kaple, která by mohla být přemístěna, postavena, sbalena, přepravena a znovu postavena tam, kde to bude potřeba.“
Podle Godsella má být církev 21. století mírumilovným, bezpečným, multigeneračním místem pro rozjímání, sebereflexi a meditaci. To vše před tím, než je prostorem pro liturgii, modlitbu a rituál. Místo, kde se lidé cítí v klidu a ochotni se shromáždit.