Velmi trefně popsáno, akorát obrázek "Holandské královské knihovny v Haagu" je myslím Library of Congress ve Washingtonu (Jefferson Building). Královská knihovna v Haagu je novostavba. Taky se poněkud zapomíná, že řada "knihoven" v anglosaských zemích jsou ve skutečnosti i "archivy" - třeba zmíněná LC, takže určité parametry provozu mohou mít jiné. Vlastně to platí i pro oddělení rukopisů Národní knihovny v Paříži (rukopisy = osobní pozůstalosti a rukopisné sbírky, nikoli tak, jak je vnímáno v knihovnách u nás)
PS: pro inspiraci doporučuji Národní knihovnu v Singapuru (http://www.nlb.gov.sg/), přijde mi i lepší, než je nová BN v Paříži.
Za miliardy ze státního rozpočtu se kavárny stavět nemají
Zamysleme se, kdo a jak často si za 10 let bude v knihovnách půjčovat papírové knihy. Už v současnosti lidé, kteří se věnují odborné práci, získávají absolutní většinu textů ze zdrojů uložených digitálně. Již současné procesory s výkonem stačícím na prohlížení internetu mají spotřebu do 1 W. Jak asi budou vypadat mobilní internetová zařízení za několik let? Typuji: hmotnost 200-300 gramů, výdrž na jedno nabití stovky hodin, displej nebo projektor s rozlišením 4 tis. bodů na řádek, a to za nějakých 400 Kč v dnešních cenách. Vzpomínáte si, že v polovině 90. let se u některých veřejných telefonních automatů tvořily fronty? No, to prostě bylo v minulém století. Stejně směšně bude za 10 let působit, když někomu řeknete, že dříve si někteří lidé objednávali čas ve studovně v Národní nebo Státní technické knihovně, aby se podívali na internet, nebo že si tam půjčovali umatlané papírové knihy.
Knihovny by měly být nositelem pokroku. Co vytvořili Ladislav Machoň a Antonín Moucha při adaptaci východních prostor Klementina pro dnešní Státní technickou knihovnu, byla na začátku 30. let 20. století absolutní technická špička. Pro dopravu literatury použili dopravník se zavěšenými uzavřenými kovovými koši. Dnes je technicky nejefektivnějším způsobem, jak knihu dopravit ke čtenáři, poslat ji digitalizovanou. Kdo má trochu rozumu, tak se s tím smíří. Např. Apple rozšířil prodej digitalizovaných hudebních nahrávek i o prodej digitalizovaných filmů (iTunes se již stala největším maloobchodním prodejcem hudby ve Spojených státech). Google spolu s několika knihovnami skenuje miliony dokumentů. S takovým výhledem je zbytečné stavět pro knihovny nové budovy. Proč by si někdo chodil studovat knihy právě do jedné určité budovy, bude-li si je ve svém mobilním zařízení moci přečíst kdekoliv? Jak budou případně knihovny majíce nové budovy bojovat proti konkurenci v podobě levného internetového zařízení s velkým displejem s velkým kontrastem a rozlišením? Za současného stavu by jim zatím nahrávala absence standardizovaného a zaběhnutého způsobu, jak za digitalizované knihy dostat od čtenářů zaplaceno. To ale nebude platit navěky. Nemuset knihy fyzicky přepravovat a vůbec je vyrobit, je natolik efektivní, že si to nakonec cestu stejně prosadí. Tak, jako kdysi vznikl standart GSM a mobily se rychle rozšířily; tak, jako se rozšiřují iPody; tak se rozšíří stahování digitalizovaných knih. Budou tomu pak naše knihovny bránit tím, že budou klást překážky digitalizaci svých fondů? Budou ostatní knihovny po světě své fondy digitalizovat a u nás v tom budeme zaostávat? Nebo se u nás nejprve dají miliardy na stavby nových budov a pak se dají miliardy na digitalizaci knih, aby čtenáři mohli knihy získat dálkovým přístupem a do budovy knihovny už nemuseli vůbec chodit? Potřebujeme nové budovy knihoven, budou-li sloužit jen jako kavárny? A pokud ano, proč pak mají být financovány z veřejných zdrojů?
Pro mne, jako uživatele knihovních služeb, dokumenty mohou být zakonzervovány ve skladištích někde za městem – tak, jak je tomu ve stávajícím depozitáři v Hostivaři. K obstarání administrativních činností a obsloužení v čase ubývajícího množství těch, kdo budovu knihovny fyzicky navštíví, stačí stávající budovy, jako je Klementinum. Takový je nevyhnutelný vývoj knihovnictví, ať už to ředitel Národní knihovny p. Ježek ví nebo ne.
Panu Jezkovi nejde ani o knihy, ani nakonec o tu kavarnu v nad Prahou dabelsky vykukujicim "Oku". Jeho stranickym ukolem bylo vyklidit Klementinum, aby tohoto zbyvajiciho z velkych medvedu jeho mecenasi mohli radne rozporcovat. To, ze pri te prilezitosti se pokusil prihrat projekt svemu favoritu, z donuceni navic cestou verejne "souteze", je jenom to mensi zlo, ktere zakryva zlo mnohem vetsi.
tak jak rychle dokážeš prijít vo nějaké připojení k netu, tak určitě nedokážeš přijít vo vlastní zkušenost s tištěnejma literama. Je to jako skicování na papír kontra do kompu, člověk ztrácí měřítko a formu, kterou mu dává materiál , voko a pocit. Prostě simulace čehosi není to pravé. Jednou prohlídnutá kniha v origo provedení je více než 100 downloadů odkázů vysvětlující princip oné knihy...takže co
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
PS: pro inspiraci doporučuji Národní knihovnu v Singapuru (http://www.nlb.gov.sg/), přijde mi i lepší, než je nová BN v Paříži.
Knihovny by měly být nositelem pokroku. Co vytvořili Ladislav Machoň a Antonín Moucha při adaptaci východních prostor Klementina pro dnešní Státní technickou knihovnu, byla na začátku 30. let 20. století absolutní technická špička. Pro dopravu literatury použili dopravník se zavěšenými uzavřenými kovovými koši. Dnes je technicky nejefektivnějším způsobem, jak knihu dopravit ke čtenáři, poslat ji digitalizovanou. Kdo má trochu rozumu, tak se s tím smíří. Např. Apple rozšířil prodej digitalizovaných hudebních nahrávek i o prodej digitalizovaných filmů (iTunes se již stala největším maloobchodním prodejcem hudby ve Spojených státech). Google spolu s několika knihovnami skenuje miliony dokumentů. S takovým výhledem je zbytečné stavět pro knihovny nové budovy. Proč by si někdo chodil studovat knihy právě do jedné určité budovy, bude-li si je ve svém mobilním zařízení moci přečíst kdekoliv? Jak budou případně knihovny majíce nové budovy bojovat proti konkurenci v podobě levného internetového zařízení s velkým displejem s velkým kontrastem a rozlišením? Za současného stavu by jim zatím nahrávala absence standardizovaného a zaběhnutého způsobu, jak za digitalizované knihy dostat od čtenářů zaplaceno. To ale nebude platit navěky. Nemuset knihy fyzicky přepravovat a vůbec je vyrobit, je natolik efektivní, že si to nakonec cestu stejně prosadí. Tak, jako kdysi vznikl standart GSM a mobily se rychle rozšířily; tak, jako se rozšiřují iPody; tak se rozšíří stahování digitalizovaných knih. Budou tomu pak naše knihovny bránit tím, že budou klást překážky digitalizaci svých fondů? Budou ostatní knihovny po světě své fondy digitalizovat a u nás v tom budeme zaostávat? Nebo se u nás nejprve dají miliardy na stavby nových budov a pak se dají miliardy na digitalizaci knih, aby čtenáři mohli knihy získat dálkovým přístupem a do budovy knihovny už nemuseli vůbec chodit? Potřebujeme nové budovy knihoven, budou-li sloužit jen jako kavárny? A pokud ano, proč pak mají být financovány z veřejných zdrojů?
Pro mne, jako uživatele knihovních služeb, dokumenty mohou být zakonzervovány ve skladištích někde za městem – tak, jak je tomu ve stávajícím depozitáři v Hostivaři. K obstarání administrativních činností a obsloužení v čase ubývajícího množství těch, kdo budovu knihovny fyzicky navštíví, stačí stávající budovy, jako je Klementinum. Takový je nevyhnutelný vývoj knihovnictví, ať už to ředitel Národní knihovny p. Ježek ví nebo ne.