Obytný komplex v Sittardu je jednou z prvních hvězdných realizací architektonického ateliéru Neutelingse a Riedijka. Dokázali v něm nejen to, že jsou skvělými architekty, ale že jim není cizí ani práce urbanistická.
Komplex Prinsenhoek leží na významné křižovatce na okraji historického centra. Kromě výrazného bytového domu sestává z podzemních garáží, soukromé zahrady a stávající historické vily z 19. století. Nejvíce je samozřejmě vidět bytový dům, který dotváří uliční frontu a oživuje parter. Bytový dům je členěn do tří základních částí, podobně jako klasický řecký sloup nebo renesanční italský palác. Na soklu vystavěném z místních ardenských odrůd kamene spočívá masivní betonový blok s pravidelným rastrem oken. Vše ukončuje divoká dřevěná (cedr) koruna tvořená vykonzolovanými kostkami a terasami nejluxusnějších bytů komplexu. Pravdivost a původnost materiálů je příjemná.
Zahrada v klidném dvorním traktu propojuje všechny části komplexu dohromady. Ze zahrady se nastupuje do komunikačních prostor bytovky, z ulice vedou vstupy jen do komerčních prostorů obchodů a služeb.
Bytový dům měl vytvořit jasnou urbanistickou dominantu na významné, ale architektonicky nudné křižovatce. Tento úkol jasně splnil. Především netradiční zakončení namísto nudné konvenční střechy je drsným zrcadlem nastaveným všem milovníkům nepraktických podkroví.
Jan Kratochvíl, 9. května 2004