Bytový dům Hlubočepy

Existují místa, kde se město a krajina prolínají tak těsně, že mezi nimi nelze vést jasnou čáru. Hlubočepy jsou přesně takovým místem. Na jihu les, na východě Dalejský potok, ze západu se vine trať Pražského Semmeringu s kamennými viadukty, na severu stojí Hlubočepský zámeček. Stavět v tomto kontextu znamená zapojit se do rozhovoru, který tu příroda, voda a železnice vedou už přes sto let.
Navržené bytové domy tento rozhovor nepřekřikují. Svým tvarem a měřítkem navazují na historickou zástavbu a nepřevyšují siluetu zámečku. Dva objekty sledují vrstevnice i půdorysnou stopu původních staveb a dotvářejí charakter slepé ulice na okraji čtvrti. Místo, kde město přirozeně ustupuje a začíná svah.
Pozemkem prochází pěší propojení mezi rezidenční částí Hlubočep a lesním svahem. Jeho vedení není náhodné. Trasa postupně odkrývá průhledy na historický železniční viadukt. Terasové schodiště s posezením a osvětlením z prosté komunikace vytváří místo k zastavení, odkud se pohled otevírá do údolí.
Východní fasády obrácené k Vltavě doplňují horizontálně členěné balkony, které rámují výhled jako obraz. Západní strana, orientovaná do lesa, nabízí předzahrádky a přímý kontakt se zelení. Sedlové střechy z šedého plechu, světlé omítky, tmavé okenní rámy, zeleň popínající gabionové koše. Materiálová paleta, která sem patří, na rozhraní města a krajiny.