Wiehl

Antonín Wiehl

*26. 4. 1846 - Plasy, Česká republika
4. 11. 1910 - Praha, Česká republika
Hlavní obrázek
Biografie
Narozen 26. dubna 1846 v Plasích. Studium architektury u prof. Zítka na pražské technice v l. 1864-68, poté cestuje po Evropě. První zaměstnání u arch. Fr. Schmoranze ve Slatiňanech, pak v letech 1871-73 asistentem na české technice v Praze. Od roku 1873 samostatný architekt. Po jmenování stavebním radou je v l. 1882-94 členem Obecního zastupitelstva pražského. Stává se vyhledávaným pražským vlasteneckým architektem, brzy značně zámožným. Zvolen prvním předsedou českého Spolku inženýrů a architektů SIA. Od roku 1887 konzervátorem Ústřední komise pro zachování památek. Roku 1895 jmenován členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění, v níž pracuje v uměleckých a archeologických komisích. Svůj dům na Václavském náměstí i značné jmění odkázal České akademii věd. Umírá 4. listopadu 1910 v Praze.
Po prvních dílech ovlivněných italskou renesancí dospěl k osobitému výtvarnému projevu. Ve svých novorenesančních stavbách se snažil zhodnotit typicky české architektonické tradice z konce 16. století - štíty domů, sgrafitová průčelí, členění oken apod. Patřil proto k nejtypičtějším představitelům české novorenesance. Na výzdobu svých domů povolával přední umělce tzv. generace Národního divadla - Alše, Ženíška, Myslbeka, Suchardu, Schnircha aj. Sám byl vynikajícím kreslířem a malířem a učitelem generace architektů, představované Polívkou, Balšánkem, Koulou, Stibralem, Kříženeckým, Zeyerem, Štechem aj.
Ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.
Projekty a realizace
Projekt Schnirchova domu v Mikovcově ul. čp. 548 v Praze-Vinohradech (1875, výtvarníci Schnirch, Ženíšek)
Dům čp. 1032 a 1033 v Divadelní ul. v Praze (1875-76, s J. Zeyerem, vlys u čp. 1032 J. V. Myslbek)
Dům čp. 307 v ul. Karoliny Světlé v Praze (1877, s J. Zeyerem)
Podstavec pomníku Jana Žižky z Trocnova na náměstí v Čáslavi (návrh 1879, realizace 1881, sochař J. V. Myslbek)
Nynější Muzeum Bedřicha Smetany, pův. vodárenský dům, čp. 201 na Novotného lávce v Praze (1883, sgrafita podle Alše, Ženíška a Kouly)
Novorenesanční dům čp. 1682 v Havlíčkově ul., roh ul. Na poříčí, v Praze (1885-86, s K. Gemperlem),
ve Smolnici u Loun: úprava barokního statku čp. 4 (1886, sgrafita Aleš, reliéfy Myslbek) a vlastní novorenesanční vila (1898, sgrafita Aleš, reliéfy Myslbek a Maudr)
Vila F. J. Daubka v Brněnci u Svitav (1887, sgrafita Fr. Ženíšek)
Novorenesanční hrobka rodiny Daubkovy v Litni u Berouna (1888, sochař J. V. Myslbek)
Ušlechtilý nájemný dům čp. 527 na nároží Jilské ul. a Skořepky v Praze (1888-89, s K. Gemperlem)
Slavín vyšehradského hřbitova s východními a severními arkádami (1889-93, sochař Slavína J. Maudr)
Novorenesanční býv. Duslovský palác čp. 203, dnes Osvětový dům v Berouně (1890)
Řada nedochovaných staveb na Zemské jubilejní výstavě v Praze (1891), zachována pouze budova dnešní Akademie výtvarných umění ve vstupní části výstaviště
Pražská městská spořitelna čp. 536 v Rytířské ul. v Praze (1892-94, s O. Polívkou, výtvarníci Aleš, Schnirch, Sucharda, Ženíšek), s vynikajícím interiérem
Fara u sv. Petra čp. 1137 v Petrské čtvrti v Praze (1893-94), patřící k nejušlechtilejším novorenesančním stavbám v Českých zemích
Vlastní tzv. Wiehlův dům, dnes nakladatelství Academia na Václavském nám. čp. 792, roh Vodičkovy ul. v Praze (1894-96, výtvarník M. Aleš)
Novobarokní administrační budova čp. 1991 při kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce v Praze (1902-04)
Rekonstrukční práce na Novoměstské radnici na Karlově nám. v Praze (1904-05)
Restaurování renesančního býv. Sboru českých bratří, dnes okresní muzeum v Mladé Boleslavi (1905-10)
Zvonice u hřbitovního kostela sv. Ludmily v Mělníku (1906)
Býv. novorenesanční chorobinec u Trhanova u Domažlic (1907)
Novobarokní úprava kostela Nejsv. Trojice v Dobříši (1907)
Hřbitovní pomníky na vyšehradském a olšanském hřbitově v Praze (s J. V. Myslbekem, J. Maudrem a A. Poppem)
Řada článků ve Zprávách spolku architektů a inženýrů v král. Českém, v časopise Společnosti přátel starožitností aj.