Nový pavilon základní školy v Líbeznicích

Nový pavilon základní školy v Líbeznicích
Pevný bod vzdělávání, prostor pro kreativitu, inspirativní prostředí, souznění s přírodou, to jsou základní myšlenky návrhu. Koncept vychází z urbanistického členění školního areálu, dokonalé provázanosti funkcí, otevření veřejnosti a adaptabilitě jednotlivých prostor. Tvarově kompaktní objekt je výrazně horizontální a dokonale se začleňuje do parku a veřejného prostoru.

Pro základní koncept celého návrhu byla určující, poloha pozemku na okraji zástavby Líbeznic, v rámci školního areálu a zároveň na dotek budoucího zeleného pásu kolem obce, je určující pro celý koncept. Tvar stavby reaguje na územní podmínky a umožňuje kompletní obemknutí objektu zelení (parkem, zeleným prstencem kolem Líbeznic). Zároveň dotváří školní areál, jehož hlavním nositelem je historická budova školy, dopravní hřiště a Rondel. Nově vytvořený chybějící bod zceluje a uzavírá areál do pomyslných hranic, v rámci kterých se odehrává vše důležité. Stavba kruhového tvaru navazuje na koncept opakující se v areálu, ve kterém se v hojné míře vyskytuje oblouková a kruhová geometrie - Rondel, dopravní hřiště, dřevěné podium, bludiště v parku…. Umístění nového pavilonu bylo zvoleno tak, aby bylo vytvořeno těsné provozní propojení mezi všemi třemi budovami školy, čemuž dopomohlo i doplnění zázemí tělocvičny a podzemní tunel spojující nový pavilon a prostor šaten stávajícího objektu ZŠ. Propojení je řešeno exteriérově z důvodu ekonomičností celého návrhu. V souladu s tím jsou uvažovány pozice šaten a směřování provozních proudů uvnitř i vně pavilonu.
Pro zachování celistvosti a dalšího rozvoje parku je dopravní obslužnost orientována z východní strany. Doprava proudí novým propojem mezi ulicemi Měšická a Nádražní s využitím průjezdu nově budovanou vilovou čtvrtí. Požadované kapacitní parkoviště není koncentrováno do jednoho bodu, ale podél celé propojovací komunikace mezi ulicí Měšická a vilovou čtvrtí jsou rozprostřena kolmá a podélná parkovací stání. Nevzniká tak kritický bod v místě vjezdu na parkoviště a zároveň je předpoklad rovnoměrnějšího využívání parkovacích míst vzhledem ke třem vchodům do pavilonu rozmístěným po obvodu stavby. Parkovací místa jsou členěna na kolmá (pro střednědobé parkování) a podélná (v blízkosti hlavního vstupu), koncipovaná jako K+R. Součástí návrhu je i točna školního autobusu s nástupním místem a kruhový objezd na severní straně pozemku. Celková kapacita činí 88 parkovacích míst. Jedním z nejdůležitějších aspektů celého návrhu je důraz na propojení stávajícího parku ve školním areálu a plánovaného zeleného pásu kolem Líbeznic. Propojení těchto dvou zásadních prvků dává lokalitě nový rozměr.
Architektura stavby vychází především z vnitřního provozu a dále pak z náplně budovy, požadavků na bezbariérovost, energetickou šetrnost a hlavně z citlivého zakomponování do území. Základem je přízemní kruhová stavba s atriem a vloženou kruhovou jídelnou. Ze západní strany objekt přechází v terénní vlnu a využívá rozdílných výškových úrovní pozemku. Vzhledem k malé výšce pavilonu zůstává historická budova dominantou celého areálu.
Obálku pavilonu tvoří plochá polointenzivní vegetační střecha a jednoduchá omítnutá fasáda. Pravidelně rozmístěná vysoká okna vnáší do výrazu stavby řád a jistotu. Obálku pak doplňují bodové střešní světlíky, umožňující efektivní přirozené větrání. Uprostřed objektu vzniká atrium pro volný pohyb dětí napojené přes víceúčelové schodiště – hlediště a na terénní chodník vedoucí k tělocvičně.
Důležitou stránkou návrhu je zakomponování zeleně, jakožto optického rozšíření stávajícího parku a jeho propojení s plánovaným zeleným pásem okolo Líbeznic. Provozní schéma školy vychází ze stavebního programu, který určuje rozsah prostorů a naznačuje jejich provázanost. Objekt je rozdělen na dva základní provozní celky:
1) Hlavní vstup se šatnami, centrální chodbou, učebnami a zázemím pro pedagogický sbor. Vstup umožňuje oddělit provoz dětí (které míří ze zádveří ihned do šaten a dále centrální chodbou do učeben); personálu (který směřuje ze zádveří přímo do sborovny) a návštěv (které jsou směřovány přímo k recepci s kontaktní místností).
2) Část objektu v návaznosti na terénní vlnu, do které je orientován provoz kuchyně (s kapacitou až 1625 jídel) včetně všech dílčích částí a kruhová jídelna (s kapacitou 400 míst). Tato část tvoří nezávislý provoz na zbytku školy. Vlastní vstupy, zásobování i dopravní napojení umožňují využívat kuchyni nezávisle na pavilonu a tím pádem je možné používat kuchyni pro rozvoz jídla i do jiných zařízení. Jídelna je interiérově navázaná na centrální chodbu pavilonu a skrze ní je komunikace celého objektu zacyklena. Příchozí strávníci z ostatních pavilonů si mohou odložit svrchní oděv a tašku v šatně před jídelnou. Stejně tak jsou k dispozici i velkorysé toalety v přímé návaznosti na jídelnu. Tím je eliminováno mísení různých provozů dětí.
Grulich architekti
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Líbezné!
Pepíček
11.07.20 09:35
zobrazit všechny komentáře