V meziválečném Brně existovaly dva proudy moderní architektury: západně orientovaný funkcionalismus, který byl přijat a rozvíjen většinou Čechy v čele s Bohuslavem Fuchsem, vedle středoevropského purismu s vídeňskými kořeny, v jehož intentcích pracovali brněnští Židé. K význačným představitelům druhé linie patří především Otto Eisler. Je příznačné pro osudy českých zemí ve 20. století, že o životě a díle architektů této druhé linie dnes víme velmi málo. Po fašistickém holocaustu a komunistickém antisemmismu není překvapující, že nejenže neexistují takřka žádné publikace zprostředkující nám informace o této části naší nedávné kultury, ale že neextistují ani základní pramenné materiály umožňující naši nedávnou minulost zrekonstruovat. Tato monografie Otto Eislera si klade za cíl alespoň drobně přispět ke změně zmíněného stavu.









