Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Asi 20 vlastníků v Brně chce zrušit památkovou ochranu svých domů

foto: www.nockostelu.cz

Brno - Problém s pozdě zapsanými památkami na konci 80. let minulého století se jen v Brně stále týká více než tisícovky objektů. O vydání rozhodnutí, že stavba není památkou, zatím požádala pouze zhruba dvacítka vlastníků. Postupně se ale přidávají další, řekl ČTK Aleš Homola z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).


Problém vznikl na přelomu let 1987 a 1988. Příslušné komise sice o prohlášení objektů památkou rozhodly včas, úředníci je ale vkládali často do registrů až v roce 1988, kdy už platil současný památkový zákon. Památkáři se dlouho domnívali, že právní vada tohoto procesu není taková, aby objekty už nebyly památkami, toto stanovisko už ale neplatí.

V praxi to znamená, že pokud nyní vlastník požádá o odstranění památkové ochrany, musí mu stát vyhovět. "My to pak dostaneme od ministerstva kuktury na vědomí a následně u většiny věcí podáváme návrh na nové prohlášení za kulturní památku," uvedl Homola. Mezitím ale vlastník může s objektem volně disponovat. "Hlavní riziko spočívá v tom, že se destabilizuje systém, který funguje po desetiletí. Památková péče díky tomu může ztratit autoritu a respekt," myslí si Homola.

Podle něj aktuálně žádají o odstranění památkové ochrany majitelé skoro všech secesních domů v centru Brna. Často jde o developery. Jinou kapitolou jsou žádosti majitelů sakrálních staveb, což se týká například kostela Sv. Augustina v Masarykově čtvrti nebo pravoslavného kostela na úpatí Špilberku. "Farnosti o to žádají kvůli právní nejistotě. Chtějí čerpat dotace, souhlasí s tím, že obratem se objekty zpamátní správně," uvedl Homola.

Doplnil, že žádosti jednotlivých subjektů zatím nejsou "masovou záležitostí". Informace o procesu si ale mezi sebou předávají advokáti a počet žádostí o odstranění památkové ochrany roste. Ohrožených právní nejistotou je aktuálně asi 1045 objektů v Brně a další desítky jinde na jižní Moravě. O problému se vědělo roky, řešit se ale začal až nyní.

Pro památky mělo být stanoveno desetileté přechodné období, ve kterém mělo ministerstvo určit, zda jim označení v souvislosti s pozdním zápisem zůstane, či nikoliv. "Řešení nepodpořily územní samosprávné celky, a dokonce bylo kritizované památkovou obcí do té míry, že návrh ani neprojednala vláda. Je tedy s podivem, že po několika letech, co se ministerstvo snažilo historické chyby v památkové péči napravit a bylo za tuto snahu kritizované, je nyní vyzýváno k nalezení zázračného postupu v téže věci," uvedla už dříve mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Památky bylo možné zapisovat do seznamu do roku 1988, kdy začal platit nový zákon o památkové péči, jehož součástí je Ústřední seznam kulturních památek. Od té doby může o kulturní památce rozhodovat jen ministerstvo. Některé objekty se do seznamu zapsaly později jako například tišnovská nemocnice nebo pasáž Jalta v Brně. Ačkoliv byly považované za kulturní památky, ministerstvo to neuznalo.
Zdroj: Filip Vrána
Vložil: ČTK, 09.01.17 11:20
Návštěvnost: 888 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Srpen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.