Skladovací dům

Když v Japonsku zemře majitel nemovitosti, tak dědicové musí za pozemek zaplatit vysokou daň. Často se daňové břemeno stane neúnosným, takže jsou dědicové v mnoha případech nuceni pozemek prodat. Z tohoto důvodu se dostatečně velké pozemky dělí na dvě nebo tři menší parcely, které se pak prodají, nebo se na těchto pozemcích postaví montované domy, a ty se pak prodají, aby se mohla uhradit daň. Nemovitost našeho klienta byla jednou z takových malých parcel typických pro předměstí Tokia, kde byl původní pozemek rozdělen na dvě části (přední a zadní). Když je na pozemku zaparkované auto, tak je místo téměř celé obsazené. Typickým řešením pro tento dům by bylo umístění garáže, vchodu a koupelny v přízemí, obývacího pokoje v patře a ložnice do podkroví. Nechtěli jsme však investorům vnucovat takový předepsaný životní styl.
Příhodné geologické podmínky nám nabídly jedinečnou příležitost. Únosná zemina se nacházela v ideální hloubce. Pokud bychom vybetonovali suterén a něj postavili lehkou ocelovou konstrukci, tak bychom se obešli bez pilotových základů. I když byla stavba suterénu dražší, tak naopak lehká nadzemní ocelová konstrukce byla levnější. Ve výsledku byly náklady na výstavbu stejné jako za stavbu tří nadzemních podlaží na pilotech. Navíc, pokud postavíme jen dvě nadzemní podlaží, abychom dosáhli maximální povolené výšky, která je dostatečně vysoká pro tři nadzemní podlaží, můžeme výšku podlahy prvního a druhého podlaží zvýšit 1,5krát oproti typické světlé výšce.
Na rozdíl od běžné garáže s minimální výškou stropu, která by postačovala jen pro zaparkování automobilu, jsme vytvořili garáž s velkorysou světlou výškou a dostatkem denního světla, podobně jako u vstupní haly. Rozmístění oken na fasádě muselo být velmi pečlivě zvoleno, aby zůstalo ochráněno soukromí rodiny v hustém městském prostředí, a proto nakonec průčelí zůstalo zcela bez oken. Nad zadním dvorkem v suterénu zůstal v prvním i druhém patře volný prostor, takže tudy proudí do celého domu dostatek čerstvého vzduchu a denního světla.
Na závěr jsme vytvořili dům jako sklad s garáží, předsazenou stříškou, mohutnými stěnami s malým počtem oken a já jsem ho pojmenoval „Skladovací dům“. Klient nám řekl, že se mu název líbí - protože pracuje v nakladatelství a má k úložným prostorům hluboký vztah.