Rodinný dům P5
Návrh rodinného domu vstupuje do stabilizovaného území – tradiční uliční fronty historického jádra městské části Praha 5. Zároveň vyznává vzory moderní architektury. Výsledkem je architektonicky čistý prostor modelovaný světlem, jehož vnější forma vytváří jasný řád a zároveň svým téměř archetypálním objemem respektuje urbanistický kontext. Jednotlivé části domu interpretují tradiční prvky a postupy soudobým jazykem. Vzniká tvůrčí hra mezi starým a novým, tradičním a moderním, hmotou a tvaroslovím, vnitřkem a vnějškem.
Rodinný dům je trojpodlažní. Přízemí se obytnou společenskou částí otevírá severozápadním směrem do zahrady, servisní zázemí tvoří předěl od uličního prostranství. V patře jsou ložnice a pokoje orientované na obě strany a nabízející různé varianty výhledů, denního osvětlení či intimity. Půda je pojata jako jeden otevřený prostor s oddělenou šatnou.
Uliční fasáda stojí na trojosé kompozici a jasně architektonicky definovaných podlažích. Trojosý princip se uplatňuje v patře a podkroví, které drží jednotné vertikály oken (na úrovni střechy provedené formou vikýřů, v patře se zvýrazněnými šambránami). V přízemí jsou fasádní otvory sjednoceny spolu s dalšími prvky do dvou vstupních portálů (hlavní vstup a garáž), tvořících čistou geometrickou kompozici. Dvorní fasádě dominuje přízemní část komponovaná z velkých prosklených oken a modřínového obložení, přecházejícího v terasu se zahradním domkem a lamelovou pergolou. Materiálově se na fasádě uplatňuje především bílé natřená klasická štuková omítka, šedě lakovaný kov (střecha, okenní zábradlí, šambrány, portály v přízemí), modřínové dřevo (směrem do zahrady) a sklo v transparentním i matném provedení.
Koncepce interiéru je postavena na několika základních principech: otevřenost světlu, soulad vnitřního prostoru s architekturou domu, prostorová a materiálová jednoduchost, pozornost k detailu. Každý z principů zahrnuje několik v návrhu uplatňovaných postupů. Princip "otevřenosti světlu" znamená velkorysost okenních otvorů, propojení vnitřního prostoru s vnějším (zejména obytného prostoru se zahradou), pečlivou práci s denním osvětlením (variantní možnosti od úplného oslunění po různé formy zastínění a zaclonění) a nasvětlováním interiéru (přímým i nepřímým). Soulad vnitřního prostoru s architekturou domu se projevuje v naprosté vzájemné provázanosti stavebních a interiérových prvků. Každé okno, dveře či nosná konstrukce lícuje s navazujícími vnitřními stěnami, váže na objekty vestavného nábytku, tvoří pečlivě zvažovanou kompozici v jednotlivých místnostech. Vše vzájemně souvisí. Návrh pracuje s jednoduchými geometrickými tvary prostorů, stavebních prvků i vybavení, používá jen několik základních barev (bílá, šedá) a materiálů (dubové dřevo, OSB, nerezová ocel, leštěný beton), které prostupují celým domem. Volba barev a materiálů pomáhá celkové prosvětlenosti a otevřenosti prostoru. Každému, byť sebemenšímu detailu domu je věnována naprostá pozornost. Dveřní zárubně lícují s povrchy stěn i vestavného nábytku, hrany povrchů podlah vážou na navazující dveřní či okenní otvory, svítidla i další elektromontážní prvky jsou osově komponovány, revizní otvory jsou skryté v obkladech. Interiér domu je na první pohled střídmý a jednoduchý, ve skutečnosti však komplexní, vzájemně provázaný celek.
Rodinný dům je trojpodlažní. Přízemí se obytnou společenskou částí otevírá severozápadním směrem do zahrady, servisní zázemí tvoří předěl od uličního prostranství. V patře jsou ložnice a pokoje orientované na obě strany a nabízející různé varianty výhledů, denního osvětlení či intimity. Půda je pojata jako jeden otevřený prostor s oddělenou šatnou.
Uliční fasáda stojí na trojosé kompozici a jasně architektonicky definovaných podlažích. Trojosý princip se uplatňuje v patře a podkroví, které drží jednotné vertikály oken (na úrovni střechy provedené formou vikýřů, v patře se zvýrazněnými šambránami). V přízemí jsou fasádní otvory sjednoceny spolu s dalšími prvky do dvou vstupních portálů (hlavní vstup a garáž), tvořících čistou geometrickou kompozici. Dvorní fasádě dominuje přízemní část komponovaná z velkých prosklených oken a modřínového obložení, přecházejícího v terasu se zahradním domkem a lamelovou pergolou. Materiálově se na fasádě uplatňuje především bílé natřená klasická štuková omítka, šedě lakovaný kov (střecha, okenní zábradlí, šambrány, portály v přízemí), modřínové dřevo (směrem do zahrady) a sklo v transparentním i matném provedení.
Koncepce interiéru je postavena na několika základních principech: otevřenost světlu, soulad vnitřního prostoru s architekturou domu, prostorová a materiálová jednoduchost, pozornost k detailu. Každý z principů zahrnuje několik v návrhu uplatňovaných postupů. Princip "otevřenosti světlu" znamená velkorysost okenních otvorů, propojení vnitřního prostoru s vnějším (zejména obytného prostoru se zahradou), pečlivou práci s denním osvětlením (variantní možnosti od úplného oslunění po různé formy zastínění a zaclonění) a nasvětlováním interiéru (přímým i nepřímým). Soulad vnitřního prostoru s architekturou domu se projevuje v naprosté vzájemné provázanosti stavebních a interiérových prvků. Každé okno, dveře či nosná konstrukce lícuje s navazujícími vnitřními stěnami, váže na objekty vestavného nábytku, tvoří pečlivě zvažovanou kompozici v jednotlivých místnostech. Vše vzájemně souvisí. Návrh pracuje s jednoduchými geometrickými tvary prostorů, stavebních prvků i vybavení, používá jen několik základních barev (bílá, šedá) a materiálů (dubové dřevo, OSB, nerezová ocel, leštěný beton), které prostupují celým domem. Volba barev a materiálů pomáhá celkové prosvětlenosti a otevřenosti prostoru. Každému, byť sebemenšímu detailu domu je věnována naprostá pozornost. Dveřní zárubně lícují s povrchy stěn i vestavného nábytku, hrany povrchů podlah vážou na navazující dveřní či okenní otvory, svítidla i další elektromontážní prvky jsou osově komponovány, revizní otvory jsou skryté v obkladech. Interiér domu je na první pohled střídmý a jednoduchý, ve skutečnosti však komplexní, vzájemně provázaný celek.
0 komentářů
přidat komentář
