Rekonstrukce prvorepublikového bytu v Brně citlivě obnovuje původní atmosféru s důrazem na historické detaily a kvalitní materiály nových prvků. Přehodnocení dispozice nabízí velkorysý obytný prostor, vestavěné vybavení inspirované japonskou estetikou zajišťuje variabilitu a nadčasovost interiéru.
Bytový dům ve kterém se byt nachází pochází z dvacátých let dvacátého století. Prvorepublikový charakter bytu je definován velkorysými místnostmi s vysokou světlou výškou i spoustou detailů z kvalitních materiálů. Ne všechny se však dochovaly vlivem nevhodných rekonstrukcí. Důležitým aspektem návrhu je obnovení původní atmosféry s moderními prvky. Obnovení spočívá ve výměně plastových oken za dřevěné kastlové, repasování zdobených zárubní otvorů a navrácení dřevěných parket, které prostupují celým bytem bez prahů.
Velkým tématem a největším zásahem je přehodnocení dispozičního rozložení, kde největší místnosti směřují na západ do ulice, zatímco kuchyně a menší pokoj směřují na východ do klidného vnitrobloku. Přeorganizování kuchyně na druhou stranu bytu spolu s vybouráním otvoru, který propojuje druhou velkou místnost, vytváří velký obytný prostor se západním odpoledním sluncem. V druhé části bytu jsou využity dva menší pokoje intimněji díky orientaci do klidného vnitrobloku s ranním sluncem.
Cílem návrhu bylo vytvořit prostor, který je modifikovatelný v čase. Veškeré vestavěné prvky jsou proto navrženy v maximální míře neutrálně, tak aby umožnily vybavení místností jakkoliv výrazným mobiliářem, který se může měnit a stále bude ladit ke svému okolí. Vestavěný nábytek je dřevěný ve stejném odstínu vlysové podlahy a je doplněn vestavěnými plechovými prvky z broušeného nerezu, který nenápadně odráží své okolí.
Inspiraci vestavěných prvků architekti hledali v japonské estetice, kde má pravidelnost, rastr a opakování prvků duchovní rozměr. Vycházejí z představy o řádu, rovnováze a cykličnosti přírody. Rytmus opakujících se polí a segmentů symbolizuje harmonii mezi člověkem a okolím, klid mysli a přijetí neustálého plynutí času. Výrazným lineárním prvkem v chodbě je barevné neonové světlo, které zase odráží charakter nočních ulic Tokia.
Stávající koupelna se záchodem v původním rozvržení neodpovídaly požadovanému rozměru, proto je architekti navrhli rozšířit do poměrně velkého prostoru chodby. Zrcadlová stěna opět odráží své okolí, neutralizuje využití prostoru chodby a iluzivně skrývá vložený objem koupelny.
V koupelně a na soklu barového pultu je použitý plastický obloukový obklad navazující na reliéf původních kanelovaných zárubní. Zelená barva obkladu kuchyňského ostrůvku je doplněna komplementární červenou barvou lineárního osvětlení jako jediného dominantního prvku v bytě.