Nový knižní pavilon

Ve tvorbě britského architekta Jamese Stirlinga se snoubí výrazná forma s industriálními detaily, což do jisté míry ovlivnila města, kde vyrůstal. Stirling se narodil ve skotském přístavu Glasgow a vystudoval architekturu v Liverpoolu, jehož doky jsou od roku 2004 památkou Unesco. U řady Stirlingových realizací můžeme najít odkazy na lodě a přístavní architekturu. Na fasádě postmoderního muzea v německém Stuttgartu jsou detaily připomínající přístavní jeřáby, naddimenzované výduchy klimatizací či zábradlí připomínající parovodní potrubí. Není třeba líčit, jak musela Stirlinga na sklonku kariéry potěšit zakázka na nový knižní pavilon na území bývalého městského státu, který byl kdysi významnou námořní velmocí. Stirlingův návrh měl nahradit malý dřevěný objekt z 50. let minulého století od Carlo Scarpy, který však na počátku 80. let vyhořel. Mělo se jednat o vlajkovou loď knižního nakladatelství Electa situovanou na křížení dvou hlavních os hned u vstupu do výstavního areálu benátského Giardini. Knižní pavilon má úzký podlouhlý tvar (dlouhý 30 m a široký 6 m) s převislou měděnou střechou zakončenou průběžným světlíkem. Nad vstupní částí nacházíme známy prvek u přístavních budov: ocelová konzola sloužící pro zavěšení zásobovací kladky pro horní sklad ukrývající se za vertikálními okenicemi. Za opačné strany pavilon připomíná zaoblenou lodní příď. Celkový nautický dojem podtrhuje světelná válcová reklama na střeše, která se podobá komínu parníku. Uvnitř pavilonu zůstává odkrytá šedě natřená ocelová konstrukce. Lesklá dřevná podlaha, knižní police i podbití střechy opět navozuje atmosféru lodní paluby. Výsledný objekt potvrzuje Stirlingovu pověst “mistra stylů“, neboť se i zde mísí meziválečný nautický funkcionalismus s prvky britského high-techu a kultivované postmoderny.