Hošek

Arnošt Hošek

*24. 4. 1885 - Uherský Ostroh, Česká republika
30. 10. 1941, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
Architekt Ing. Arnošt Hošek, vrchní odborový rada minister­stva veřejných prací narodil se 24. dubna 1885 v Uherském Ostrohu. Maturoval v roce 1902, II. státní zkoušku vykonal v roce 1908. V letech 1910-1925 působil v zemském úřadě v Praze, od roku 1925 v ministerstvu veřejných prací. Hlavními obory jeho čin­nosti byly urbanismus, architektura, stavební akustika a studie synestetické. Byl na studijních cestách v Německu, Francii, Anglii, býv. Rakousku, Maďarsku, býv. Polsku, Itálii, Belgii, Ho­landsku a ve Švýcarsku. Byl členem České akademie práce, Klubu architektů v Praze, Syndikátu výtvarných umělců v Praze a spolku Les artistes musicalistes v Paříži. Zúčastnil se čtyř kongresů ,,Farbe-Ton-Forschungen" na universitě v Ham­burku. Zúčastnil se výstav v Hamburku (1931), Lausanne (1932), Mnichově (1932), Lipsku (1932), Paříži (1932, 1934, 1935), Praze (1934, 1935), Buda­pešti (1936) a v S. Paulo - Brasilii (1938). Byl spolupracovníkem časopisů Zprávy veřejné služby technické, Stavba, Klíč, Magazin dp, Farbe-Ton-Foschungen, Česká hudba a Architektura. Před­nášel na universitě v Hamburku, Vysoké škole hu­dební v Berlíně, v Klubu architektů v Praze a j.

Realizace a projekty

Urbanismus
Vnitřní velkoměsto - Z. v. s. t. - XIII - 1931
Mezinárodní soutěž na regulační plán města Madridu - Z. v. s. i - XI - 1929

Akustika
Stavební akustika - Stavba - 1931 č. 11.
Předpoklady dobré akustiky - Hudební výcho­va - XVIII č. 6, 7.
Stavební akustika - Z. v. s. t. - XVIII, č. 32, 33.
Isolace zvuku - Z. v. s. t. - XIX, č. 1.
Prostor akustický a prostor znějící - Klíč - hudeb. revue III - č. 11.
Hudba a stavební akustika-Architektura - I.,7.1939 - 157. . .
K akustice Prozatímního divadla. Z. v. s. t. XXI - sv. 2. č. 9.
K akustice prostorů - Z. v. s. t. - XXII - č. 3.
Adaptace sálu pro kino „Alfa" v Moravské Ostravě - Architektura - I, 11- 1939 - 272.

Divadlo
Poznámky k obnově jeviště - Stavba XIII - 1936 - 37 Str. 90... XIV - 1937 - 38 str. 28...
Městské divadlo v Poděbradech. Ing. architekti Miroslav Kouřil, Arnošt Hošek, Milan Babuška.

Školy
Soutěžní návrh na průmyslovou školu v Hradci Králové - Stavba VI - 11 - 181.

Architektonické cestopisy
Zájezd českých architektů a inženýrů do Holandska, Anglie a Belgie - Z. v. s. t. XI - 1929 -556...
Holandsko, Anglie, Belgie - Stavba VlIl - 1929 - 30-81.
Kolonie „Dammerstock" města Karlsruhe - Stavba VIII - 1929 - 30 - 104...

Zprávy, referáty, nekrology
Nové obory stavebnictví - Z. v. s. t. XVII - 151 - 152.
Mezinárodní kongres pro bytovou péči - Z. v. s. t. XVII -164.
XIV. mezinárodní kongres bytové péče a výstavby měst v Londýně od 16. do 20. července 1935 -Z. v. s. t. XVII -1935 -181-182.
Stálý výbor architektů v Paříži -1935 -Z. v. s. t. XVII -1935 -382.
Výstava pařížské skupiny - Les artistes musi­calistes - Stavba XIII-3, Česká hudba XXXVI - 9 -1933.
Josef Havlíček a Karel Honzík - Všeobecný pensijní ústav v Praze - Z. v. s. t. - XIX - 1937 - 791.
Za ing. arch. Dr. Aloisem Špalkem -Z. v. s. t. XXII - č. 3, 46, Národní listy - 14. ledna 1940.
Alois Kubíček a Zdeněk Wirth: Hradec Králové, město českých královen - město Ulrichovo - Z. v. s. t. XXII - 1940 - 10 - 152.

Spisy estetického obsahu
Souvislost barev a tónů - Relation between colours and tones.
Zpráva o VI. mezinárodním kreslířském kongresu v Praze1928.
Je melodie základem umění? - Stavba V - 8.
Etika hranicí estetiky - Stavba VI-6.
Hudba tvarů a barev - Z. a J. Pešánkovi, světlo a výtvarné umění - Elektr. podniky hlav. města Prahy 1930.
Základy všeumění - Klíč I - 4 - 10.
Komposice, film a divadlo -Magazin dp, I -č. 9. Synestesie - Česká hudba XXXIV - 11.
Úvahy o  scénické výpravě antické tragedie. Česká hudba XXXVI - 9.
Surrealismus - Česká hudba XXXVII - 8-9.
Kulturní význam synestesie - Přehled rozhlasu I - 9,
Architektura a hudba - časopis Hudba a škola III - 3.
Elemente der Allkunst - Farbe -Tonforschungen herausgegeben von Dr. G. Anschůtz, Ml. Band. Otto Meissners Verlag - Hamburg 1931.
Poznámky k estetice filmu - Program.
O chrámu svatého Jiří na Hradě pražském a jeho hudebnosti - Program.
Pořízeno H. pravděpodobně v roce 1940 asi v červenci - srpnu.

Nekrolog
30. října 1941 předčasně zemřel architekt Arnošt Hošek, osamělý umělec, vědec a myslitel. Nedočkal se ani uznání a ocenění svého životního díla. Jsa obdařen mimořádnými schopnostmi, spojoval hudební i výtvarnou vnímavost a snažil se po dlouhá léta najít vědecké zákony fysikální i estetické pro odůvodnění neobyčejného daru své smyslové schopnosti. Jako hluboce založený hudebník . a kultivovaný, vzdělaný výtvarník hledal a nalézal prací celého svého života společné zákony uměleckého tvoření a vnímání hudby i výtvarného díla. Vnímal a viděl hudbu prostorově i barevně a výtvarné dílo, zejména i architekturu, zase hudebně. Vyjádřením jeho myšlenek a pocitů byla rovnomocně kresba, plastika, architektura i nota; prostor, linie, barva i tón. Zabýval se estetikou i psychologií tvorby, studiem fysikálních zákonů chvění, akustikou i optikou, analysou tvoření uměleckého díla. Odtud ta neobyčejná rozmanitost jeho práce, která celá směřuje k synestesii, společnému výtvoru i vnímání uměleckého díla spojením všech oblastí umění k všeumění, jehož byl nejranějším průkopníkem, teoretikem i zákonodárcem.
Ve svém studiu i projevu byl Arne Hošek neobyčejně přesný a důkladný; v jeho díle nebylo nic neodůvodněného, jak by se nezasvěcený mohl domnívat; naopak, každý svůj umělecký projev odůvodnil a podepřel fysikální zákonitostí, studovanou na podkladě subjektivního vjemu. Jeho obrazy, barevné studie, vznikající z prostorového a barevného chápání hudby, ho sblížily s mezinárodními kruhy malířů musikalistů; roku 1934 jim uspořádal v Praze i výstavu, a úspěšně se jí i sám zúčastnil. Jeho obrazy, které jsou grafickým a barevným předobrazem, grafikonem něčeho, kam ještě nedospělo poznání vědy, svými estetickými silokřivkami a barevnými tóny se snaží o výtvarný výraz hudby v její vlastní podstatě, bez ohledu na směry a snahy současného výtvarnictví.
Hoškovy studie hudební akustiky vedly ho ke studiu akustického prostoru a všech forem divadla a sálu pro hudební reprodukci. Nutily ho však též k radikálnímu řešení prostoru pro moderní hudbu a divadlo. Vrcholem této činnosti je studie pro kongres v Hamburku (Hamburg), odměněná II. cenou, publikovaná ve Stavbě, jeho návrh div. studia, jeho účast na návrhu Janáčkovy síně v Praze, známé z našeho časopisu (společně s M. Kouřilem a Jos. Rabanem), jeho podíl na soutěžném projektu domu umění, odměněného I. cenou a na přestavbě biografu pro Moravskou Ostravu (společně s L. a Č. Šlapetou).
Jeho činnost, zprvu jen zaměřená na malířství a hudbu, dostala se tím přímo do oblasti architektury. Arne Hošek věnoval akustickému problému v architektuře i mnoho historických studií o melodickém a harmonickém prostoru. Zabýval se i současnými akustickými problémy, které konkretně řešil v projektech i v posudcích a podnětech k současným řešením, na příklad k akustickému problému nového Národního divadla v Brně. Několik jeho návrhů zasahuje do vzdálenějších oblastí. I v nich se snažil podnětně a nově zasáhnout. Příkladem je jeho Soutěžný návrh na pavilon pro výstavu v Paříži 1937, kde uplatnil poznání ze svých hudebně-barevných studií i kinetického výtvarnictví; realisace, zejména vnitřků, byla by přinesla zcela nový pohled na řešení tohoto úkolu. Z několika jeho návrhů sluší se ještě zmíniti o soutěžném návrhu na řešení výstupu a planiny na Letné a na průmyslovou školu v Hradci Králové, Divadlo bylo nejblíže jeho úsilné snaze o všeuměleckou formu svým všestranným působením optickým i akustickým. Arne Hošek se proto zcela logicky věnoval netoliko problému a analyse divadelního projevu po všech stránkách, problému divadelního prostoru a jeho akustiky, nýbrž i pokusům a studiím o hlubší uplatnění svých zásad všeumění na scéně. Divadelní projev je mu synthesou hudby, slova, pohybového umění i světelného a kinetického výtvarnictví. S tímto cílem vytvořil pro Národní divadlo i několik návrhů na divadelní inscenace (Král Oidipus, Julie aneb Snář, Armida), z nichž žádná však nebyla realisována. Je to škoda, protože byla jimi nastoupena nová cesta pohybového, světelného, barevného, abstraktního výtvarnictví v úzkém styku s hudbou. Ve své úřední činnosti, jako vrchní odborový rada ministerstva veřejných prací, zabýval se především problémy urbanistickými. Svou úřední činnost nechápal jen povrchově, věnuje se hlubšímu studiu problémů a otázek. Ing. architekt Arnošt Hošek byl dlouholetým, vynikajícím členem Klubu architektů, jehož snahám, počinům i práci věnoval mnoho pozornosti i spolupráce. Přednášel na klubovních debatních večerech, přispíval do „Stavby" závažnými články z nového světa svého poznání. Také v našem časopise se objevilo již jeho jméno v záhlaví závažných příspěvků. Náš list utrpěl bolestnou ztrátu odchodem spolupracovníka v oboru, kde není dosud následovníka.
Odešel tichý a skromný, avšak houževnatý a nadšený pracovník a buditel, který v neobyčejných darech svých schopností i ve svém díle uskutečňoval první cesty k všeumění, které mu bylo nejvyšším lidským projevem. Odešel i ušlechtilý, vyrovnaný člověk vzácné noblesy. Odešel předčasně, jeho svérázné a záslužné dílo však zachová jeho památku.
Oldřich Starý pro časopis Architektura III, 1941, s. 257-258.
0 komentářů
přidat komentář