Rekonstrukce areálu restaurátorské školy
Z historie budovy děkanátu fakulty
Červená věž
Na nejstarším plánu zámeckého návrší bychom na místě současné budovy děkanátu Fakulty restaurování v Jiráskově ulici č.p. 3 našli pouze zahradu za hradbami „horního" litomyšlského města. Z pozdně středověkého opevnění se dodnes zachovala jediná část — tzv. Červená věž, jejíž neomítané zdivo z kamene a cihel stojí v jižním koutu školního dvora. Červená věž vznikla na konci 15. století a byla součástí obranného systému návrší. Dodnes mohou návštěvníci ocenit strategický výhled do jejího okolí. V době fungování litomyšlského velkostatku byly prostory věže z části využívány jako obydlí, v současnosti slouží Červená věž jako výstavní prostor Muzea restaurování a historických technologií. Muzeum bylo otevřeno v roce 1998. Sbírky muzea obsahují především hmotné ukázky starých technologií z oblastí architektury a dalších oborů výtvarných umění. Svým záběrem sbírek je muzeum v evropském kontextu unikátní. Depozitář sbírkových předmětů se nachází v jiných prostorách Fakulty restaurování.
Forstmistrovský dům
Po polovině 18. století vznikla u věže, na místě zahrady patřící piaristickému klášteru, novostavba úředního domu. Autorem architektonického návrhu byl litomyšlský stavitel Jiří Béba. Novostavba byla součástí většího areálu domů, v nichž bydleli úředníci spravující litomyšlský velkostatek. Dům s č.p. 3, který předstupuje do ulice, obýval od počátku jeho vzniku forstmistr — správce lesů litomyšlského panství, ale na konci 18. století bychom zde našli i byt panského architekta. Za průjezdem vydlážděným dřevěnými špalíky byl situován dvůr s hospodářskými budovami. V patře byl umístěn obytný apartmán forstmistra a jeho rodiny, v přízemí jej doplňovalo nezbytné zázemí v podobě kanceláře, kuchyně, skladovacích prostor a místnosti pro ubytování služebnictva. Dům sloužil obytným účelům také po zrušení velkostatku ve 20. století, kdy byl rozdělen na několik bytů. Detaily jeho vybavení se v průběhu historie měnily, dispozice a většina vnitřních stavebních konstrukcí však zůstaly zachovány. Dodnes také můžeme ocenit původní návrh fasády s rokokovým štukovým ornamentem a pískovcovým portálem průjezdu.
Restaurátorská škola a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice
V roce 1994 se na rýsovacím prkně architekta Mikuláše Hulce zrodily úpravy domu pro restaurátorskou školu, které se dotkly hlavní budovy, ale hlavně zhodnotily celý areál. Ocenění si zaslouží zvláště zasazení novostavby laboratoře a přestavby ateliérů do zástavby dvorku. Ve své době kontroverzní zastřešení Červené věže se za poslední léta stalo nedílnou součástí městského panoramatu Litomyšle. Poslední opravy hlavní budovy fakulty proběhly v letech 2010-2011, kdy byla opravená fasáda, okna, vstupní vrata, prostory průjezdu a jedna z učeben. V letech 2015 se architekt Mikuláš Hulec vrací do Litomyšle a projektuje přestavbu Ateliéru výtvarné přípravy a Ateliéru restaurování kamene. Slavnostní otevření proběhlo v roce 2016.
Červená věž
Na nejstarším plánu zámeckého návrší bychom na místě současné budovy děkanátu Fakulty restaurování v Jiráskově ulici č.p. 3 našli pouze zahradu za hradbami „horního" litomyšlského města. Z pozdně středověkého opevnění se dodnes zachovala jediná část — tzv. Červená věž, jejíž neomítané zdivo z kamene a cihel stojí v jižním koutu školního dvora. Červená věž vznikla na konci 15. století a byla součástí obranného systému návrší. Dodnes mohou návštěvníci ocenit strategický výhled do jejího okolí. V době fungování litomyšlského velkostatku byly prostory věže z části využívány jako obydlí, v současnosti slouží Červená věž jako výstavní prostor Muzea restaurování a historických technologií. Muzeum bylo otevřeno v roce 1998. Sbírky muzea obsahují především hmotné ukázky starých technologií z oblastí architektury a dalších oborů výtvarných umění. Svým záběrem sbírek je muzeum v evropském kontextu unikátní. Depozitář sbírkových předmětů se nachází v jiných prostorách Fakulty restaurování.
Forstmistrovský dům
Po polovině 18. století vznikla u věže, na místě zahrady patřící piaristickému klášteru, novostavba úředního domu. Autorem architektonického návrhu byl litomyšlský stavitel Jiří Béba. Novostavba byla součástí většího areálu domů, v nichž bydleli úředníci spravující litomyšlský velkostatek. Dům s č.p. 3, který předstupuje do ulice, obýval od počátku jeho vzniku forstmistr — správce lesů litomyšlského panství, ale na konci 18. století bychom zde našli i byt panského architekta. Za průjezdem vydlážděným dřevěnými špalíky byl situován dvůr s hospodářskými budovami. V patře byl umístěn obytný apartmán forstmistra a jeho rodiny, v přízemí jej doplňovalo nezbytné zázemí v podobě kanceláře, kuchyně, skladovacích prostor a místnosti pro ubytování služebnictva. Dům sloužil obytným účelům také po zrušení velkostatku ve 20. století, kdy byl rozdělen na několik bytů. Detaily jeho vybavení se v průběhu historie měnily, dispozice a většina vnitřních stavebních konstrukcí však zůstaly zachovány. Dodnes také můžeme ocenit původní návrh fasády s rokokovým štukovým ornamentem a pískovcovým portálem průjezdu.
Restaurátorská škola a Fakulta restaurování Univerzity Pardubice
V roce 1994 se na rýsovacím prkně architekta Mikuláše Hulce zrodily úpravy domu pro restaurátorskou školu, které se dotkly hlavní budovy, ale hlavně zhodnotily celý areál. Ocenění si zaslouží zvláště zasazení novostavby laboratoře a přestavby ateliérů do zástavby dvorku. Ve své době kontroverzní zastřešení Červené věže se za poslední léta stalo nedílnou součástí městského panoramatu Litomyšle. Poslední opravy hlavní budovy fakulty proběhly v letech 2010-2011, kdy byla opravená fasáda, okna, vstupní vrata, prostory průjezdu a jedna z učeben. V letech 2015 se architekt Mikuláš Hulec vrací do Litomyšle a projektuje přestavbu Ateliéru výtvarné přípravy a Ateliéru restaurování kamene. Slavnostní otevření proběhlo v roce 2016.
0 komentářů
přidat komentář
