Alexander von Branca
*11. 1. 1919 – Mnichov, Německo
†21. 3. 2011 – Miesbach, Německo
Biografie
Baron Alexander Raimund Wilhelm Maximilian von Branca byl německý architekt a umělec. Byl jediným synem z druhého manželství důstojníka a diplomata Wilhelma Freiherra von Branca (1870-1958) a malířky Hedwigy Frankenburger (1890-1985). Alexander Freiherr von Branca se oženil s Theresou Freiin von und zu Guttenberg (1929-53, dcerou svodného pána z Guttenbergu Georga Enocha) a ve druhém manželství si vzal Carolinu Bernasconi, s níž měl jednoho syna a tři dcery (Benedicta von Branca je známou zemědělkou a umělkyní). Branca žil na památkově chráněném statku v Miesbachu, kde 21. března 2011 zemřel.
Brancova rodina žila ve čtvrti Schwabing na severu Mnichova. Navštěvoval internátní školu v Neubeuern. Jako syn protestantských rodičů konvertoval ke katolicismu. Během druhé světové války navštěvoval v roce 1941 Blochererovy večerní kurzy kreslení a architektury. Branca byl vojákem, ale během nacistického režimu ho gestapo internovalo. 1946-48 studoval architekturu na Technické univerzitě v Mnichově. 1948 pokračoval ve studiu na ETH v Curychu. 1951 založil v Mnichově vlastní architektonické studio. 1953 byl jmenován uměleckým ředitelem IVA (Internationale Verkehrsausstellung, Mezinárodní dopravní výstavy) v Mnichově a v letech byl 1972-88 okresním správcem historického odkazu v Mnichově. 2006 se nástupkyní stala jeho dcera Alexandra Freiin von Branca. V roce 1970 byl kardinálem Eugènem Tisserantem jmenován rytířem Řádu rytířů Božího hrobu a 5. prosince 1970 byl v kolínské katedrále pasován kardinálem Lorenzem Jaegerem velkopřevorem řádu.
Baron Alexander Raimund Wilhelm Maximilian von Branca byl německý architekt a umělec. Byl jediným synem z druhého manželství důstojníka a diplomata Wilhelma Freiherra von Branca (1870-1958) a malířky Hedwigy Frankenburger (1890-1985). Alexander Freiherr von Branca se oženil s Theresou Freiin von und zu Guttenberg (1929-53, dcerou svodného pána z Guttenbergu Georga Enocha) a ve druhém manželství si vzal Carolinu Bernasconi, s níž měl jednoho syna a tři dcery (Benedicta von Branca je známou zemědělkou a umělkyní). Branca žil na památkově chráněném statku v Miesbachu, kde 21. března 2011 zemřel.
Brancova rodina žila ve čtvrti Schwabing na severu Mnichova. Navštěvoval internátní školu v Neubeuern. Jako syn protestantských rodičů konvertoval ke katolicismu. Během druhé světové války navštěvoval v roce 1941 Blochererovy večerní kurzy kreslení a architektury. Branca byl vojákem, ale během nacistického režimu ho gestapo internovalo. 1946-48 studoval architekturu na Technické univerzitě v Mnichově. 1948 pokračoval ve studiu na ETH v Curychu. 1951 založil v Mnichově vlastní architektonické studio. 1953 byl jmenován uměleckým ředitelem IVA (Internationale Verkehrsausstellung, Mezinárodní dopravní výstavy) v Mnichově a v letech byl 1972-88 okresním správcem historického odkazu v Mnichově. 2006 se nástupkyní stala jeho dcera Alexandra Freiin von Branca. V roce 1970 byl kardinálem Eugènem Tisserantem jmenován rytířem Řádu rytířů Božího hrobu a 5. prosince 1970 byl v kolínské katedrále pasován kardinálem Lorenzem Jaegerem velkopřevorem řádu.
