Jak Češi hospodaří s vodou: čtyři z pěti domácností šetří, systémová řešení však zatím chybí

Spotřeba vody? Příliš ji nesledujeme

V souvislosti s klimatickými změnami a častějšími obdobími sucha se stává stále diskutovanějším tématem otázka dlouhodobé dostupnosti pitné vody. Ta je v Česku stále relativně levná a snadno dostupná, a právě to je jeden z důvodů, proč Češi s vodou stále nenakládají tak šetrně, jak by si tento vzácný zdroj zasloužil. Téměř polovina domácností dle průzkumu Wavin Czechia spotřebu vody vůbec nesleduje. Pravidelnou kontrolu uvádí pouze pětina respondentů a třetina ji sleduje jen občas.

"Navzdory tomu, že Češi berou vodu stále jako samozřejmost, přibližně 80 % domácností zavedlo alespoň nějaké úsporné opatření, nejčastěji jde o kratší sprchování (51 %), pořízení úsporného spotřebiče (32 %) či úsporné baterie či perlátoru (31 %)," říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia s tím, že úspory se zatím odehrávají spíše na úrovni každodenních návyků než systémových řešení.

Investice zůstávají na vedlejší koleji

Z dat dále vyplývá, že přechod od dílčích opatření k systematickým řešením, jako jsou oddělené rozvody pitné a užitkové vody, využití dešťovky v celé domácnosti nebo výměna zastaralého potrubí, brzdí především investiční rozhodování. Celkem 41 % domácností o investici do úsporných technologií uvažuje, pouze 7 % ji ale plánuje uskutečnit v následujícím roce. Dalších 34 % s investicí počítá, ale odsouvá ji na neurčito, 32 % ji neplánuje vůbec.

Ochota investovat přitom nezávisí na regionu ani velikosti obce, ale rozhodují převážně ekonomické faktory. Nejčastěji jde o očekávanou úsporu nákladů, obavy z budoucího nedostatku vody a možnost získání dotace.

"Většina lidí si uvědomuje, že voda je klíčovou surovinou budoucnosti, ale k reálnému kroku směrem k úsporám je obvykle přiměje až vnější okolnost – ať už jde o rekonstrukci, nárůst cen nebo přímou zkušenost s nedostatkem vody. Bez takového impulsu zůstávají investice do moderních technologií často jen v rovině teoretických úvah," komentuje Barbara Kotulánová.

Materiál potrubí: důležitý, ale přehlížený

Sedm z deseti Čechů považuje materiál vodovodního potrubí za důležitý pro kvalitu pitné vody. Přesto třetina domácností (32 %) vůbec netuší, z čeho jsou jejich rozvody. Ve větších městech tato neznalost stoupá až na 40 %. Téměř čtvrtina (23 %) pak nezná ani stáří potrubí.

V praxi převažuje plastové potrubí (45 %), kombinace materiálů (15 %) a starší kovové rozvody stále zásobují vodou 8 % domácností. Odborníci přitom mají jasno: plastové potrubí využívá více než 80 % instalatérů a projektantů.

Technický stav rozvodů pak zůstává pro většinu Čechů spíše okrajovým tématem. O výměně potrubí někdy uvažovalo pouze 22 % respondentů. Přitom rozvody staré 10 až 30 let má v tuzemsku 37 % domácností a dalších 9 % používá potrubí starší než 30 let. K výměně tak v praxi dochází nejčastěji až ve chvíli havárie nebo větší rekonstrukce.

"Kvalita pitné vody nezačíná jen u zdroje. Naprosto klíčový vliv na ni má i potrubí, kterým prochází. Starší kovové rozvody mohou být zatížené usazeninami, korozí nebo uvolňováním nežádoucích látek. Moderní plastové materiály naopak tyto problémy minimalizují a pomáhají udržet stabilní kvalitu vody i dlouhodobou spolehlivost systému," upozorňuje Barbara Kotulánová.

Dešťová voda: standard na venkově, nevyužitý potenciál ve městech

S dešťovou vodou pracuje 48 % českých domácností, a to od jednoduchých sudů po komplexní systémy. Rozdíly jsou ale markantní: v obcích do 1 000 obyvatel využívá dešťovku 82 % domácností, ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel pouhá čtvrtina. Regionálně vede Olomoucký kraj (70 %), zatímco Praha zaostává s 23 %.

Odborníci jsou v tomto ohledu o velký krok napřed: dešťovou vodu aktivně využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů.

"Dešťová voda představuje jednoduchý a dostupný způsob, jak snížit spotřebu pitné vody. Zatímco na venkově už jde o běžnou součást hospodaření, ve městech zůstává její potenciál stále málo využitý," říká Barbara Kotulánová a pokračuje: "Právě tady je klíčová role municipalit a developerů, kteří by měli dešťovku zohlednit už při plánování projektů."

Dvojí rozvody: logický krok, který zatím nepřichází

Na sběr dešťové vody by přirozeně měla navazovat další opatření, například oddělení pitné a užitkové vody v domácnosti. Právě zde se ale přechod k systematičtějším řešením často zastavuje. Do domácností se tato technologie dostává nejčastěji při rekonstrukcích nebo výstavbě nových domů, nikoliv jako samostatná investice.

Oddělené rozvody pitné a užitkové vody využívá pouze 14 % domácností. Nejvyšší zastoupení mají v malých obcích (21 %) a o něco více se prosazují v Čechách (16 %) než na Moravě (13 %). Odborníci jsou opět napřed: oddělené rozvody má 32 % instalatérů a 17 % projektantů, tedy zhruba dvojnásobek oproti běžné populaci.

"Oddělené rozvody nejsou technologickou novinkou, ale spíše dosud nevyužitým standardem. Tam, kde se zavedou, dokážou výrazně snížit spotřebu pitné vody a zvýšit efektivitu celého systému hospodaření s vodou," vysvětluje Barbara Kotulánová z Wavin Czechia.

Závěr: systémový přístup se vyplácí

Data průzkumu Wavin Czechia ukazují na konzistentní vzorec: české domácnosti vnímají problém, ale k řešení je nutný vnější impuls. Přitom propojení jednotlivých opatření - od sledování spotřeby přes využití dešťové vody až po oddělené rozvody – dává ekonomicky i technicky největší smysl tehdy, když se plánuje dopředu. Včasná preventivní opatření vycházejí výrazně levněji než opravy havárií nebo dodatečné instalace rozvodů.

Více informací naleznete na: https://wavin.com/cz/blog/vysledky-pruzkumu-jak-cesi-hospodari-s-vodou.

O průzkumu

Do dotazníkového šetření společnosti Wavin Czechia, které se uskutečnilo v průběhu února 2026, se zapojila jak laická veřejnost, tak i odborníci z řad projektantů a instalatérů. Celkem šlo o 830 respondentů. Cílem průzkumu bylo pojmenovat skutečné bariéry i motivace českých domácností v oblasti hospodaření s vodou a zmapovat aktuální investiční trendy na českém trhu.