Rybářská bašta Šumava
Dřevěný kubus vznášející se nad hladinou
Objekt se s hrdostí propisuje do krajiny. Tvarově elementární dřevěná kostka na minimálním půdorysu 5,5 × 5,5 metru, vysoká 5,5 metru, disponuje jedním ustoupeným podzemním podlažím. Architekt Rajniš k tomu lakonicky dodává: „...chaty neumíme, neděláme.“
Díky svažitému terénu stavba zdánlivě levituje nad břehem rybníka a její zrcadlení na vodní hladině posiluje tradiční poetiku jihočeské krajiny. Přístup k rybářské baště vede po nenápadné polní cestě, ze které se dovnitř vstupuje přes jednu z pohyblivých teras. Tu lze elegantně sklopit do vodorovné polohy, čímž architekti oživují dávnou tradici padacích mostů středověkých vodních tvrzí.
Zajímavostí je založení spodní stavby v bezprostřední blízkosti břehu. Po posouzení geologie a nutnosti hlubokého založení se zde uplatnila ekonomicky výhodná a v Čechách zatím nepříliš rozšířená technologie – na sucho beraněné piloty. Během jediného dne beranící soustava zatloukla do terénu veškeré navržené betonové sloupy, jejichž hlavy se následně přebetonovaly deskou.
Nosný skelet objektu tvoří dřevěná konstrukce s rastrem 2,5 × 2,5 metru, zavětrovaná ocelovými táhly. Stejný modul prostupuje stavbou i vertikálně, propisuje se do rastru ve stěnách a do členění podlaží. Dřevěná část je kotvená do monolitického suterénu a částečně je vynesená zavětrovanými ocelovými podporami. Dřevostavba je tak odsazená od terénu a dobře chráněná před zemní vlhkostí.
Objekt se s hrdostí propisuje do krajiny. Tvarově elementární dřevěná kostka na minimálním půdorysu 5,5 × 5,5 metru, vysoká 5,5 metru, disponuje jedním ustoupeným podzemním podlažím. Architekt Rajniš k tomu lakonicky dodává: „...chaty neumíme, neděláme.“
Díky svažitému terénu stavba zdánlivě levituje nad břehem rybníka a její zrcadlení na vodní hladině posiluje tradiční poetiku jihočeské krajiny. Přístup k rybářské baště vede po nenápadné polní cestě, ze které se dovnitř vstupuje přes jednu z pohyblivých teras. Tu lze elegantně sklopit do vodorovné polohy, čímž architekti oživují dávnou tradici padacích mostů středověkých vodních tvrzí.
Zajímavostí je založení spodní stavby v bezprostřední blízkosti břehu. Po posouzení geologie a nutnosti hlubokého založení se zde uplatnila ekonomicky výhodná a v Čechách zatím nepříliš rozšířená technologie – na sucho beraněné piloty. Během jediného dne beranící soustava zatloukla do terénu veškeré navržené betonové sloupy, jejichž hlavy se následně přebetonovaly deskou.
Nosný skelet objektu tvoří dřevěná konstrukce s rastrem 2,5 × 2,5 metru, zavětrovaná ocelovými táhly. Stejný modul prostupuje stavbou i vertikálně, propisuje se do rastru ve stěnách a do členění podlaží. Dřevěná část je kotvená do monolitického suterénu a částečně je vynesená zavětrovanými ocelovými podporami. Dřevostavba je tak odsazená od terénu a dobře chráněná před zemní vlhkostí.
Huť architektury Martin Rajniš
0 komentářů
přidat komentář
