Dům s knihovnou

Dům s knihovnou byl navržen s ohledem na požadavky keramičky a právníka, kteří potřebovali dům schopný pojmout jejich rozsáhlou sbírku knih a poskytnout jim prostory na práci a tvůrčí činnost.
Manželé sice měli odlišné potřeby i pracovní režim, ale zároveň se těšili z přítomnosti toho druhého - chtěli dům, kde by mohli najít klid pro individuální práci, aniž by se vzájemně zcela oddělili. V reakci na tyto požadavky navrhlo architektonické studio Fria Folket dům uspořádaný okolo knihovny ve tvaru knižní galerie rámující malý dvorek.
Dům se nachází na okraji řídkého borového lesa u jezera Voxsjön. Hned vedle leží vila Skoghem, což je hájovna z počátku 20. století. Zatímco severní, východní a západní fasáda jsou vůči okolí poměrně uzavřené, jen s několika pečlivě komponovanými průhledy, jižní strana se co nejvíce otevírá směrem k jezeru.
Centrálně umístěnou knihovnu doplňují čtyři objekty se sedlovou střechou, z nichž každá obsahuje specifickou část stavebního programu v souladu s další přilehlou částí; východní budova - vaření a zahradnictví, jižní budova - umění a řemesla, západní budova - právo, věda a hudba a severní budova obsahuje prostory pro odpočinek - meditace a seberozvoj. Knihovna propojuje jednotlivé části - tematicky i systematicky - funguje jako jádro a krevní oběh celého projektu.
Čtyři domy jsou uspořádány podle pohybu slunce, přičemž výchozí bod domu, tj. vchod, je v souladu s výchozím bodem slunce, takže se nachází na východě. Při putování pak slunce nakonec spočine, stejně jako dům, na severu.
Stupeň soukromí sleduje stejnou stopu. Od nejvíce společenských prostorů, chodby a kuchyně, až po nejosobnější prostory na konci okruhu. Pohyb po směru hodinových ručiček podporuje rozmístění oken, která poskytují výhled do okolí při chůzi po směru hodinových ručiček na rozdíl od pohledu na uzavřené stěny knihovny při pohybu proti směru hodinových ručiček.
Čtveřice dveří, jedny v každém rohu knižní chodby, nabízí přístup na nádvoří ze všech částí domu, což usnadňuje pohyb mezi vnitřkem a vnějškem.
Pevná čtvercová hranice tvořená knihovnami společně s transparentním orámováním dvora umocňuje vnímání knihovny přesahující obvodový plášť a vytváří z venkovního dvora čtenářský prostor pod širým nebem. Místnost je tak spíše definována svým účelem než fyzickými hranicemi.
Vzhledem k pestrobarevnosti knižních hřbetů v regálech je výběr dalších materiálů v interiéru co nejstřídmější. Vůči paletě světlých barev bělené borovice a přírodního borovicového dřeva tu vyniká teplá cihlově zbarvená červená keramická dlažba.
Ve snaze o trvalou udržitelnost byl dům zařízen stávajícím nábytkem rodiny, aby se snížila potřeba nakupovat nový nábytek nebo jej vyměňovat. V důsledku toho hrály ikonicky známé knižní skříně od firmy Ikea" Billy" zásadní roli při zařizování domu, v níž byla původní knihovna umístěna.
Dalším záměrem bylo snížit ekologickou stopu domu, takže byly obvodové stěny a střechy postaveny bez plastu a izolovány lněnými vlákny podle místních lidových tradic. Fasáda je obložena jádrovými prkny neošetřené borovice z místní pily a základy z pěnového skla jsou vyrobeny z recyklovaného skla. Dešťová voda ze střech pokrytých aluzinkem se shromažďuje v podzemní nádrži, z níž se zalévá skleník.
V souladu se severskými stavebními tradicemi je jedna z obytných částí postavena tak, aby ji bylo možné z hlediska vytápění oddělit od zbytku domu. To poskytuje možnost zmenšit plochu domu potřebnou na vytápění, když venku klesne teplota.
Domem prostupuje určitý rytmus, neboť konstrukční rastr je stále patrný v nosných skleněných příčkách, které jsou vyrobeny v místní truhlárně. Podobně jako na notovém papíru udělují sloupky v knihovně pravidelný rytmus.