Žádné rozhodnutí o zrušení konkrétní pobočky Českých center zatím nepadlo

Praha - Žádné rozhodnutí o zrušení konkrétní pobočky Českých center zatím nepadlo, uvedl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Média dříve s odkazem na zástupce Českých center informovala, že v létě ukončí provoz pobočky v Miláně, Stockholmu, Tbilisi a Sofii. Podle mluvčího ministerstva se o budoucnosti a koncepci Českých center vede diskuse a o zatím se nerozhodlo o uzavření žádné konkrétní pobočky.

Důvodem uzavírání poboček je podle dřívějších vyjádření zástupců Českých center snížení příspěvku zřizovatele, tedy ministerstva zahraničí. Zatímco loni činil příspěvek 183 milionů korun, letos je pro Česká centra vyčleněno 157 milionů korun.

"Česká centra letos pracují s nižším rozpočtem než v loňském roce, což se promítá do rozsahu naší činnosti a nastavení celé sítě. S ministerstvem zahraničních věcí ČR proto vedeme intenzivní jednání o dalším fungování sítě a jejích strategických prioritách tak, aby byl zajištěn její dlouhodobě udržitelný chod," sdělil ČTK mluvčí Českých center Jan Dlouhý.

Proti zrušení centra v Bulharsku minulý týden protestovaly v Praze tři desítky lidí. Organizátoři uvedli, že České centrum v Sofii je živou platformou pro současné umění, hudbu a vzdělávání, včetně výuky češtiny jako cizího jazyka. "Zavření centra není jen administrativní škrt v rozpočtu. Je to násilné přerušení historické kontinuity a oslabení naší kulturní diplomacie," napsali pořadatelé protestu v tiskové zprávě. Uzavření centra považují za signál, že kultura může být kdykoli obětována politickým a rozpočtovým rozhodnutím, což považují za nepřípustné.

Česká centra jsou nástrojem české kulturní diplomacie. V současné podobě fungují od roku 1993. Kromě kulturních akcí zajišťují také výuku českého jazyka v zahraničí a podílí se na organizaci certifikovaných jazykových zkoušek. V 90. letech se síť Českých center rozšiřovala především v západní Evropě, po roce 2000 i na další kontinenty. Aktuálně jich je 26.