Herzog & de Meuron: Výstava

1. 6. 2005 – 29. 8. 2005
Tate Modern, Londýn

Vložil
Jana Kostelecká
26.08.2005 09:30
V letošním roce uběhlo pět let od otevření londýnské Tate Modern. Národní galerie moderního umění, která v době zahájení své činnosti nebývale rozvířila mírně stojaté vody londýnských galerijních a výstavních aktivit. Dnes je Tate Modern rozhodně tím nejzajímavějším místem, které musíte v britské metropoli navštívit, jestliže se chcete porozhlédnout po aktuálním dění ve světě výtvarného umění. A od letošního roku se zdá, že i ve světě architektury…

Kurátoři překročili další z hranic výstavní činnosti výtvarné galerie a do prostor haly věnované časovým projektům "vpustili" poprvé v historii Tate expozici architektonickou: soubornou výstavu jednoho z nejzajímavějších současných architektonických ateliérů, Švýcarů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona. Okolnosti výběru nejsou čistě náhodné: ateliér Herzog & de Meuron je autorem rekonstrukce bývalé budovy elektrárny, která se stala domovem stálé sbírky moderního umění komplexu národní galerie, a v současné době pracují na jejím rozšíření a celkovém řešení jejího okolí.

Výstava s jednoduchým názvem "Výstava" nabízí neobvykle otevřený pohled do kreativního procesu architektonického ateliéru. Jestliže vstupujete s očekáváním modelů, projektové dokumentace a fotografických panelů výsledných realizací, budete jistojistě mile překvapeni. Výstava je koncipovaná jako tržnice nápadů… Na třiceti pěti ostrůvcích vytvořených z jednoduchých rozměrných stolů můžete projít něčím, co Herzog & de Meuron nazývají "odpadem myšlenkového procesu". Stoly jsou rozdělené podle jednotlivých projektů a ukazují konkrétní mezistupně, prostředky vzniku a práce na návrzích; přes počáteční experimenty s hmotami, dimenzemi a materiály, modelování konkrétních tvarů a proporcí, po jednotlivé fáze dopracovávání projektu. Můžete si pohrát s myšlenkou, že jste součástí ateliéru a pozměnit si některou s fází přípravy, hrát si s představou, jakým směrem by se celý projekt ubíral... a nebo jen tak obcházet a nechat se fascinovat šíří a rozmanitostí detailů, vlivů a okolností…

Ateliér Herzog & de Meuron je možno charakterizovat prostřednictvím několika výrazných prvků jejich přístupu k architektuře, přičemž všechny tyto linie můžete velmi dobře na výstavě sledovat:
_Inovace a experiment technického a materiálového řešení se zvláštním zaměřením na řešení fasád: po stranách obrovské haly jsou rozmístěné modely detailů většinou v měřítku 1:1 - např. opláštění Allianz Areny v Mnichově, část konstrukce řešení Národního stadionu pro Olympijské hry 2008 v Pekingu, detail z objektu nadace Schaulager Laurentz atd.
_Experimentování s materiály a objevování nových možností: projekt Sladké sny, ve kterém studio provádělo pokusy s vlastnostmi a chováním hmoty postavené na bázi zpracování a experimentu s cukrem.
_Propojování architektury s dalšími oblastmi široce chápaného světa výtvarného umění: ateliér pracuje výrazně výtvarně na návrzích řešení grafického zpracování detailů i celků, jak můžeme dobře vidět například na fasádě skladu švýcarské firmy Ricola ve francouzském Mulhouse, či na fasádě knihovny školy v Eberswalde, na výstavě zastoupené detailem opět v měřítku 1:1.
_Experimenty v oblastech tradičně chápaných jako s architekturou neslučitelné: ateliér představuje na výstavě svou řadu parfémů. Překvapivé? Zpočátku snad ano. Projekt je postavený na přesvědčení o existenci "vůně" staveb: zážitek z architektury nemusí být nutně zprostředkován jen prostorovým či vizuálním vjemem, stejně dobře můžete mít stavby spojené s jejich vůní… Proto se architekti spojili s chemiky módy a vytvořili (zatím jen limitovanou) řadu Olfactory Object. A vzhledem ke složení (voda z Rýna, pes, hašiš, vodní řasy, mandarinka, srst) překvapivě nevoní špatně…

Výstava je doplněna o projekce fotografií realizací, projekce přednášek, které při různých příležitostech na různých místech pronesl Jacquese Herzog (zdá se, že de Meuron je skutečně introvertním členem architektonického dua, jen málokdy máte štěstí narazit na jeho prezentaci, většinu povinností tohoto typu přebírá na svá bedra Herzog), umělecké projekty spojené s jejich stavbami, jako je například výtvarná poetická taneční hra Zilly Leutenegger odehrávající se v tanečním studiu Laban (2004) a prezentaci výsledků pedagogické činnosti šéfů ateliéru.

Herzog a de Meuron nejsou nováčky v koncepci a realizaci výstav své vlastní práce. Jedním z prvních projektů byla výstava ve Walker Art Center v Minneapolis (mj. jsou autory jejího rozšíření), která proběhla v roce 2001 pod názvem In Process. V roce 2002 vystavovali v Kanadském centru architektury expozici Archeology of the Mind.
Výstava v Tate Modern nevznikla jako její vlastní kurátorský projekt. Byla připravena pro Schaulager Basel a vystavena zde v roce 2004 pod názvem No. 250 a putovala dále do rotterdamského NAi pod názvem Beauty and Waste in the Architecture of Herzog & de Meuron a v druhé půlce roku 2005 doputovala do Londýna pod názvem An Exhibition.
Tyto posuny velmi dobře dokumentují dokonalost její koncepce, která chtěla umožnit návštěvníkovi nahlédnout do procesu a připomenout, že vývoj se nezastavuje, ale naopak vše neustále posouvá a modifikuje.

Záznam z přednášky Jacquese Herzoga v Tate Modern můžete shlédnout zde: http://www.tate.org.uk/onlineevents/archive/.
0 komentářů
přidat komentář