Obnova Červeného kostela
Původní luteránský Červený kostel v Olomouci byl od roku 1959 uzavřen veřejnosti a byl využíván jako depozit knih Vědecké knihovny Olomouc. Olomoucký kraj jako vlastník této památkově chráněné stavby se rozhodl vybudovat pro uskladnění knižního fondu nový objekt s tím, že kostel může následně sloužit ke kulturním účelům pro potřeby Vědecké knihovny, která budovu užívá. Kostel má nově plnit funkci komorního koncertního nebo divadelního sálu, má být prostorem pro veřejná čtení, přednášky, výstavy, atp. Jednou z funkcí definovanou v zadání je i informační centrum kraje a Vědecké knihovny.
Úkolem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Kompletně se prováděly nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Krov byl díky zatékání rozsáhle poškozen a hrozil zřícením, proto došlo k jeho výměně s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.
Nové využití kostela však vyžadovalo i nutné provozní zázemí, což nebylo možné řešit v původních prostorách stavby. Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do objektu kostela, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak jejich spojnici i společný vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Přístavba respektuje uliční čáru ulice Bezručovy a udržuje si dostatečný odstup od obou stávajících staveb.
Krystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela. Rovněž půdorysná stopa nové části vychází z jeho půdorysného členění. Půdorys je výřezem části podlahy kostela a je vysunutý mimo původní platformu. Fasády i střecha objektu jsou provedeny z černého hliníkového sendvičového plechu.
Podstatnou změnou, kterou návrh přinesl, je také otevření významné části okolního prostoru kostela, který byl dříve oplocen. Odstraněním oplocení vytváříme veřejně přístupnou piazzettu, která je doplněna o mobiliář a také o novou kultivovanou zeleň.
Interiérový design
Atelier-r navrhl koncepci interiéru a přizval Denisa Strmiskova Studio k detailnějšímu návrhu interiérových prvků jako je osvětlení, nábytek typový i na míru. Společně se věnovali specifikaci všech materiálů a povrchů.
Nové moderní přístavbě dominuje recepce s menší kavárnou zhotovená z betonu v jemném růžovém odstínu, která navazuje na další betonové povrchy podlahy, nábytku, nebo stěn. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla Lambert&Fils, které dominují prostoru před ní. Elegantní a minimalistické barevné skleněné objekty se vznášejí na robustních nylonových lanech nad hlavami návštěvníků, a při správném úhlu odrážejí obrazy přilehlé ulice, nebo budovy starého kostela. Společně tak objímají a definují celý interiér.
Při sezení na precizních dřevěných židlích Zeitraum z masívního ořechu (které se objevují jak v kostele, tak v prostoru moderního foyer), plastových židlích Hay svižného designu bratrů Bouroulleců, nebo pohodlných minimalistických křeslech, návštěvníci si mohou vychutnat meditativní atmosféru místa. Kavárenské stolky jsou navržené na míru, a přinášejí ve svém detailu i materiálu inspiraci z prvků kostela i do moderní přístavby.
Stojací lampy značky Kaia připomínající moderní pochodně, jsou umístěné kolem obou prostor a umocňují příjemnou atmosféru kostela.
Interiér vznikl ve spolupráci s grafickým Studiem KOSATKO, který navrhl novou grafickou identitu, orientační systém i nové logo Vědecké knihovny Olomouc.
Úkolem návrhu bylo skloubit rekonstrukci původní stavby s novou kulturně-společenskou funkcí. Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého a zasoleného zdiva, opravit poničené omítky a štuky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Kompletně se prováděly nové podlahy a veškerá souvrství pod nimi až na úroveň terénu. Jedním z největších zásahů byla oprava střechy. Krov byl díky zatékání rozsáhle poškozen a hrozil zřícením, proto došlo k jeho výměně s maximální snahou o navrácení původních, nepoškozených prvků. Novodobá krytina z falcovaných plechů byla nahrazena čtvercovými měděnými šablonami ve formátu původní krytiny. Na místa původních dekorativních prvků střechy, jež se nezachovaly, byly doplněny soudobé artefakty z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.
Nové využití kostela však vyžadovalo i nutné provozní zázemí, což nebylo možné řešit v původních prostorách stavby. Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do objektu kostela, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak jejich spojnici i společný vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Přístavba respektuje uliční čáru ulice Bezručovy a udržuje si dostatečný odstup od obou stávajících staveb.
Krystalická hmota nového objektu reaguje na neogotickou formu Červeného kostela. Rovněž půdorysná stopa nové části vychází z jeho půdorysného členění. Půdorys je výřezem části podlahy kostela a je vysunutý mimo původní platformu. Fasády i střecha objektu jsou provedeny z černého hliníkového sendvičového plechu.
Podstatnou změnou, kterou návrh přinesl, je také otevření významné části okolního prostoru kostela, který byl dříve oplocen. Odstraněním oplocení vytváříme veřejně přístupnou piazzettu, která je doplněna o mobiliář a také o novou kultivovanou zeleň.
Interiérový design
Atelier-r navrhl koncepci interiéru a přizval Denisa Strmiskova Studio k detailnějšímu návrhu interiérových prvků jako je osvětlení, nábytek typový i na míru. Společně se věnovali specifikaci všech materiálů a povrchů.
Nové moderní přístavbě dominuje recepce s menší kavárnou zhotovená z betonu v jemném růžovém odstínu, která navazuje na další betonové povrchy podlahy, nábytku, nebo stěn. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě rozsáhlé stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla Lambert&Fils, které dominují prostoru před ní. Elegantní a minimalistické barevné skleněné objekty se vznášejí na robustních nylonových lanech nad hlavami návštěvníků, a při správném úhlu odrážejí obrazy přilehlé ulice, nebo budovy starého kostela. Společně tak objímají a definují celý interiér.
Při sezení na precizních dřevěných židlích Zeitraum z masívního ořechu (které se objevují jak v kostele, tak v prostoru moderního foyer), plastových židlích Hay svižného designu bratrů Bouroulleců, nebo pohodlných minimalistických křeslech, návštěvníci si mohou vychutnat meditativní atmosféru místa. Kavárenské stolky jsou navržené na míru, a přinášejí ve svém detailu i materiálu inspiraci z prvků kostela i do moderní přístavby.
Stojací lampy značky Kaia připomínající moderní pochodně, jsou umístěné kolem obou prostor a umocňují příjemnou atmosféru kostela.
Interiér vznikl ve spolupráci s grafickým Studiem KOSATKO, který navrhl novou grafickou identitu, orientační systém i nové logo Vědecké knihovny Olomouc.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Paráda
betonář
20.06.23 08:20
zobrazit všechny komentáře
