Rodinný dům u Voronoiovy ohrady
Voronoi’s Corrals
Rodinný dům u Voronoiovy ohrady se nachází na řeckém ostrově Milos, který patří do souostroví Kyklády v Egejském moři. Jeho koncept lze nejlépe pochopit v širším kontextu. Jedná se o nejnovější přírůstek projektu s názvem „Voronoi's Corrals“, který byl zahájen před deseti lety a v současné době zahrnuje území o rozloze 90 000 m².
Celý projekt navazuje na úsilí o začlenění “prázdninového domu“ do jihoevropské pobřeží a širšího sociálního, kulturního i ekonomického kontextu. Místo toho, aby se stavbám sloužícím cestovnímu ruchu obětovalo velké území divoké přírody a zemědělské půdy, tyto ohrady nově interpretují místní dědictví. Vytváří území pro soužití a vzájemnou ochranu divočiny, venkovského i domácího prostředí.
Zachování rozmanitého využití a udržení zemědělské produktivity jsou i závazkem do budoucna. Území je využíváno a ekonomicky zhodnocováno místní komunitou po celé období mimo prázdninovou sezóny. Jedná se o model symbiotického soužití tradiční živé a produktivní krajiny a výstředních potřeb současné “kultury volného času“.
Prázdninový dům je největší stavbou na rozlehlém pozemku. Jeho uspořádání je odvozeno z parametrické úpravy Voronoiových buněk. Každá buňka odpovídá jasně definovanému využití, ať už jde o venkovní nádvoří, stínící přístřešek, společný obytný prostor, ložnici nebo obslužný prostor. V interiéru se strop každé buňky sbíhá nahoru do středového bodu, kde je propíchnutý kruhovým světlíkem.
Světlíky lze řízeně otevírat a uzavírat. Vegetací osazená střecha společně s venkovním stíněním a masivními obvodovými stěnami přispívají ke snížení energetické náročnosti domu. Podobně jako ostatní domy má i tato prázdninová vila kamenný plot, který od sebe odděluje a chrání divokou přírodu a zemědělsky využívanou oblast, kde se pěstují středomořské rostliny, z nichž tu extrahují éterické oleje. Člověkem “vypěstované buňky“ tvoří ohradu, pokrývají střechy budov a napomáhají splynout s krajinou.
Při pohledu shora jsou hlavní nápovědou o osídlení místa kruhové světlíky. O využití jednotlivých buněk napovídá také střešní výsadba: čímž umocňuje funkční uspořádání celého návrhu.
Celý projekt navazuje na úsilí o začlenění “prázdninového domu“ do jihoevropské pobřeží a širšího sociálního, kulturního i ekonomického kontextu. Místo toho, aby se stavbám sloužícím cestovnímu ruchu obětovalo velké území divoké přírody a zemědělské půdy, tyto ohrady nově interpretují místní dědictví. Vytváří území pro soužití a vzájemnou ochranu divočiny, venkovského i domácího prostředí.
Zachování rozmanitého využití a udržení zemědělské produktivity jsou i závazkem do budoucna. Území je využíváno a ekonomicky zhodnocováno místní komunitou po celé období mimo prázdninovou sezóny. Jedná se o model symbiotického soužití tradiční živé a produktivní krajiny a výstředních potřeb současné “kultury volného času“.
Prázdninový dům je největší stavbou na rozlehlém pozemku. Jeho uspořádání je odvozeno z parametrické úpravy Voronoiových buněk. Každá buňka odpovídá jasně definovanému využití, ať už jde o venkovní nádvoří, stínící přístřešek, společný obytný prostor, ložnici nebo obslužný prostor. V interiéru se strop každé buňky sbíhá nahoru do středového bodu, kde je propíchnutý kruhovým světlíkem.
Světlíky lze řízeně otevírat a uzavírat. Vegetací osazená střecha společně s venkovním stíněním a masivními obvodovými stěnami přispívají ke snížení energetické náročnosti domu. Podobně jako ostatní domy má i tato prázdninová vila kamenný plot, který od sebe odděluje a chrání divokou přírodu a zemědělsky využívanou oblast, kde se pěstují středomořské rostliny, z nichž tu extrahují éterické oleje. Člověkem “vypěstované buňky“ tvoří ohradu, pokrývají střechy budov a napomáhají splynout s krajinou.
Při pohledu shora jsou hlavní nápovědou o osídlení místa kruhové světlíky. O využití jednotlivých buněk napovídá také střešní výsadba: čímž umocňuje funkční uspořádání celého návrhu.
DECA architecture
0 komentářů
přidat komentář
