Dům pana Barretta

Dům pana Barretta
Proces, kterým prošel dům pana Barretta, by se mohl nazvat vnitřní architekturou. Pozoruhodný nápad, který jsme si vypůjčili přímo z lékařského světa, by nás při tomto druhu chirurgického zákroku pasoval do role internisty. Všechny kroky byly podniknuty zevnitř. Je tu jasná logika, že architektura musí odpovídat požadavkům na intimitu, kde je důležité soukromí a v nejmenším veřejném prostředí se tu odehrává interakce složitých mezilidských vztahů. Jde tedy o vnitřní záležitosti. A projekt vzal tyto kritéria doslova jako výchozí bod pro následný rozvoj konceptu i konstrukce. Stará garáž, která byla původně rozdělena na suterénní prostor pro automobil a malý byt v horním patře, byla zcela vyprázdněna a nové využití zpracováno zevnitř. Horní dřevěná chatka byla vyzdvižena, přemístěna na dnešní pozici, vyztužena a poté kompletně přestavěna. Až po těchto úkonech byla vrácena zpět na horní část nového suterénu.
Obě patra jsou vzájemně propojeny řadou relativně složitých vztahů, které v malém objektu vytváří prostorově bohaté vjemy a pocity. BUREAU se většinou soustředí na navrhování obytných staveb zaměřených na tvorbu prázdných prostorů, kde mohou obyvatelé zažít tělesné pocity projekce svých vjemů do prostoru. Cílem bylo vytvořit vnitřní, bohaté a vnímavé zážitky, které mohou bydlení jednoduše obohatit.
V případě domu pana Barretta byl “vstříknutý“ nový dřevěný (březové dřevo) objekt s jednolitou atmosférou složený nyní ze dvou plnohodnotných pater. Prostorová propojení jsou tu vylepšována, ale subtilními prostředky, aby se vytvořila rozmanitost vzájemných průhledů. Dům se snaží být pro budoucí obyvatele dynamickým aktérem a podílet se na každodenním životě uživatelů.
Vzhledem k tomu, že dům nebyl postaven pro konkrétního uživatele, byla v projektu pojmenována fiktivní postava pana Barretta, který je protagonistou komplexního filmu Sluha (The Servant, 1963) od režiséra Josepha Loseyho. Ve scénáři (autor Harold Pinter) je dům jevištěm, kde se zjevuje řada velmi složitých a intimních vztahů. Vnitřní prostory jsou intenzivně využívány jako scény pro relační dynamiku. Ve filmu je zobrazeno zrcadlení a vícečetné pohledy; byt hraje aktivní roli při konstrukci dramatu. V našem případě se nejedná o žádné drama, ale o potenciální obsazení malého prostoru sloužícího jako zápletka pro „film z běžného života“, který má vstoupit do domu.
Z hlediska konzervace a renovace stavby je tu předpokládán palimpsestický charakter. Jeho historie a charakter je utvářen po sobě jdoucími vrstvami, které modulují jeho život. To je jeden z důvodů vytvoření kruhových otvorů ve fasádě. Potvrzují svou současnost, která časem zmizí a stane se součástí lidové povahy domu. Jde o neustále se měnící proces, který akceptuje chod času. K interiéru je přistupováno velmi opatrně a jemně, zejména v důležitých prostorových detailech. Žebřík v jedné z horních místností se mimo jiné přímo odkazuje na studii Abyho Warburga o arizonských indiánech Hopi.
BUREAU
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Podoba
25.02.21 12:13
zobrazit všechny komentáře