Felix Nussbaum Haus

"Muzeum bez východu" je další konceptuální smrští specialisty na židovská muzea posledních 10 let, německého architekta polského původu - Daniela Libeskinda. Oproti staršímu a většímu berlínskému sourozenci je muzeum v Osnabrücku sympaticky komornější a smysly postižitelnější. Muzeum vystavěné na pozůstatcích zničené židovské synagogy je monotematické, věnované židovskému malíři Felixi Nussbaumovi (zahynul roku 1944 ve svých 40 letech v Auschwitzu) jehož životní příběh se stal základní matricí stavby. Celá řada psychedelických prostorů, které Libeskind v Osnabrücku vytvořil je de facto podobná již zmiňovanému Židovskému muzeu v Brelíně. Základní kompozice sestává ze 3 objemů, jejichž vzájemná pozice se odvíjí od směrů k místům, která hrají v Nussbaumově životě významnou roli. Základní objemy jsou odlišeny i materiálově. Libeskind opět užívá svého oblíbeného motivu absence prvků, motivu dlouhých chodeb, která je v Osnabrückém muzeu svěřena především tzv. Nussbaumově cestě.
Muzeum Felixe Nussbauma v Osnabrücku se již po svém otevření zařadilo ke klasikám dekonstruktivistického hnutí v architektuře. Oproti berlínskému muzeu můžeme sledovat Libeskindův posun k širší škále materiálů. Rovněž je zajímavé poznání, jak Libeskind vnímá instalaci vlastní expozice ve svých stavbách. Osnabrück tedy získal jeden z klenotů světové architektonické dekonstrukce.