Pane Mrva ty baráky do rázu krajiny jako je Valašsko a v CHKO Beskydy vůbec nezapadá,po přečtení rozhovoru s Váma a návštěvě Ameriky se už vůbec nedivím.Můj telefon je 739081115,jen prozvoňte a můžem si popovídat.
prislovecne urceni zretele 2. padem (nebo mozna mista) a privlastek neshodny.. myslim ze jine objektivni a jasne vysvetleni neni.. jinak je tam napsany i telefon a verim, ze jeho majitel by vam to nepolozil.. staci jen zavolat a zeptat se, pokud vas zajima jeho nazor na ty dve slova.... a nebyt porad takovy negativni na vsechny
Pane Kříž ! Pojem ráz krajiny jsem nevymyslel já ale z velkou oblibou ho používají pracovníci CHKO beskydy a také pán ministr Bursík ,je to asi toto,Krkonoše ze svýma domkama rozsetýma po úbočích,pohraničí většinou zdevastované,Jižní morava z vinicema a hlavně z vinnými sklepama a Valašsko z muzeem,Radhoštěm,Pustevnama a t.d.Jestli nestačí zavolejte a můžem si popovídat.Zdravím
Jen pro úplnost. Abychom napříště věděli, o čem se bavíme.
Výchozí předpis, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn vymezuje krajinná ráz následovně:
§ 12
(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostech, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Všem vřele doporučuji otevřít odkaz dodaný panem Malinou. Už dlouho jsem se tak nepobavil...
Vážený pane, nechápu, jak můžete napsat to, co jste napsal. Jaký ráz krajiny, co to melete? Ty baráky jsou soudobé, úžasné a dokonale v 21. století navazují na tradici výstavby v lokalitě. V čem bydlíte Vy? Ty šílené kolonky postmoderních sraček s valbovými střechami, to je ono, co se jako mor rozlézá kolem měst?To ano? nebo co?Nechápu. Jak by měla vypadat soudobá architektura v regionu. Absurdní chtít po lidech dnes aby žili jak v 19. stol. a proč ne zrovna v 4. stol. Běžte se vycpat jste absolutně destruktivní s tak blbými názory. tragické, ale co se dá dělat i takové názory existují, bohužel.Kamil Mrva je skvělá ukázka, že i v myšlenkově zapruzeném regionu je možno za mimořádného úsilí udělat skvělou arch. Haf haf.
Vážený pane , on jenom citoval zákon a ten platí pro všechny,ne jenom většinou pro místní lidi,jelikož nemají známosti a finance něco vyřídit,mohl bych Vám toho doložit více.Stačí zavolat.Zdravím Vás!
Pane Hrstko. Ta poznámka od Karla Doležela nenáleží mě, ale Vám. Ať mnou citovaný paragraf čtu odshora dolů, nebo opačně, nevidím nic, čemu by se Kamil Mrva svou tvorbou protivil. Kdyby všichni stavěli jeho stylem , nemusel by tento paragraf vůbec existovat, vzhledem k tomu, že se stále najdou tací, kteří čerpají znalosti z receptáře apod., nelze jinak. Pevně doufám, že se bude objevovat stále více "zmrvených" staveb.
Publikace, kterou architekt vydá sám sobě, je v dnešní době normální součásti PR (Zdeněk Fránek již má publikace hned dvě - obě rok 2007). Tato noblesní forma reklamy je pochopitelně užitečná hlavně na začátku a v průběhu profesní dráhy. Souhrn díla třeba už vydá nějaká instituce. A třeba taky ne...
Pane já nemám nic proti vnitřnímu uspořádání,podívejte se na Referenční stavby ,rodinný dům Dolní Bečva a jestli dřevu rozumíte,já jen trochu,podívéjte se na rohy této stavby a ač je stará teprve 2roky,už je tam poznat zamodrání a žádný nátěr tomu nezabrání a brzy to začne hnít,nebo co dva roky natírat,Ty okapy v naších podmínkách mají svůj účel,jelikož voda,slunce a mráz udělají své ,pokud se tento domek nebude udržovat tak určitě tam za 100 let stát nebude ale klasická dřevenice určitě.Já z receptáře nic nečerpám a naše stará dřevěnice,kde jsem se narodil tam stála už před mým narozením 100 let.Co k tomu víc dodat?
... když uvedu, že Kamil Mrva záměrně dal na archiweb fotografie tohoto domu po cca roce jeho užívání, i přesto, že má k dispozici téměř identické fotografie tohoto domu pořízené krátce po dostavbě, kdy ještě dřevo "zářilo novotou" - ostatně tyto fotografie jsou na jeho webu (www.mrva.net) a jedna z nich je použitá i v rozhovoru. Podle mě je právě to, jak dřevěné domy stárnou, velmi zajímavé. Ostatně majitel další Kamilovy stavby, UAXu v Bernarticích, údajně chtěl, aby dům co nejdříve zešednul a "uzrál" a nepřál si dřevo jakkoliv ošetřovat.
Ta 100 let stará dřevěnice byla furt jak nová? A pokud ano - to stála v nějakém vakuu mimo vliv počasí? Dřevo holt potřebuje údržbu a musí se počítat s tím, že dům bude stárnout (vím, že Kamil se stárnutím a ošetřováním dřeva v tuto chvíli hodně zabývá, takže rozhodně bych se neobával toho, že dům zestárne poněkud rychleji, než se čekalo - že by třeba hnil, jak uvádíte...). Jsem přesvědčen, že poud necháte opuštěný domek Kamila Mrvy a klasickou dřevěnici vedle sebe, za pár desetiletí vám spadnou a shnijou obě. Kamilův domek možná trochu rychleji, protože je na něm dřeva přece jen o poznání méně...
Vždycky se divím, proč se u takových domů automaticky předpokládá, že tu budou stát 100 a více let? Bylo by to jistě fajn, ale žijeme holt v takové době, kdy se s tímto už přece nedá počítat. Toto je levný domek, jehož stavba dle mého názoru navíc zatížila životní prostředí mnohem méně, než stavba například zděného domu. Pokud jeho majiteli doslouží, tak se rozebere. A přírodě to zas až tak moc neublíží. Rozhodně méně, něž například golfové hřiště u Čeladné nebo "Kalifornská" zástavba za Malenovicemi u Frýdlantu nad Ostravicí bezprostředně pod Lysou Horou.
ano, ty malenovice...vzpominam si, na konci zari jsme prosli kus beskyd, strisdave po ceske a slovenske strane, zaver byla lysa a do frydlantu na vlak. moc dobre si na ty malenovice vzpominam...des a hruza...ale co je horsi, ze takovych lokalit je po zemi mnohem vic...ale tady, pod tou lysou to pusobilo opravdu udesne
Moc milá publikace, domy krásné, jednoduché a přesto - nebo proto - nápadité, věřím, že i velmi funkční a tedy příjemné uživatelům. Ráz krajiny ovlivňuje především zemědělská výroba, tvoří ji neustále se rozšiřující plocha lesů - zarůstáme - , síť komunikací, dorovodná zeleň, atd... Stavby velikosti a úrovně Kamila Mrvy ji negativně ovlivní opravdu jen velmi těžko Kamile, držím Vám palce!!
je tam poznat zamodrání a žádný nátěr tomu nezabrání a brzy to začne hnít,nebo co dva roky natírat - je pošetilé chtít po dřevu, aby pořád vypadalo jako nové. Pokud je barák navržen tak, že dřevo ztmavne a domu (jeho výtvarnému a konstrukčnímu konceptu) to neublíží, pak je to OK. Pokud je dřevěmá fasáda navržena barevná, pak se musí použít barva, která neuzavře povrch a propouští ven z dřeva vlhkost. Taková barva se následně nemusí při obnově opalovat, ale jenom se "oživuje". Líbivý vzhled nové fasády je příjemný, ale domy architekta Mrvy na tom nejsou závislé. Budou mít svoji hodnotu i když obdrží 50 letou patinu. Ta hodnota je v jednoduchosti a lehkosti, která je hlavně charakteristická pro tu správnou původní výstavbu Beskyd. To, co bohužel ale v minulosti převládalo, jsou stavby můj dům můj hrad - ať všichni vidí. Nerozumím také, proč v diskuzi o charakteru stavby a jejího začlenění do prostředí otevírá problém fasády, která je důležitá v měřítku "vlastní zahrady". Ráz krajiny vnímám a pozoruji ale přece s odstupem z protějšího kopce.
Architekt Mrva navazuje na jednoduchost a přímočarost původní lidové architektury a pracuje s dnešními prostředky.
Máte jen částečnou ptavdu,já se řídím starým selským rozumem a jen toto.Podívejte se do Rakouska,Norska ,Itálie či Švýcarska a nikde ve vyšších nadmořských výškách neuvidíte dřevěný domek bez velkého bedna a to slouží k tomu aby se déšť ,který jak já říkám střihne co néjmíň dopadal na dřevo,zrovna tak sníh ,jelikož obyčejně ho tady napadne víc než třeba v Rožnově , pří pádu ze střech nedopadl k samé stěně a od něj tyto nevlhly ale to většina lidí,kteří jsou z města nemohou pochopit,až se přestěhují na vesnici tak změní názor a přicházejí na pilu a vyrábějí dodatečně nadmetky atd. Mně osobně je to jedno ještě tam chybí Holanský větrný mlýn,nemusel by mlít ale vyrábět elektriku!Zkuste si tyto domly představit ze střechou,která přesahuje o 40 cm stěnu a je levňéjší a méně náročná na pokrývání,než způsob ,který se tam praktikuje těď a zeptéjte se pokrývačů co Vám na to řeknou.V naších podmínkách co néjmíň žlabů a úžlabin!Z kancelářů se to vidí úplně jinak ale skutečnost je jiná.Přeji všem hezký den !
Pane Hrstko. Na to se dá odpovědět jen jedním způsobem. Zkuste se podívat na archiwebu, jak se staví momentálně ve Vámi zmiňovaném Rakousku či Švýcarsku. Možná budete překvapen.
Pane Franěk, je velice smutné, když si nedovedete nic představit pod pojmem "ráz krajiny", ale chápu, že ne každý měl ve svém dětství možnost vytvořit si určitou citovou vazbu ke svému okolí, ke krajině, která vás něčím oslovuje a obohacuje. Připadá mě ale trapné, že se vás tady celá banda "zkušených a jediných" znalců architektury pouští do pana Hrstky, ono kdyby ste byli alespoň o něco více intuitivní, tak by jste pochopili, že tento člověk asi v katalogovém domečku ani v palubkové chatičce z Receptáře opravdu bydlet nebude... jde mu tady (ač ho neznám) o uchovávání a hájení vytvořených hodnot v krajině... S tím zcela ukázkově kontrastuje dnešní spotřební životní styl a přístup, dobře zřetelný z názoru pana Rosy: "Vždycky se divím, proč se u takových domů automaticky předpokládá, že tu budou stát 100 a více let..." Pro některé architekty je to, pane Rosa, výzva a důvod k tomu, proč projektovat moderně, ale s pokorou k jedinečnosti toho kterého regionu, místa a je zajímavé (ale logické), že mnohdy právě architektura těch kteří žijí jen pro současnost, nejvíce a na celá staletí dovede poškodit po staletí utvářený ráz - místo k příjemnému životu. Je to celé věc životního názoru, stylu a vkusu, kdy vás možná nezajímá jak to tu bude vypadat (města, krajina) za pár let, chtěje za každou cenu upoutat, bořit tradice a zažilé představy, přehlížíte ale, že je zde i zcela druhá skupina lidí, kteří nejsou ani dožívajícími dinosaury, natož kýčáky z katalogových domečků (ti se o tato témata nezajímají), zastávajících zkrátka odlišný názor, který v současném postmoderním světě nelze ignorovat a bagatelizovat...
Myslím, že to hlavní se odehrává v oblasti urbanismu a krajinářství.
Problémem tedy je, jak dnešní baráky a systém jejich výstavby (umístění v krajině) vůbec odpovídají současnému životnímu stylu a jak samy o sobě a ve svém okolí fungují. Tradiční chalupy vypadaly i fungovaly vcelku dokonale - jejich obyvatelé se často živili zemědělstvím, skoro nikam necestovali, šikmá střecha byla tech. nutnost etc.
Kdybychom všechny katalogové domy (pozor - katalogové jsou dnes i třeba projekty od Archteamu) ve všech jejich koloniích nahradili slušně vypadající a výtvarně elegantní "moderní" architekturou (často pravda technicky i finančně náročnou), z hlediska krajinného rázu, charakteru prostředí i jeho životachopnosti toho zas tolik nezachráníme. Bude to možná lépe vypadat, ale to je tak všechno...
Spíš než estetiku a otázky jako nevkusný dům vs. moderní dům bych tedy řešil otázku, jak jdou vůbec dohromady tradiční samostatný dům na soukromém pozemku za městem či na venkově - a současný převážně městský žívotní styl a jeho nároky na infrastrukturu - a tedy i dopravu...
postrehy a pripominky pana hrstky urcite nejsou mimo a stoji za to si je poradne precist.. ne se za kazdou cenu snazit kontrovat.. nevim, ale zda se mi, ze v tom je ten nejvetsi problem - viz prispevek klip - ve schopnosti poslouchat, naslouchat.. a ne jen mluvit.. viz. studenti i ucitel fakulty architektury vyse
re martin franek: mozna by stalo za to se podivat i jinam nez na archiweb.. a taky to, ze se neco stavi na zapad od nasich hranic, znemena ze se to stavi absolutne a jedine dobre..?
re radim vaclavik: raz krajiny pro me neni jen panarama
Dík Vám!
Krásně jste to napsali,já jsem se holt živil jen manuelní prací a už víc jak 40 let u dřeva z toho12 let jako majitel pily.Neumím se tak písemně vyjadřovat ale kdokoliv z oponentů má možnost zavolat na 739081115 a můžem se o tomto problému pohovořit.Ještě jednou dík!
Postřehy a připomínky jsem si trpělivě přečetl, dokonce i na přiložené webové adrese. Nemám pocit, že bych měl zapořebí kohokoliv kontrovat. Myslel jsem, že diskuze je od toho, ne se jenom neustále poplácávat po rameni. A už vůbec je mi jedno zda někdo dělá manuálně nebo jinak.
Pokud mi dá někdo tip na něco lepšího o soudobé a moderní architektuře než je archiweb, rád se podívám i jinam. Zatím jsem nic srovnatelného nenašel.
Netvrdím, že co se staví na západ od našich hranic je vždy dobře. Nikdy jsme nic takového neřekl. Jen jsme reagoval na poznámku o Švýcarsku a Rakousku od pana Hrstky. A předpokládám, že když už ho nepřesvědčí tvroba Kamila Mrvy, která je de facto v našem prostředí nová, mohly by ho přesvědčit země, kde tyto stavby jsou dávno odzkoušené a svoji funkci bez problému plní i v daleko horších podmínkách než jsou u nás. Pokud budou kvalitní ukázky na východě, nedělá mi to problém, zatím jich je pomálu. Když už jsme u těch světových stran. Možná by ještě nebylo špatné se podívat na sever - Finsko, Norsko, Švédsko (možná ještě lepší než západ). Na jihu to bude trochu slabší.
Vážený pane.
Včera jsem se díval na Internetu,byl Světový pohár v běhu na lyžích ,přímý přenos z Norska ,byla vidět nová zástavba ale také stavby jsem tam nikde neviděl!Všechny měly velké okapy aby sníh a déšť co néjmíň namáčely dřevo.Jsem zvědav a přijeďte se podívat za dva roky jak budou vypadat ty palubky nad vchodama ,kde je rovný přístřešek a bude se tam držet sníh,jak to bude černé ale ne patina ale hniloba.Ale to už Vás a vám podobné nezajímá,Vy už máte za projrkt svoje a chudák stavebník ať se třeba P....E !
My to známe!
No k tomuto tématu by to bylo bylo asi na delší povídání, no ale jenom k tomu poslednímu co zde napsal pan hrstka: "Podle sebe soudím tebe" sa říká u nás na tem Valašsku.
Michal Nejezchleb z Vidča
Dobrý den, nejde mi do hlavy, proč dneska architekti navrhují baráky bez přesahu střech a bez okapů, a to i do hor? Je to móda, učí se to ve školách, nebo to má prostě nějaké logické vysvětlení? K čemu je dobré, když po fasádě (navíc dřevěné, nepoznám z fotek, co to je: prkna?palubky?) teče po celé ploše déšť? Proč chybí zádveří, není ho snad právě v těch horách potřeba? Kam v těchto moderních/módních stavbách vůbec dávají majitelé sezónní "zbytečnosti"? A opravdu v zimě parkují s auty venku a baví je každé ráno je vyhrabávat ze závějí?
Nebo pak různými dostavbami a přístřešky reagují na nově nabyté životní zkušenosti?
'Sarko nikde to neni potřeba! Pán architekt zapomněl i při projektu svého domu v Kopřivnici že se zahrada musí udržovat a jakékoliv nařadí musí být někde uschováno.
Pane Václavíku já můžu ráz krajiny pozorovat ze svého domu. Vidím krásné panorama Radhoště Pusteven a Kněhyň takže vidím na projekt pana Mrvy s protějšího kopce. Zapadá to do krajiny jako pěsť do oka.Je to stavba v Kněhyních.
Milé slečny, pan architekt na prostor na nářadí ve svém domě nezapomněl. Je v rámci zděného bloku. Vleze se tam i sekačka. Sámotného mně to zajímalo a tak jsem se byl podívat. A viděl jsem.
Dámy. Zapomínáte na jednu věc. Ty domy nejsou dělány pro Vás. Až budou, budou mít zádveří, přesah střechy, nemusí mít ani dřevěnou fasádu. Budou mít pouze to, co si dáte do zadání. Budete se divit, ale architekt nedělá věci, které investor nechce nebo se s ním na nich nedohodne.
Když už kritizujete, napište rovnou, "mě se to nelíbí". Protože o nic jiného v místních příspěvcích nejde. Nejde ani o krajinný ráz, kterým se tu kde kdo ohání, ani o to, že dům nemá přesah střechy.
Je užasné, že se zde objevují lidi od dřeva s x-letou zkušeností. Ale stavějí své argumenty na domněnkách, aniž by danou věc vyzkoušeli.
Nemám nic proti tomu, když se někomu líbí tradiční architektura, tvary, materiály, řešení. Ale ať tu netvrdí - ten dům je špatně, protože nemá to a to. Ono se nakonec ukazuje, že i tyto stavby mohou bez problémů plnit svůj účel, nehnijí, nepadají, jsou bezproblémové.
Mili Martine. Ten dum se mi velice libi a Kamilovi domy mam velice rad. Tenhle dum je presne to co, bych si asi sam predstavoval jako idealni bydleni pro sebe - pro cloveka bez vetsch fianancnich naroku. Protoze architektura neni jen tehdy, kdyz je z¨drahych materialu, kunst spociva vtom ji udelat i z levnych materialu -coz se odviji od remesla, prace s detailem atd....Na fakulte mi jeden moudry pan profesor rekl ze drevene domy jsou fajn, ale nemel bys na nich delat konzoly, pak totiz drevo pod konzolou starne a chova se jinak nez v miste kdej e hola stena - znamena to ze pod konzolou budes mit svetly flek a kde neni bude drevo tmavsi. nebo naopak, podle dreva.Coz je evidentni zde po markyzou. Nevis jak se vyresi detail zaatikoveho zlabu, jako zde, kdyz napadne metr snehu? Pripadne, jestly to ctes Kamile, jak se chova snih, ktery nasnezi za atiku, namrzen s presahem - a lezi na drevene fasade? Jenom mne to zajima neberte to ve zlem. Vsem, diskutujicim spis nez arogance a namistrovanost pomuze objektivni vysvetleni reseneho problemu, pak ty domy budou laici vnimat jinak...J
Mili Jirko. Otazkou je jestly vubec tento dum ma zaatikovy zlab nebo jetsly je to jenom presah strechy s okapnici(neni z fotek poznat), pak to znamena ze voda tece po fasade - na cemz asi zavisi i kvalita dreva, kerou pouzijes. Kazdopadne by mne ty detaily take zajimaly, ne proto abych je zpochybnil,ale abych se poucil. Detail u soklu - je videt ze drevo tmavne a starne jinak - ale asi budou ty prkna delana tak ze se zkratka v urovni soklu treba za 2 roky vymeni. Markyza - ano - drevo je zde tmavsi ,ale je tov urovni oken, tak to mozna ani nevadi, otazkou je spis jetsly by nemela byt ta markyza delsi abys nemusel mit zaluzie....A to ze bude fasada flekata muze byt treba i zamer nebo reakce na krajinu, ta je taky flekata...Zkratka to bude surovy dum, stejne jako ten kraj v kterem je.
Pane Fraňku, nedal jste mi odpověď na otázku, co k tomu architekty vede, jen jsem se dozvěděla, že ty domy nejsou dělány pro "nás". Což jsem tušila. Chápu, že vy např. zádveří považujete za přežitek, za něco, o co si musí nový majitel domu říct a případně na moderním architektovi i vybojovat. Ale žiju už 20 let v horách, sníh tu máme klidně i půl roku a často i hodně přes metr. Nevím, jak a kde žijete vy, možná, že tuto zkušenost nemáte. Ve městě je prostě spousta věcí jinak. Myslím, že by to měl být právě architekt, kdo by měl stavebníka "baráku na horách" upozornit na fakt, že na horách je sněhu více než ve městě a zároveň mu navrhnout i praktické i estetické řešení. Nebo (a na to jsem se ptala) je to vymyšlené nějak jinak? A jak?
Pro Jarka: Děkuji za milé oslovení, ale slečna nejsem už několik desetiletí. Prostor pro nářadí je fajn, když se tam dokonce vleze i sekačka (!). A kam dá majitel domu jiné zbytečnosti, jako třeba kola, lyže, zahradní nábytek, příp. dřevo do krbu, kytky na přezimování atd. ? Nebo on už před stavbou ví, že tohle nebude nikdy, nikdy v životě potřebovat?
Ptám se obecně, protože tady na archiwebu nevidím moc často, že by se těmito přízemnostmi architekti "zdržovali", což je škoda, protože pozdější přístavby většinou nebývají žádné perly.
a) zadveri. Podle normy musi byt zadveri v kazde novostavbe rodinneho domu, u vsech domu arch. Mrvy jsem ho nasel, ale nejsis jsem jich videl jen par, kdyz se tak moc nekteri certi, opravte mne, prosim!
b) prostor pro naradi, pro skladovani, satny. Naprosto individualni pristup architekta dle pozadavku investora asi nejvic ovlivnuje velikost techto prostoru. V archiwebovych dokumentacich techto domu jich ale podle meho nazoru vidim dostatek! Vyjjmka je mozna studio ale pripada me, ze pan Mrva nebydli jen tam (jen hadam) a treba nema potrebu mit tam tolik vec (kola, lyze...)...
c) co se tyce presahu strech a prace se drevem, take by me zajimaly detaily. A me osobne se takhle libi a kdyz co se tyce funkcnosti, zajimal by me objektivni pohled odbornika nebo pohled do budocunosti.
Můžete zaslat fotografii vašeho výhledu? A dovedete popsat, proč vám ta stavba vadí? Pokud se ale nepletu, tak se bavíme zatím o nedokončené stavbě. Asi bude moudré počkat na kolaudaci.
Zádveří: miniaturní zádveří v kombinaci s minimalistickým zápražím (které je spíše výtvarným prvkem fasády)je do hor nevhodné. Do hor, podtrhuji.
Prostor pro nářadí a skladování- jasně, že to je věc individuální, ale mně připadá, že čím jednodušší krabička, tím méně chuti řešit takovéto přízemnosti v honbě za čistotou výrazu stavby.
Je flekatá fasáda patina? Nevím, ale u obrazů je patina to, co souvisí s přirozeným stárnutím malby- tedy zprůhlednění barev, krakeláž, či např. změny některých pigmentů, ale není to povrchová špína, "mapy", které vznikly zatékáním vody, či puchýře po nadměrném žáru. Ale u fasády je to třeba jinak a flekatost po zatékání může být výtvarným záměrem architekta, odsouhlasený stavebníkem.
Když se budete procházet 5let z někym blízkým,vždy,když prší na dešti,Váš přítel,žena ,bude mít deštník pod který ale Vy nechcete a ještě k tomu si potom to mokré oblečení necháte na sebě uschnout ,tak určitě revma v ramenech budete mít dřív než ten s tím deštníkem a tak je to i ze dřevem,holt dešti ,větru a já nevím jak se ješte říká, se ještě dlouho nedá poroučet.Pokud se o tom chcete přesvědčit jste zváni a stačí jen napsat na imejl.Naší turisté jezdí na západ,sever,jih také pro to,že budou ubytováni v tom co u nás nemají a ne v panelákách.A na opak.!To jsem nevymyslel já ale život to člověka naučí,když jsem byl mladý taky jsem nechtěl věřit!
O foto se pokusím, ale je to příliš daleko. p. Malinová svým valašským "pěsť na oko" chtěla asi jen říct, že se jí to nelíbí. Snad na tu dálku to člověku příjde jen příliš velké k tomu místu. Ale buďme objektivní. Při tomto pohledu z velké dálky to neruší o nic víc než šopy dřeva (a nejen dřeva) u chalup. Včetně té naší. Naopak z blízka se to ani mě nelíbí. Nevidím na té budově žádný vztah, nebo spojení s místem kde stojí.
re martin franek - myslim, ze mistni pripevky pana hrstky a pani sarky maji trosku vetsi hloubku nez libi/nelibi.. je v nich hodne otazek (na ktere nikdo neodpovida.. nevim jestli nikdo nechce/nevi/neumi) ale veskere reakce jsou - neni to pro vas, dneska se to dela jinak, ty domu prece funguji bezproblemove (i kdyz jeste nejsou zkolaudovane), proste se vam to jen nelibi.. konkretniho nic..
jasne ze debata neni o poplacavani po zadech, ale myslim si ze kdyz uz clovek travi cas klepanim do klavesnice, mohlo by to mit i ten smysl, ze se zkusi najit a vysvetlit to v cem si protistrany nerozumi.. a ne jen vybrusovat argumentaci do podoby pestnich klinu s ucelem s nim protistranu umlatit..
tak si rikam, cim ty lidi presvedcit, ze je architekt vubec potreba.. kdyz domy od nej "Budou mít pouze to, co si dáte do zadání." proc si je pak dotycny nepostavi vlastne sam? ja bych si asi odpovedel, ze architekt by tam (krom jineho!) mel vnaset i nejakou tu zkusenost.. tak proc si ji neposlechnout od lidi, co maji podstatne delsi zkusenosti s mistem, materialem.. nez ze sebe delat rovnou mistra.. vzdycky je a bude "moderni" delat veci po svem, nic vic za tim asi nebude, ale ono taky neni na skodu obcas si ty klapky z usi sundat (oboustrane).. vykaslat se proste na predstavu architekta jako drzitele jedine pravdy a nedelat z lidi hromadne nerozumne "laiky".. a svet bude krasnejsi
Odpusťte tu kvalitu, ale ze starého dvoumegapixelu víc nedostanu. To ostatně není ani tak podstatné. http://download.tahband.cz/foto/dum.jpg
Který dům to je, najdete snadno. Své dělá pochopitelně slunce, ale s tím by se myslím mělo počítat. Jsou už na domu osazeny plochy oken sklem? Pak budou odrazy patrně ještě větší.
Děkuji panu Křížovi za pochopení mých dotazů. Narazila jsem v této diskuzi ( i na odkazu od p. Maliny) mj. na (pro mě) úplně nový pohled na výstavbu rodinných domků, a to, že jsou to stavby jednogenerační, „ne na 100 let“, kde se jaksi počítá s tím, že „až majiteli doslouží, tak se rozeberou“ (konec citátu). To je nějaký nový trend, který se dnes učí na škole? Ptám se vážně, tak si ze mě pak neutahujte.
A to, že jde o „levný“ domek (kolik stojí vlastně levný domek?), znamená, že se použije sice na první pohled atraktivní, ale málo trvanlivý materiál? Nebo materiál, vyžadující soustavnou (tedy prodražující se) péči?
Není to nelogické? Já bych to viděla naopak.
Připojuji se k dotazu p. Šárky. A taky zcela vážně. Protože všeobecný trend je (ve všech oblastech), udržovat si zákazníky a "nutit" je kupovat nové a nové zboží, přestože to není nezbytně nutné. Tak jsem nabyl pocit, jestli to neplatí i tomto případě. Pokud se o těchto trendech v architektuře (z hlediska životnosti staveb) píše na některém místě na webu, rád bych poprosil o nějaký odkaz. Máte určitě větší přehled. Děkuji
Především - to, co jsem o životnosti napsal, nechápejte prosím ve vztahu k tomuto domu (byt jsem to tam tak nešťastně formuloval, že to vypadá, jako by to mohl být jeden ze záměrů tohoto konkrétního autora - nerad bych, aby někdo získal na základě něčeho mezi řádky v diskusi na archiwebu pocit, že je tento konkrétní dům jednogenerační a plánuje se v budoucnu rozebrat).
A za druhé - myslím to vážně.
Tedy v obecné rovině - rozhodně to není trend, ale obávám se, že se s tím budeme potkávat stále častěji. Nemyslím si, že se zde jedná o marketing v obvyklém smyslu (jak výše naznačuje pan Malina), který by mohl dospět tak daleko, že by člověk za svůj život vystřídal několik domů, i když to nepotřebuje (už jsem se s tím ale v poslední době setkal). Dům je ale velmi individuální záležitost (už to není jen chalupa s vždy velmi podobným dispozičním uspořádáním), neustále bohatneme a navíc - byť to asi bude na řadu lidí působit jako rudý hadr na býka - po normalizačním marasu a pádu komunismu dochází rychlé, ale dlouhotrvající, kulturní rehabilitaci, která se projevuje i na vzrůstající architektonické kvalitě (myšleno na zlepšování kvality toho, co můžeme označit za průměr nebo standard, o špičkových dílech zde nyní nehovořím, ty bylo možné najít i v době normalizace, byť v menší míře) a vyšších požadavcích klientů po ní (je pro ilustraci tohoto - podívejme se, jak vypadaly mainstreamové časopisy o bydlení nebo populární rubriky o bydlení na našich zpravodajsko-zábavných serverech před i deseti (i méně) lety a teď - nyní už v nich obvykle vedle "katalogové produkce" naleznete i domy, které publikujeme na archiwebu jako z našeho pohledu velmi kvalitní). A v neposlední řadě je zde ten prostý fakt, že u nás lidé zkrátka touží po individuálním bydlení.
Dle mého názoru bude zkrátka stále častěji docházet k tomu, že příslušníci mladší generace budou chtít bydlet v rodinném domě, ale budou jej chtít mít vyřešen dle svých požadavků, což pro ně bude finančně mnohem dostupnější, než je tomu teď či tomu bylo v minulosti a mnohdy po zkušenostech se studiem a prací v západní Evropě se ne vždy smíří s případným návratem do domu, navrhovaným dle požadavku jejich otců v dobách, kdy bylo "in" fialové sako a kravata se slony a seriál Dallas.
Je to děsivá představa zvláště v souvislosti se satelitní výstavbou kolem měst (a zatímco výše napsané jsou jen moje názory, o reálném nebezpečí vylidnění těchto obvykle pro život velmi špatně navržených kolonií se mezi architekty často hovoří). Architektonicky kvalitní produkce se to samozřejmě asi moc nedotkne.
Co tím chci říci? Pro mě není otázka trvanlivosti naprosto zásadním kritériem pro hodnocení kvality domu. Dokonce se mi více zamlouvá to, když dům hezky stárne. Ostatně, jak už jsem naznačil, nepovažuji ani "tradiční chalupu" za příklad bezúdržbového a trvanlivého domu - chcete-li naprosto trvanlivý dům, stavme jej rovnou z plastu.
Zdůrazňuji, že vůbec nemám na mysli to, že by bylo tím pádem legitimní stavět nekvalitní domy po všech stránkách. Ale některé estetické nároky občas mohou být na úkor následné nutné údržby - lidé na to zkrátka v dnešní době mají... Navíc nemusí jít jen o estetiku, ale třeba i o konstrukci, která má své výhody oproti tradičním "bezúdržbovým" postupům, ale vyžaduje následnou občasnou péči. Ovšem, a to je zásadní, nesmí to být arogantní vůči ostatním nebo přírodě - že si člověk čas od času musí ošetřit svůj malý dřevěný domek nebo na něm vyměnit pár prken (na což, a o tom naprosto nepochybuji, byl upozorněn předem) nebo se dřevostavba za pár dní rozebere mě vadí mnohem a mnohem méně než to, že se jednou budou bagrem bourat nebo zásadně přestavovat (a já dokonce řeknu "humanizovat") ty satelity kolem měst.
Ve škole se nic takového neučí a nikde na archiwebu o tom nic nemáme, berte to prosím jen jako můj vlastně ničím seriózním nepodložený názor.
Každopádně, toto není téma, o kterém bych se bavil v rozhovoru s Kamilem Mrvou a obávám se, že s tímto architektem a jeho stavbami zrovna souvisí velmi málo, proto to zde dále nerozvíjejme a neodvádějme pozornost od předmětu rozhovoru/diskuse...
Pane Roso, v mnohém s vámi souhlasím, v mnohém nikoliv. Navíc mám pocit, že jsme se příliš od tématu neuchýlili, neboť jedním z podnětů této diskuze jsou domky na Dolní Bečvě, které jsou pro nás, „praktiky z hor “, důvodem k polemice. Jak je psáno v článku, domek autorova bratra měl „hodně omezený rozpočet“, a ať už to znamená cokoliv, nepředstavuji si pod tím onen ideální případ, že „lidé na to prostě mají“, takže dají přednost estetickým nárokům a s následnou (nadstandardní) údržbou si hlavu nelámou. Bylo by to v pořádku, kdyby autor stavebníka na fakt nutnosti průběžných oprav předem upozornil (dostatečně důrazně). Nepochybuji, že v tomto případě se tak stalo, ale možná, že jindy majitel domu teprve postupně zjišťuje, „vo co go“.
Rozhodně se ale spolu rozcházíme v chápání pojmu „hezké stárnutí“ (prkna, o která se bude opírat sníh několik měsíců- viz posazení domků na Bečvě v terénu- rozhodně nebudou stárnout „hezky“.) A taky budou v blízké budoucnosti potřebovat něco více, než „následnou občasnou“ péči.
Podle mých zkušeností, lidi, „co na to mají“, chtějí stavět tak, aby se následnou péčí kolem domu (rozumějme: natíráním, výměnami prken atd.) zabývali co nejméně, protože většinou to nejsou domácí kutilové a nemají ani čas ani chuť se věnovat takovým radostem, jako je opakované soužití se řemeslníky.
Lidi, co staví naopak s napnutým rozpočtem, většinou využívají hypotéky, a v tomto případě bych se moc přimlouvala za to, aby se životnost domku alespoň přiblížila době splácení. O finančních nárocích průběžných oprav se ani nezmiňuji.
Tradiční chalupa určitě také není ideální, ale co se týká té údržby a trvanlivosti, tak by si současní architekti přece jenom mohli brát více ze zkušeností našich předků (některé věci se nemění) a rozvíjet je ku prospěchu svému i svých klientů.
Pane Doležel ,mohl jste se ve své přízpěvku vyjadřit slušněji než psát o nějakých sračkách,melete,vycpaní.Dle toho,že spolupracujete s panem Mrvou,je mi toto jasné,Vy si snad myslíte,že máte titul Ing. či architekt už jste jediný nám tady prokorádat jak kura na hnoji ,co je jediné dobré a správné ?!
"Neustále bohatneme a" ... hloupneme - dovolil bych si spíš dodat. Nemyslím si pane Rosa, že se zásadně lepší úroveň vkusu, nebo nějak vyvýjí osobitost názorů u mladých generací. Jejich myšlenky jsou mnohdy impulzivní, velice nestálé, programově pózérské, ale myšlenka žádná - pouze více a rychleji podléhají tomu, o čem si myslí, že je zrovna "IN", ano, takže možná už také budou vědět, že plastové "beverly" je fuj, místo toho ale zaplaví krajinu nevzhledné krabice s ostrými rohy a fórovými palubkami.. Znamená to, že bude tato jinak vypadající výstavba kvalitnější, snesitelnější pro delší život? Podle Vás souvisí růst HDP a koupěschopnost obyvatelstva s tím, že budou potencionální objednavatelé stavby citlivější ke svému prostředí, že budou ochotni "utrácet" více za umění nebo kvalitní architekty ? Myslím si že ne. A Vámi naznačený "trend", že si někdo postaví dům jen generační, protože bůhví co budou chtít jednou jeho děti, nebo čistě proto, že až ho omrzí, zboří ho a postaví něco nového - to asi kvalitní architektuře i citu pro prostředí do kterého stavím opravdu moc neprospějě...
Nám se ty dřevníky sice nelíbí, ale co naděláme Nevěřím, že CHKOB s tímto projektem souhlasila. Ráda bych získala informaci, čím budou tyto kůlny natírat....budeme stavět dřevník. Celkový pohled nám, doufám, zastíní případná výsadba zeleně...kolem silnice tak 400 vzrostlých smrčků....a zbytek snad neuvidíme. Někdo tu zdůrazňoval termín "ráz krajiny"....děkuji pěkně za ten patvar, postaven při vjezdu do Valachian resortu. Morebundus jako pěst na oko-ale odborníkovi pravděpodobně zapadá do rááááázu krajiny. Jak říkám...až "to" všechno zaroste, Bečvan ani tourista okem nezavadí. Procestovali jsme drobnou část našeho světa od Alasky, sever, střed i jih USA, přes část Evropy, ale takový shluk kůlen jsme opravdu nezahlédli. Ani v USA, při jejich velké osídlenosti, jsme neshlédli takovou fádnost. Jak tuším.... a nevěřím, že CHKOB souhlasila s tímto projektem "pionýrského tábora" bez námitek a změn a dala zelenou svým kulatým razííítkem. Složku návrhu změn a vyjádření z CHKOB máme důkladně uschovanou a těm lidem, kteří nám zprávy posílali, se jen a jen můžeme "dvořit". Rady praktické, nicméně z pohledu měšťáka.
Přeji všem novým spoluobčanům v Valachian resortu poklidný život, hlavně, když budou občany s trvalým bydlištěm Horní Bečvy a podstatná část z jejich daní bude při rodělování směřovat do obecní kasy obce Horní Bečva. Dobrou všem
Jojo škoda že CHKO a vy všichni z teho našeho Valašska nemáte stejný problém s katalogáčema a nepovedenýma napodobeninama staré původní zástavby, které tu rostou jako houby po dešti. Dle mého názoru ničí krajinný ráz svou nabubřelostí daleko více. Nechápu proč se tolik opíráte do
vyrázu domků, které jsou tvarem proporcemi a materiálem původní zástavbě ze všech domů v okolí nejblíže. Jen se zkuste podívat po vesnicích v údolí Bečvy a spočítejte si kolik domů vypadá jako valašká dřevěnice. Nebo má podobný tvar a proporce Na kolika domech je použito tradičních nateriálů. Jestli jich je 10 procent tak je to moc! Víte vůbec co vlastně chráníte, jaký krajinný ráz? Valašsko opravdu nevypadá jako muzeum Rožnově.
Proč se sakra na CHKO daleko více nestaráme o ekologickou náročnost stavby a jeního provozu. Využití místních tradičních a obnovitelných materiálů, čistých energií. Raději budete nutit bezduše kopírovat bezesmyslu. A navíc ani nepoznáte kopii. Naděláte tím více škody jak užitku! Pak nikdo krom zasvěcených nepozná v tom balastu nezdařilých kopíí starou hodnotu. Vytratí se úplně! Je třeba stavět citlivě, ale se soudobým výrazem, odpovídajícím dnešnímu způsobu života. Proto, abychom zanechali odpovídající stopu , stějně jako to dělali všichni naši předkové.
Jo ještě k těm vašim balantovačkám k ochraně dřeva proti kontaktu ze u soklu. Víte co má na střeše jako kritinu tradiční dřevěnice ?
Já byl vždycky hrdý, že su Valach , ale jak to tak čtu výše, tak mě to přechází. Proč je u nás tolik balantů co všechno ví a znají a přitom ...
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Výchozí předpis, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn vymezuje krajinná ráz následovně:
§ 12
(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
(2) K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostech, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.
(3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.
Všem vřele doporučuji otevřít odkaz dodaný panem Malinou. Už dlouho jsem se tak nepobavil...
Ta 100 let stará dřevěnice byla furt jak nová? A pokud ano - to stála v nějakém vakuu mimo vliv počasí? Dřevo holt potřebuje údržbu a musí se počítat s tím, že dům bude stárnout (vím, že Kamil se stárnutím a ošetřováním dřeva v tuto chvíli hodně zabývá, takže rozhodně bych se neobával toho, že dům zestárne poněkud rychleji, než se čekalo - že by třeba hnil, jak uvádíte...). Jsem přesvědčen, že poud necháte opuštěný domek Kamila Mrvy a klasickou dřevěnici vedle sebe, za pár desetiletí vám spadnou a shnijou obě. Kamilův domek možná trochu rychleji, protože je na něm dřeva přece jen o poznání méně...
Vždycky se divím, proč se u takových domů automaticky předpokládá, že tu budou stát 100 a více let? Bylo by to jistě fajn, ale žijeme holt v takové době, kdy se s tímto už přece nedá počítat. Toto je levný domek, jehož stavba dle mého názoru navíc zatížila životní prostředí mnohem méně, než stavba například zděného domu. Pokud jeho majiteli doslouží, tak se rozebere. A přírodě to zas až tak moc neublíží. Rozhodně méně, něž například golfové hřiště u Čeladné nebo "Kalifornská" zástavba za Malenovicemi u Frýdlantu nad Ostravicí bezprostředně pod Lysou Horou.
Architekt Mrva navazuje na jednoduchost a přímočarost původní lidové architektury a pracuje s dnešními prostředky.
Problémem tedy je, jak dnešní baráky a systém jejich výstavby (umístění v krajině) vůbec odpovídají současnému životnímu stylu a jak samy o sobě a ve svém okolí fungují. Tradiční chalupy vypadaly i fungovaly vcelku dokonale - jejich obyvatelé se často živili zemědělstvím, skoro nikam necestovali, šikmá střecha byla tech. nutnost etc.
Kdybychom všechny katalogové domy (pozor - katalogové jsou dnes i třeba projekty od Archteamu) ve všech jejich koloniích nahradili slušně vypadající a výtvarně elegantní "moderní" architekturou (často pravda technicky i finančně náročnou), z hlediska krajinného rázu, charakteru prostředí i jeho životachopnosti toho zas tolik nezachráníme. Bude to možná lépe vypadat, ale to je tak všechno...
Spíš než estetiku a otázky jako nevkusný dům vs. moderní dům bych tedy řešil otázku, jak jdou vůbec dohromady tradiční samostatný dům na soukromém pozemku za městem či na venkově - a současný převážně městský žívotní styl a jeho nároky na infrastrukturu - a tedy i dopravu...
re martin franek: mozna by stalo za to se podivat i jinam nez na archiweb.. a taky to, ze se neco stavi na zapad od nasich hranic, znemena ze se to stavi absolutne a jedine dobre..?
re radim vaclavik: raz krajiny pro me neni jen panarama
Krásně jste to napsali,já jsem se holt živil jen manuelní prací a už víc jak 40 let u dřeva z toho12 let jako majitel pily.Neumím se tak písemně vyjadřovat ale kdokoliv z oponentů má možnost zavolat na 739081115 a můžem se o tomto problému pohovořit.Ještě jednou dík!
Pokud mi dá někdo tip na něco lepšího o soudobé a moderní architektuře než je archiweb, rád se podívám i jinam. Zatím jsem nic srovnatelného nenašel.
Netvrdím, že co se staví na západ od našich hranic je vždy dobře. Nikdy jsme nic takového neřekl. Jen jsme reagoval na poznámku o Švýcarsku a Rakousku od pana Hrstky. A předpokládám, že když už ho nepřesvědčí tvroba Kamila Mrvy, která je de facto v našem prostředí nová, mohly by ho přesvědčit země, kde tyto stavby jsou dávno odzkoušené a svoji funkci bez problému plní i v daleko horších podmínkách než jsou u nás. Pokud budou kvalitní ukázky na východě, nedělá mi to problém, zatím jich je pomálu. Když už jsme u těch světových stran. Možná by ještě nebylo špatné se podívat na sever - Finsko, Norsko, Švédsko (možná ještě lepší než západ). Na jihu to bude trochu slabší.
aaaa, pan se vyzna
Včera jsem se díval na Internetu,byl Světový pohár v běhu na lyžích ,přímý přenos z Norska ,byla vidět nová zástavba ale také stavby jsem tam nikde neviděl!Všechny měly velké okapy aby sníh a déšť co néjmíň namáčely dřevo.Jsem zvědav a přijeďte se podívat za dva roky jak budou vypadat ty palubky nad vchodama ,kde je rovný přístřešek a bude se tam držet sníh,jak to bude černé ale ne patina ale hniloba.Ale to už Vás a vám podobné nezajímá,Vy už máte za projrkt svoje a chudák stavebník ať se třeba P....E !
My to známe!
Michal Nejezchleb z Vidča
Nebo pak různými dostavbami a přístřešky reagují na nově nabyté životní zkušenosti?
Když už kritizujete, napište rovnou, "mě se to nelíbí". Protože o nic jiného v místních příspěvcích nejde. Nejde ani o krajinný ráz, kterým se tu kde kdo ohání, ani o to, že dům nemá přesah střechy.
Je užasné, že se zde objevují lidi od dřeva s x-letou zkušeností. Ale stavějí své argumenty na domněnkách, aniž by danou věc vyzkoušeli.
Nemám nic proti tomu, když se někomu líbí tradiční architektura, tvary, materiály, řešení. Ale ať tu netvrdí - ten dům je špatně, protože nemá to a to. Ono se nakonec ukazuje, že i tyto stavby mohou bez problémů plnit svůj účel, nehnijí, nepadají, jsou bezproblémové.
Pro Jarka: Děkuji za milé oslovení, ale slečna nejsem už několik desetiletí. Prostor pro nářadí je fajn, když se tam dokonce vleze i sekačka (!). A kam dá majitel domu jiné zbytečnosti, jako třeba kola, lyže, zahradní nábytek, příp. dřevo do krbu, kytky na přezimování atd. ? Nebo on už před stavbou ví, že tohle nebude nikdy, nikdy v životě potřebovat?
Ptám se obecně, protože tady na archiwebu nevidím moc často, že by se těmito přízemnostmi architekti "zdržovali", což je škoda, protože pozdější přístavby většinou nebývají žádné perly.
b) prostor pro naradi, pro skladovani, satny. Naprosto individualni pristup architekta dle pozadavku investora asi nejvic ovlivnuje velikost techto prostoru. V archiwebovych dokumentacich techto domu jich ale podle meho nazoru vidim dostatek! Vyjjmka je mozna studio
c) co se tyce presahu strech a prace se drevem, take by me zajimaly detaily. A me osobne se takhle libi a kdyz co se tyce funkcnosti, zajimal by me objektivni pohled odbornika nebo pohled do budocunosti.
Prostor pro nářadí a skladování- jasně, že to je věc individuální, ale mně připadá, že čím jednodušší krabička, tím méně chuti řešit takovéto přízemnosti v honbě za čistotou výrazu stavby.
Je flekatá fasáda patina? Nevím, ale u obrazů je patina to, co souvisí s přirozeným stárnutím malby- tedy zprůhlednění barev, krakeláž, či např. změny některých pigmentů, ale není to povrchová špína, "mapy", které vznikly zatékáním vody, či puchýře po nadměrném žáru. Ale u fasády je to třeba jinak a flekatost po zatékání může být výtvarným záměrem architekta, odsouhlasený stavebníkem.
Když se budete procházet 5let z někym blízkým,vždy,když prší na dešti,Váš přítel,žena ,bude mít deštník pod který ale Vy nechcete a ještě k tomu si potom to mokré oblečení necháte na sebě uschnout ,tak určitě revma v ramenech budete mít dřív než ten s tím deštníkem a tak je to i ze dřevem,holt dešti ,větru a já nevím jak se ješte říká, se ještě dlouho nedá poroučet.Pokud se o tom chcete přesvědčit jste zváni a stačí jen napsat na imejl.Naší turisté jezdí na západ,sever,jih také pro to,že budou ubytováni v tom co u nás nemají a ne v panelákách.A na opak.!To jsem nevymyslel já ale život to člověka naučí,když jsem byl mladý taky jsem nechtěl věřit!
jasne ze debata neni o poplacavani po zadech, ale myslim si ze kdyz uz clovek travi cas klepanim do klavesnice, mohlo by to mit i ten smysl, ze se zkusi najit a vysvetlit to v cem si protistrany nerozumi.. a ne jen vybrusovat argumentaci do podoby pestnich klinu s ucelem s nim protistranu umlatit..
tak si rikam, cim ty lidi presvedcit, ze je architekt vubec potreba.. kdyz domy od nej "Budou mít pouze to, co si dáte do zadání." proc si je pak dotycny nepostavi vlastne sam? ja bych si asi odpovedel, ze architekt by tam (krom jineho!) mel vnaset i nejakou tu zkusenost.. tak proc si ji neposlechnout od lidi, co maji podstatne delsi zkusenosti s mistem, materialem.. nez ze sebe delat rovnou mistra.. vzdycky je a bude "moderni" delat veci po svem, nic vic za tim asi nebude, ale ono taky neni na skodu obcas si ty klapky z usi sundat (oboustrane).. vykaslat se proste na predstavu architekta jako drzitele jedine pravdy a nedelat z lidi hromadne nerozumne "laiky".. a svet bude krasnejsi
Který dům to je, najdete snadno. Své dělá pochopitelně slunce, ale s tím by se myslím mělo počítat. Jsou už na domu osazeny plochy oken sklem? Pak budou odrazy patrně ještě větší.
A to, že jde o „levný“ domek (kolik stojí vlastně levný domek?), znamená, že se použije sice na první pohled atraktivní, ale málo trvanlivý materiál? Nebo materiál, vyžadující soustavnou (tedy prodražující se) péči?
Není to nelogické? Já bych to viděla naopak.
A za druhé - myslím to vážně.
Tedy v obecné rovině - rozhodně to není trend, ale obávám se, že se s tím budeme potkávat stále častěji. Nemyslím si, že se zde jedná o marketing v obvyklém smyslu (jak výše naznačuje pan Malina), který by mohl dospět tak daleko, že by člověk za svůj život vystřídal několik domů, i když to nepotřebuje (už jsem se s tím ale v poslední době setkal). Dům je ale velmi individuální záležitost (už to není jen chalupa s vždy velmi podobným dispozičním uspořádáním), neustále bohatneme a navíc - byť to asi bude na řadu lidí působit jako rudý hadr na býka - po normalizačním marasu a pádu komunismu dochází rychlé, ale dlouhotrvající, kulturní rehabilitaci, která se projevuje i na vzrůstající architektonické kvalitě (myšleno na zlepšování kvality toho, co můžeme označit za průměr nebo standard, o špičkových dílech zde nyní nehovořím, ty bylo možné najít i v době normalizace, byť v menší míře) a vyšších požadavcích klientů po ní (je pro ilustraci tohoto - podívejme se, jak vypadaly mainstreamové časopisy o bydlení nebo populární rubriky o bydlení na našich zpravodajsko-zábavných serverech před i deseti (i méně) lety a teď - nyní už v nich obvykle vedle "katalogové produkce" naleznete i domy, které publikujeme na archiwebu jako z našeho pohledu velmi kvalitní). A v neposlední řadě je zde ten prostý fakt, že u nás lidé zkrátka touží po individuálním bydlení.
Dle mého názoru bude zkrátka stále častěji docházet k tomu, že příslušníci mladší generace budou chtít bydlet v rodinném domě, ale budou jej chtít mít vyřešen dle svých požadavků, což pro ně bude finančně mnohem dostupnější, než je tomu teď či tomu bylo v minulosti a mnohdy po zkušenostech se studiem a prací v západní Evropě se ne vždy smíří s případným návratem do domu, navrhovaným dle požadavku jejich otců v dobách, kdy bylo "in" fialové sako a kravata se slony a seriál Dallas.
Je to děsivá představa zvláště v souvislosti se satelitní výstavbou kolem měst (a zatímco výše napsané jsou jen moje názory, o reálném nebezpečí vylidnění těchto obvykle pro život velmi špatně navržených kolonií se mezi architekty často hovoří). Architektonicky kvalitní produkce se to samozřejmě asi moc nedotkne.
Co tím chci říci? Pro mě není otázka trvanlivosti naprosto zásadním kritériem pro hodnocení kvality domu. Dokonce se mi více zamlouvá to, když dům hezky stárne. Ostatně, jak už jsem naznačil, nepovažuji ani "tradiční chalupu" za příklad bezúdržbového a trvanlivého domu - chcete-li naprosto trvanlivý dům, stavme jej rovnou z plastu.
Zdůrazňuji, že vůbec nemám na mysli to, že by bylo tím pádem legitimní stavět nekvalitní domy po všech stránkách. Ale některé estetické nároky občas mohou být na úkor následné nutné údržby - lidé na to zkrátka v dnešní době mají... Navíc nemusí jít jen o estetiku, ale třeba i o konstrukci, která má své výhody oproti tradičním "bezúdržbovým" postupům, ale vyžaduje následnou občasnou péči. Ovšem, a to je zásadní, nesmí to být arogantní vůči ostatním nebo přírodě - že si člověk čas od času musí ošetřit svůj malý dřevěný domek nebo na něm vyměnit pár prken (na což, a o tom naprosto nepochybuji, byl upozorněn předem) nebo se dřevostavba za pár dní rozebere mě vadí mnohem a mnohem méně než to, že se jednou budou bagrem bourat nebo zásadně přestavovat (a já dokonce řeknu "humanizovat") ty satelity kolem měst.
Ve škole se nic takového neučí a nikde na archiwebu o tom nic nemáme, berte to prosím jen jako můj vlastně ničím seriózním nepodložený názor.
Každopádně, toto není téma, o kterém bych se bavil v rozhovoru s Kamilem Mrvou a obávám se, že s tímto architektem a jeho stavbami zrovna souvisí velmi málo, proto to zde dále nerozvíjejme a neodvádějme pozornost od předmětu rozhovoru/diskuse...
Rozhodně se ale spolu rozcházíme v chápání pojmu „hezké stárnutí“ (prkna, o která se bude opírat sníh několik měsíců- viz posazení domků na Bečvě v terénu- rozhodně nebudou stárnout „hezky“.) A taky budou v blízké budoucnosti potřebovat něco více, než „následnou občasnou“ péči.
Podle mých zkušeností, lidi, „co na to mají“, chtějí stavět tak, aby se následnou péčí kolem domu (rozumějme: natíráním, výměnami prken atd.) zabývali co nejméně, protože většinou to nejsou domácí kutilové a nemají ani čas ani chuť se věnovat takovým radostem, jako je opakované soužití se řemeslníky.
Lidi, co staví naopak s napnutým rozpočtem, většinou využívají hypotéky, a v tomto případě bych se moc přimlouvala za to, aby se životnost domku alespoň přiblížila době splácení. O finančních nárocích průběžných oprav se ani nezmiňuji.
Tradiční chalupa určitě také není ideální, ale co se týká té údržby a trvanlivosti, tak by si současní architekti přece jenom mohli brát více ze zkušeností našich předků (některé věci se nemění) a rozvíjet je ku prospěchu svému i svých klientů.
http://www.beskydyjinak.estranky.cz/fotoalbum/zajimavy-objev -prostredni-becva---knehyne/prostredni-becva---knehyne
Přeji všem novým spoluobčanům v Valachian resortu poklidný život, hlavně, když budou občany s trvalým bydlištěm Horní Bečvy a podstatná část z jejich daní bude při rodělování směřovat do obecní kasy obce Horní Bečva. Dobrou všem
http://www.acolor.cz/zpravy/zprava.asp?zpravicka=43&filmstri p_no=1
vyrázu domků, které jsou tvarem proporcemi a materiálem původní zástavbě ze všech domů v okolí nejblíže. Jen se zkuste podívat po vesnicích v údolí Bečvy a spočítejte si kolik domů vypadá jako valašká dřevěnice. Nebo má podobný tvar a proporce Na kolika domech je použito tradičních nateriálů. Jestli jich je 10 procent tak je to moc! Víte vůbec co vlastně chráníte, jaký krajinný ráz? Valašsko opravdu nevypadá jako muzeum Rožnově.
Proč se sakra na CHKO daleko více nestaráme o ekologickou náročnost stavby a jeního provozu. Využití místních tradičních a obnovitelných materiálů, čistých energií. Raději budete nutit bezduše kopírovat bezesmyslu. A navíc ani nepoznáte kopii. Naděláte tím více škody jak užitku! Pak nikdo krom zasvěcených nepozná v tom balastu nezdařilých kopíí starou hodnotu. Vytratí se úplně! Je třeba stavět citlivě, ale se soudobým výrazem, odpovídajícím dnešnímu způsobu života. Proto, abychom zanechali odpovídající stopu , stějně jako to dělali všichni naši předkové.
Jo ještě k těm vašim balantovačkám k ochraně dřeva proti kontaktu ze u soklu. Víte co má na střeše jako kritinu tradiční dřevěnice ?
Já byl vždycky hrdý, že su Valach , ale jak to tak čtu výše, tak mě to přechází. Proč je u nás tolik balantů co všechno ví a znají a přitom ...