„Doufáme, že si postavíme domov, kde budeme moci šťastně a v klidu prožít zbytek života,“ řekli nám majitelé domu Labri na začátku společného projektování. Jedná o starší pár ve věku 55 let, kdy většina Vietnamců začíná uvažovat o odchodu do důchodu. Klienti vlastnili pozemek o rozloze 100 m² na konci malé uličky v historickém centru města Hue, oddělený jedním z devíti rybníků. Pro nás to byla ideální poloha k realizaci myšlenky, která se zrodila po vyslechnutí jejich představ.
Název Labri mluví sám za sebe - jde doslova o tajné útočiště, které není snadné najít na mapě ani v reálném prostředí. Při pohledu na dům můžete mít pocit, že jej nevytvořila lidská ruka; působí dojmem, jako by objekt vyrůstal zcela přirozeně a spontánně, podobně jako strom rašící ze země. Projekt se skládá ze čtyř částí krytý třemi vrstvami (při pohledu zvenčí dovnitř: sklo, popínavé rostliny a beton) a na jejich vrcholu se nachází další úroveň osázená stromy; samotná stavba přitom zabírá plochu pouhých 55 m².
Kromě lidí obývají tento úkryt – či spíše les – i další živé bytosti. Většinu obyvatel zde tvoří ptáci, motýli a stromy. Mezi rostlinami v interiéru vynikají popínavé rostliny; postupně šplhají vzhůru a vzájemně se proplétají kolem jednotlivých stavebních prvků, čímž vytvářejí zelenou stěnu zajišťující soukromí a pomáhající zlepšovat kvalitu vzduchu. Ideální rostlinou pro výsadbu na střeše je podle nás místní odrůda plumérie (frangipani). Na jaře rozkvétá, v létě se halí do listí a s příchodem zimy o ně přichází. V období sucha, které je pro oblast Hue typické, rozprostírá plumérie svou stinnou korunu a chrání tak dům před ostrým sluncem. Když nastane období dešťů doprovázené bouřemi a prudkými lijáky, zůstávají holé větve plumérie nehybné a bez úhony.
Čtyři díly domu o různých výškách jsou rozmístěny náhodně a vzájemně k sobě mírně pootočeny tak, aby reagovaly na stávající pozemek. Přístupové cesty na zelené střechy jsou vyřešeny pomocí pevných žebříků. Pohyb po střeše domu připomíná procházku zvlněným horským hřebenem. Pod tímto „pohořím“ se nacházejí chladivé prostory připomínající jeskyně – ovšem bez temnoty, která je pro ně typická. Tyto čtyři skleněné „jeskyně“ jsou neustále naplněny přirozeným slunečním světlem a čerstvým vzduchem, což obyvatelům zajišťuje příjemné prostředí.
Interiéry jednotlivých částí domu – obývací pokoj s jídelnou, kuchyně, koupelna a ložnice – jsou navrženy s ohledem na základní potřeby obyvatel a přitom splňují požadavky na minimalistickou estetiku. V domě Labri neexistují žádné hranice; nejsou zde vnitřní stěny oddělující jednotlivé prostory ani obvodové zdi, které by dům izolovaly od okolního světa. Obyvatelé mohou z kteréhokoli místa v domě – od kuchyně až po ložnici, od přední zahrady až po vnitřní dvorky či ke stromům na střeše – volně přehlédnout celý prostor. Vskutku romantickým zážitkem je možnost pozorovat z postele měsíc a hvězdy nebo sledovat kapky deště stékající po skle.
Je příjemné splynout s přírodou, dýchat v jejím objetí a vrátit se k dřívějšímu způsobu života, kdy bylo vše prosté a jednoduché. Věříme, že uplatňování minimalismu v našem myšlení, cítění i jednání nás dovede k hodnotám, které jsou dlouhodobě udržitelné. Dům Labri je místem pro každého, kdo touží nalézt vnitřní klid a znovu si uvědomit, že ve svém nitru jsme všichni milovníky přírody.
autorská zpráva