Rozvoj bydlení na ostrově Giudecca

Campo di Marte jsou dva vnitřní bloky, které se nachází na úzkém ostrově Giudecca. Zde v roce 1985 byla napsána historie architektury, kterou si ale dnes již mnoho lidí nepamatuje. V roce 1983 se totiž poprvé spojili se stavebním projektem portugalský architekt Álvaro Siza a italský architekt Aldo Rossi. Oba vystavovali svoji práci v roce 1976 na Benátském bienále. Sály, v kterých se jejich expozice nacházela, spolu přímo sousedily. Zatímco Rossi (společně s Bruno Reichlin, Fabio Reinhart a dalšími) prezentoval koláže Analogového města, Siza přinesl část svých dotovaných projektů týkajících se bytů v Portugalsku v té době. Můžeme předpokládat, že právě tato prezentace vedla v roce 1983 k tomu, že byli vyzváni Benátským sdružením pro bytovou výstavbu, aby vstoupili do soutěže a znovu navrhli Campo di Marte. To jak velice byla soutěž rozmanitá, můžeme dodnes vidět ze seznamu jmen architektů, kteří byli k účasti přizváni: vedle Sizy a Rossi byli pozváni Rafael Moneo, Mario Botta, Boris Podrecca a Aldo van Eyck.
Nakonec však Siza vyhrál s plánem, který se zakládal na jednoduchých, snadno realizovatelných bytových blocích, umístěných a vyrovnaných z hlediska stávajících konstrukcí okolních bloků. Navíc byly do nových budov začleněny některé z typických prvků Giudeccy, jako jsou kolonády, lodžie, otevřené uličky a menší náměstí mezi domy. V mnoha ohledech se stavby podobají modernizovanému pokračování historických budov. Mimo jiné se Sizův plán soustředil také na zapojení dalších architektů ze soutěže při zpracovávání detailů některých domů kolem centrální části, kterou definoval. Nad novým Campo di Marte bylo celou dobu promýšleno tak, aby odrážel rozmanitost a zároveň fungoval jako ukázka portrétu. Tak Rafael Moneo, Carlo Aymonino a konkrétně Aldo Rossi byli pověřeni navrhnout další domy. Celá realizace však postupovala velmi pomalu, takže od roku 1986 do roku 2010, tedy celých 24 let nebyla Sizova část návrhu pro srdce nové zástavby dokončena.