Kolumbárium Mořice
Stavba se nachází v obci Mořice, která leží v ČR na Hané, což je etnografická oblast známá pro svou rovinatost a zemědělství. Úrodná půda je zásadní pro tuto oblast, historicky dávala bohatství, a i dnes představuje její zemědělskou identitu. Hliněný materiál pro stavbu symbolizuje přirozený návrat do, pro obyvatele, tak zásadní země, přičemž se texturou i objemem výrazně odlišuje od nedaleké hřbitovní zdi. Při pohřbívání do země, se vykope velký objem hlíny, která se znovu vrátí na své místo, aby zakryla rakev. V případě tohoto kolumbária se země pomyslně vyjme jako kvádr a vysune se nad povrch země.
Další úroveň použití exponované dusané hlíny je v její proměnlivosti v čase. Tak jako se člověk mění v průběhu života, tak tato stavba přiznává svůj věk nejdříve silným později stabilizovaným erodováním. Jde o svého druhu memento mori, které svou zprávu o plynutí času nekřičí, ale klidně a vyrovnaně vyjadřuje procesem svého stárnutí.
Oboustranné kolumbárium je kvádrový objekt ležící v severovýchodním rohu mořického hřbitova. Formou se kolumbárium odkazuje na lidové stavby z Hané. Střed objektu je vtlačen dovnitř a dává tak vyniknout krajům, které tvoří sokl a pilastry na kratších stranách stavby. Aby však komunikovalo dobu svého vzniku a environmentální šetrnost své výstavby, je kolumbárium realizováno v pohledové dusané hlíně.
Kolumbárium by se dalo zjednodušeně popsat jako kvádr o rozměrech 7 x 1,1 m v půdoryse o výšce 2,5 m. Poskytuje 15 nik a 15 luceren z obou stran, tedy 30 boxů o rozměrech 40 x 40 x 40 cm na uložení uren. Hliněné kolumbárium je realizované na betonovém základu. Bednění bylo provedeno na místě z desek a trámků, dusáno bylo bez pomoci mechanizace, za pomoci lidské síly a ručních dusadel. Části kolumbária více namáhané povětrností jako je sokl nebo krajní části stavby jsou stabilizovány vápnem. Niky jsou provedeny jako ztracené bednění překližkových boxů, které byly zadusány do kolumbária v průběhu realizace. Naopak plechové lucerny byly osazeny až po odbednění do výklenků vytvořených po vytažení zadusaných kónických dřevěných kopyt. Střecha je tvořena odsazenou rovnou LVL dřevěnou deskou, na které je vytvořena zaatiková skrytá pultová střecha ústící do chrliče. Oplechování je tvořeno do černa patinovanou mědí. Díky výškové dilataci desky střechy a vrchní hrany kolumbária vzniká spíše dojem levitující desky přesahující kolumbárium. Dává tak vyniknout struktuře hlíny a přesahem ji chrání před šikmo hnaným deštěm.
Způsob výstavby byl zvolen natolik snadný, aby bez dlouhého školení mohl s každým procesem výstavby (míchání směsi, vyhrabávání kamenů z hlíny, převážení směsi, dusání) pomoci jak obyvatelé Mořic, tak univerzitní profesoři, studenti architektury, řemeslníci, děti, nebo člověk fyzicky nebo mentálně handicapovaný. Toto kolumbárium ukazuje, že i pracovníci bez specifické kvalifikace mohou vytvořit hodnotnou stavbu.
Velké množství času bylo věnováno v rámci třetí role univerzity také internacionalizaci a sociálnímu přesahu práce. Projekt ověřil, že je nejen možné, ale i přínosné, pracovat s různorodými skupinami - genderově, věkově, jazykově i kulturně - a společně vytvářet udržitelnou architekturu s přesahem. V realizaci byly uplatněny všechny dílčí části výzkumu Hlína pro lidi do jednotného celku. "Výzkum komunitního způsobu stavění byl jedním z hlavních cílů projektu Hlína pro lidi. Během stavby kolumbária jsme spolupracovali s různými skupinami a vytvářeli pracovní týmy i mezi lidmi, kteří by se v běžném životě téměř neměli možnost potkat. Vzniklá přátelství, osobní vztah k místu, účelu i stavbě samé jsou spolu s postaveným objektem zásadním výsledkem naší práce," uvedl hlavní řešitel projektu Zdeněk Vejpustek.
Při stavbě byly využity tzv. zelené technologie s ohledem na životní prostředí a technické možnosti. Projekt přispěl ke zvýšení povědomí o environmentálně příznivých stavebních materiálech a potenciálu komunitní výstavby. Ohlasy a zkušenosti se objevily i ve studentských závěrečných pracích a výuce.
Kolumbárium vznikalo od prvotního návrhu až po samotnou výstavbu pod vedením Fakulty architektury VUT. Ta zajišťovala návrh, projekci, stavební řízení i realizaci. Na části prací se podíleli i studující a pedagogové z Fakulty stavební. Projekt propojuje všechny tři role univerzity - vzdělávací, výzkumnou i společenskou.
Další úroveň použití exponované dusané hlíny je v její proměnlivosti v čase. Tak jako se člověk mění v průběhu života, tak tato stavba přiznává svůj věk nejdříve silným později stabilizovaným erodováním. Jde o svého druhu memento mori, které svou zprávu o plynutí času nekřičí, ale klidně a vyrovnaně vyjadřuje procesem svého stárnutí.
Oboustranné kolumbárium je kvádrový objekt ležící v severovýchodním rohu mořického hřbitova. Formou se kolumbárium odkazuje na lidové stavby z Hané. Střed objektu je vtlačen dovnitř a dává tak vyniknout krajům, které tvoří sokl a pilastry na kratších stranách stavby. Aby však komunikovalo dobu svého vzniku a environmentální šetrnost své výstavby, je kolumbárium realizováno v pohledové dusané hlíně.
Kolumbárium by se dalo zjednodušeně popsat jako kvádr o rozměrech 7 x 1,1 m v půdoryse o výšce 2,5 m. Poskytuje 15 nik a 15 luceren z obou stran, tedy 30 boxů o rozměrech 40 x 40 x 40 cm na uložení uren. Hliněné kolumbárium je realizované na betonovém základu. Bednění bylo provedeno na místě z desek a trámků, dusáno bylo bez pomoci mechanizace, za pomoci lidské síly a ručních dusadel. Části kolumbária více namáhané povětrností jako je sokl nebo krajní části stavby jsou stabilizovány vápnem. Niky jsou provedeny jako ztracené bednění překližkových boxů, které byly zadusány do kolumbária v průběhu realizace. Naopak plechové lucerny byly osazeny až po odbednění do výklenků vytvořených po vytažení zadusaných kónických dřevěných kopyt. Střecha je tvořena odsazenou rovnou LVL dřevěnou deskou, na které je vytvořena zaatiková skrytá pultová střecha ústící do chrliče. Oplechování je tvořeno do černa patinovanou mědí. Díky výškové dilataci desky střechy a vrchní hrany kolumbária vzniká spíše dojem levitující desky přesahující kolumbárium. Dává tak vyniknout struktuře hlíny a přesahem ji chrání před šikmo hnaným deštěm.
Způsob výstavby byl zvolen natolik snadný, aby bez dlouhého školení mohl s každým procesem výstavby (míchání směsi, vyhrabávání kamenů z hlíny, převážení směsi, dusání) pomoci jak obyvatelé Mořic, tak univerzitní profesoři, studenti architektury, řemeslníci, děti, nebo člověk fyzicky nebo mentálně handicapovaný. Toto kolumbárium ukazuje, že i pracovníci bez specifické kvalifikace mohou vytvořit hodnotnou stavbu.
Velké množství času bylo věnováno v rámci třetí role univerzity také internacionalizaci a sociálnímu přesahu práce. Projekt ověřil, že je nejen možné, ale i přínosné, pracovat s různorodými skupinami - genderově, věkově, jazykově i kulturně - a společně vytvářet udržitelnou architekturu s přesahem. V realizaci byly uplatněny všechny dílčí části výzkumu Hlína pro lidi do jednotného celku. "Výzkum komunitního způsobu stavění byl jedním z hlavních cílů projektu Hlína pro lidi. Během stavby kolumbária jsme spolupracovali s různými skupinami a vytvářeli pracovní týmy i mezi lidmi, kteří by se v běžném životě téměř neměli možnost potkat. Vzniklá přátelství, osobní vztah k místu, účelu i stavbě samé jsou spolu s postaveným objektem zásadním výsledkem naší práce," uvedl hlavní řešitel projektu Zdeněk Vejpustek.
Při stavbě byly využity tzv. zelené technologie s ohledem na životní prostředí a technické možnosti. Projekt přispěl ke zvýšení povědomí o environmentálně příznivých stavebních materiálech a potenciálu komunitní výstavby. Ohlasy a zkušenosti se objevily i ve studentských závěrečných pracích a výuce.
Kolumbárium vznikalo od prvotního návrhu až po samotnou výstavbu pod vedením Fakulty architektury VUT. Ta zajišťovala návrh, projekci, stavební řízení i realizaci. Na části prací se podíleli i studující a pedagogové z Fakulty stavební. Projekt propojuje všechny tři role univerzity - vzdělávací, výzkumnou i společenskou.
Jan Peřina
0 komentářů
přidat komentář
