Zdroj
Rostislav Švácha, místopředseda Klubu Za starou Prahu
Vložil
Tisková zpráva
18.10.2021 21:30
Praha

Vršovice

Zdenka Marie Nováková
Dagmar Šestáková


zpět na článek
23 komentářů
nebourat
Raval
| 04.07.22 10:29
A znovu se to objevuje, znovu se má bourat stavba 60. let, naprosto ojedinělá. nyní doprovázená vyjádřením kohosi z úřadu Prahy 10, že se ta budova do Vršovic nehodí. No, všiml si toho po více než 50 letech, takže kdo ví, kde dosud chodil. Té budově vadí onen vzorníkový nátěr, ale ten se odstranit dá a zůstane jedna z vrcholných staveb své doby, kdy architektura vznikala ne jako developerský záměr, ale jako jako svébytné architektonické, tedy výtvarné dílo. Samozřejmě již prošla procesem záměrné pauperizace, když byla odstraněna výtvarná díla, jež vznikla speciálně pro ni, ale na hodnotě stavby to neubírá.
Kde tento bestiální útok na dobu, která architekturu ctila a která architektuře přála, skončí?
bourat, pryč s tou nepatřičnou stavbou
Eva Svítková
| 06.07.22 08:45
Že by opravdu svébytné architektonické, tedy výtvarné dílo ??
To opravdu není obludný panelák?
Ale je to panelák ! Tuctový megalomanský odpudivý panelák, který se nikam nehodí. Snad jen možná do centra města Mostu.
Už se mi v ledničce chladí šampaňské, které bouchnu, až Chemapol konečně půjde k zemi.
"... srozumitelný řád"
Vích
| 07.07.22 01:08
Cituji z textu "... její promyšlené urbanistické řešení, které se dokázalo vyrovnat s neuspořádanou a nekompaktní zástavbou okolí a vneslo do ní srozumitelný řád. " - Toto jsou přesně věty, kdy mi začne blikat červená kontrolka. Modernistickou deurbanizaci do té doby urbanizovaných Vršovic nazývat "vnášením srozumitelného řádu" prostě není OK. Poválečná architektura má bohužel na všech frontách stále ještě tyto návyky, že překrucuje skutečnost do opaku. Těžko pak k ní mít důvěru a úctu a "bestiální útok" se jí zrcadlově vrací. Dokud si vážené historičky a historici blíže neuvědomí, co je a není srozumitelný řád, porostou nám s odvolávkou na zahraniční vzory nové Masaryčky a Garden Towers, protože bude chybět argumentační aparát a tím i schopnost a síla srozumitelný řád věrohodně odborně objasnit a uhájit.
řád
robert
| 07.07.22 03:35
Do této části Vršovic už to člověka neláká. Díky i tomuto objektu. Kde se vzala ta jeho divná barevnost? Já doufám, že s postupující digitalizací potřeba administrativní budovy jako druhu vymizí. Knížák často cituje: "Umění je to, co za umění prohlásíme". V Čechách se uplatňuje pro architekturu.
panelák a řád
Raval
| 07.07.22 07:30
To se nám to pěkně motá. Ještě jsem zapomněla na barvu. Tak začnu od ní - ta je opravdu druhotná, Chemapol měl barevnost danou FEALem, tedy velmi podobnou té, kterou má Stroimport (bývalý) na kopci na Vinohradech. Ano svým způsobem Chemapol je "panelák", ale poněkud jinak než obytné domy z českých panelů. Tohle je ocel, hliník a sklo. Jistě, montované, ne však beton. Urbanistický řád - ten s eve Vršovicích obecně hledá dost těžko, končí někde na linii mezi kostelem sv. Václava a nárožím Moskevské a Vršovické. Východně od toho je totální zmatek. ještě srovnaná řádková zástavba je kus dál, kolem Vršovické, pak je Kubánské náměstí, které mělo původně dost dobrou kompozici slibující čtvrťové centrum, ale nedostalo k tomu odpovídající funkce. Je to vždycky - kus se k něčemu rozběhl, pak si to někdo rozmyslel a začal něčím jiným jinde. Vršovice by ze všeho nejdřív potřebovaly vědět, co se sebou mají udělat. Ale co by člověk čekal od městské části, která je spokojena ve stavbě, kterou nazývá radnicí. Místo aby třeba hrábla právě po Chemapolu. Trojdomí, v němž je dnes radnice, je prima bariéra pro stavby za ní, ale rozhodně to není stavba, která by charakterizovala sebevědomou městskou část. Tak asi tak.
Urbanistický řád
Vích
| 08.07.22 05:09
Pojďme si to rozmotat. Je pěkná aplikace "Dvě Prahy", kde jsou k dispozici historické plány a ortofoto. Z nich lze vyčíst, že už v roce 1909 se zde plánovala regulovaná bloková zástavba, která byla pomalu realizována do 60. letech až po ulici Moldavskou. Chemapol, který z východu na Moldavskou naléhá, byl první, který porušil do té doby respektovaný blokový městský systém, stejně jako výškovou hladinu, kterou zvedl ze sousedních 6 podlaží na 13 a přinesl sem modernistickou manýru volné zástavby, která pokračuje i na východní straně Kodaňské. Se 40ti letým zpožděním tím Chemapol navazuje na ničivou ideu Corbusierova "Zářícího města", která má na svědomí zmatení a rozpad řady historických měst u nás i ve světě. Rozdíl je v tom, že Corbusier plánoval asanaci Paříže v roce 1925 a Honzík s Havlíčkem stavěli ÚRO na Žižkově v roce 1934.
Podél severní strany Vršovické se bloky strukturují v blocích do dneška. Trojdům Vlasty od Vlastibora Klimeše z roku 1976 se vrátil zpět k 6 podlažím a snaží se držet uliční frontu Vršovické. Nejsem příznivcem normalizačního pozdního brutalismu, ale z hlediska urbanistického řádu se chová Vlasta k okolí podstatně šetrněji. Kdyby v textu článku bylo: "K dobovému řešení Chemapolu nepochybně přispělo i ... jeho deurbanistické řešení, které typicky modernisticky narušilo do té doby uspořádanou kompaktní zástavbu okolí a vneslo do ní totální zmatek. " - tak by mi to přišlo argumentačně v pořádku :o)
Kecy, prdy, banány
Gfunk
| 09.07.22 04:29
Tady se pořád všichni ohání zástavbou, měřítkem, urbanizací, ničením historických měst a já nevím kýcho škála čím ještě... Hanba brutalistním barákům, v naprosté většině místo nich stojí naprosté banální banány. Až někdo postaví v téhle době lepší dům, ozvěte se. ..
Řeší se jemné nuance v urbanismu, měřítko oken vůči starší zástavbě, střech atd... A tady samosprávy, devolpery nejsme schopni ani donutit změnit dlažbu ze zamkovky na něco hodnotnějšího.
Tyhle baráky, jsou to hodnotnější co se tady stvořilo a docela je urážející že se boří, stojí za nima tvůrci, umělci, řemeslo, koncept. Teď, co?
nátěr neonovými barvami
Petr Hájek
| 09.07.22 08:56
Zachránit obludný panelák nátěrem neonovými barvami se jeví jako hodně zpozdilé. I pomalovaný panelák Chemapol, je totiž stále panelák, a to jeho brutální vyznění už nic nezachrání, ani svěcená.
Jen ať jej zbourají.
panta rhei
eternity
| 10.07.22 08:07
Je to cista architektura (kdyz se odstrani to dodatecne infantilni cmarani na fasade), ktere bude skoda. Bohuzel na nevhodnem miste, cehoz uz tak skoda nebude. Ted si vyberte, cemu davate vyssi prioritu. Kdyby se sem prestehovala radnice ze sousedniho panelaku, tak uz by to cele, i na tomto miste, zacalo davat vetsi smysl. Zajimavych staveb na nevhodnem miste je ale vsude spousta. Vsechno vznika v nejake dobe a za nejakych okolnosti, ale to stejne vsechno se neustale meni, takze drivejsi predpoklady uz pozdeji neplati atd. atp. Rika se tomu zivot.
... Inu,...
šakal
| 11.07.22 12:21
... s tím urbanismem má pan architekt Vích zase pravdu. Bohužel.

Na Chemapolu je vlastně dobré jen to, že nikde moc netrčí - na rozdíl od "bolavého palce" jménem Strojimport, na nějž se petenti ostatně také odvolávají, a který je vůči pražskému panoramatu natolik bezostyšný, že v jeho bezprostředním sousedství klidně o padesát let později vniklo zlo ménem "Crystal", aniž by to komu přišlo divné.
... divné.
Vích
| 11.07.22 02:45
Šakale díky, ano netrčí, jako mixér zmatku má dosah "jen" stovky metrů, ne jako Crystal, Strojimport, Don Giovanni, Garden Towers a Rezidence Central Park, které ovládají panorama celé Prahy a jsou virem i pro Nákladové nádraží Žižkov a náhradu věže Telecomu od Cubra, které mně osobně je mmch líto velmi.
Ještě k úvodní reakci od Raval, že se má bourat naprosto ojedinělá stavba 60. let. Tento koncept "velké desky" není vůbec ojedinělý, obdobný je již zmíněné ÚRO, nebo koldům v Litvínově, Makromolekule na Petřinách, Albatros na Národní třídě, Parkhotel, Olympic, Intercontinental nebo i takový Hotel Černigov v Hradci Králové a našly by se mnohé další. A nepočítám všechny paneláky, co jich je.
Všimněte si, že neříkám jestli bourat či nebourat, jen upozorňuji na způsob věrohodné argumentace, který může úmysl záchrany a rehabilitace podkopat. Stejně mi blikaly kontrolky, když byl puristický Libeňský most označován za kubistický, nebo kolážově postmoderní hitech Transgas za brutalismus. Zbytečně se tím ztrácí vyjednávací pozice, když se slova nekryjí s realitou. A vývoj se divně cyklí, nedospívá, nezraje a stále se opakují sto let staré chyby, které se stávají normou dnešní hniloby. Pardon, že jsem to nakop, už mne to, přátelé, trochu nebaví.
na náměstí
Emil Voráček
| 11.07.22 06:40
Potom prosím, po zbourání Chemapolu, pokračovat v Jihlavě.
Tam ale mají na Masarykově náměstí uprostřed "hodnotnou" stavbu a architektonický počin.
Stojí za ní tvůrci, umělci, řemeslo, koncept. A je z roku 1983.
směska
| 12.07.22 08:39
A to je opět to míchání hrušek s Jabkama. Tedy Jihlavskou "obludnost", naprosto devastující historické náměstí, srovnávat s Chemapolem, který je ve zcela jiné situaci. Teď vůbec nehodnotím jeho architektonickou kvalitu, ale fakt, že žádný historický prostor nenarušil. Ještě v roce 1945 stál poblíž křižovatky pouze dům čp. 986 a teprve v padesátých letech zde začaly podél Bělocerkevské ulice vznikat obytné soubory, ale nijak mimořádné. Jinak kolem jen širé pláně. Obdobně je zcela nemístné srovnávání, myšleno v problému zapadnutí do památkového prostředí, Tančícího domu s ČKD. To nejsou hrušky s jabkama, ale hrušky a petržel. Patrik Líbal

další adepti
Tereza Braunová
| 12.07.22 10:04
Prosím velmi zdvořile váženého pana Líbala, zda by nám zde zveřejnil, který pak architekt nakreslil tu jihlavskou krásu, ten architektonický počin. Prosím vyzdvihněte toho velikána.
Za sebe navrhuji po Chemapolu zbourat budovu Federální shromáždění a obnovit budovu bývalé peněžní burzy.
Jihlava
| 12.07.22 12:19
Tu jihlavskou "krásu", nebudeme-li užívat pojem obludnost, navrhl architekt Zdeněk Sklepek. Zdraví Patrik Líbal
Chaos v Edenu
Vích
| 12.07.22 03:19
Pane Líbale, při pohledu do mapy Státní regulační komise z let 1924 a 1930 viz https://app.iprpraha.cz/apl/app/srk/ , kdy zde na průsečíku dnešních ulic Vršovické, Kodaňské a Bělocerkevské a na místě dnešního Ministerstva životního prostředí bylo plánováno velké čtvrťové náměstí asi i s budovou radnice uprostřed, lze váš "fakt", že Chemapol žádný historický prostor nenarušil, snadno vyvrátit. Byla to právě výstavba velkých desek v 60. letech, která urbanismus Edenu rozbila. Kulturní dům a nákupní centrum mu dodaly korunu. KD Eden má být nahrazen dvěma 9-podlažními deskami s byty od Ohboi, kteří letos vyhrály soutěž. Je dechberoucí - co taková jedna vize "zářícího města" dokáže natropit. Nevím, jak to nemísto napravit. Paralelní diskuze k dostavbě druhého Santiniho ambitu v Mariánské Týnici a o formě dostaveb v historickém prostředí je v této souvislosti z říše snů. "Chaos v Edenu" by byl supr název pro nějaký béčkový film.
Vršovice
| 12.07.22 08:35
To, že "bylo plánováno" náměstí je jako argument??? Opakuji, že mluvím (píšu) o kvalitě historického prostředí, které zde prostě nevzniklo a neexistuje, a ne o kvalitě urbanisticko-architektonické. Proto to srovnání s Jihlavou. Ale to asi nerozlišujete... Patrik Líbal
Kvalita
Vích
| 13.07.22 12:50
Kvalita prostředí je jenom jedna, historická nebo moderní, buď je, nebo není.
kvalita je různá
| 13.07.22 09:19
Tak to je ta největší demagogie. Či spíše neschopnost rozlišovat a porovnávat: Staroměstské náměstí, Vršovická ulice, novoměstské nábřeží, Vinohradská ulice, Jihlavské náměstí, třída Na Příkopě, centrum Jižního města, vše buď má kvalitu nebo nemá - nic mezi neexistuje. Ale takto jednoduché to prostě není. Vše má jiného genia loci, jiný vývoj, jinou skladbu. A proto je kvalita, historická i architektonická různá. Ale to nikdy nepochopíte. Patrik Líbal
Mimochodem,...
šakal
| 13.07.22 11:56
... všimněte si, jak se vlastně vyjevuje, že funkcionalistický urbanismus všude, kde se objeví, působí jako ta osudová první ulomená ruka sochy v parku. Když pak jde někdo další s divným charakterem okolo, tak si při pohledu na ni mnohem snáze řekne: „… A proč bych se teď nevysral do kašny vedle?!“
Funguje to neochvějně. Všude!

- O Vršovicích a rozkotaném Edenu už řeč byla. (Mimochodem, to panem Líbalem odbyté „kvalitní historické prostředí, které zde prostě nevzniklo a neexistuje“, je přes to přese všechno dost pěkné. A spousta lidí by možná dala hodně za to, kdyby mohla bydlet v té nekvalitní zástavbě kolem Bělocerkevské, Bajkalské nebo Vladivostocké. Jen se ty domy nestačily dostatečně rozrůst, aby jejich uměřené uspořádání převzalo řád na celkem.) Okolo východního konce Kodaňské prostě vzniknul vřed, který nakazil okolí a vsugeroval některým lidem, že rozsypaný nepořádek, je vlastně „srozumitelný řád“. Pche!
- Parkhotel. Ten byl špatně už když o něm přemýšlel Havlíček, jenž si jeho stavbou chtěl splnit svůj trvale neuskutečněný sen „o mrakodrapu“. Že jej nakonec zrealizovali jiní urbanističtí zlotřilci, je dnes nepodstatné. V současnosti je Parkhotel vychvalován jako výraz touhy české architektury přináležet opět k západní kultuře, prezentován jako gesamtkunstwerk skvěle zachovaný v jednotě exteriéru s interiérem (ačkoliv intaktní už není ani parter, ani fasáda, ani vnitřní vybavení)… Zato výsledkem, který přetrvává, je to, že jakmile tenhle z blokové sítě vymknutý solitér jednou pod Letnou zasmrděl, už se k jeho pachu přidala děsivá budova Ministerstva vnitra (dnes policejní prezídium), která rozvrtala i ty poslední zbylé částečky území, co snad ještě měly naději na jistou celistvost. Způsob, jakým se tahle budova chová ke Strojnické ulici, autora urbanistického řešení kvalifikuje na to, aby ho kopali z Prahy až do Buzuluku. Vedle Parkhotelu je vlastně Obchodní centrum Stromovka uměřená, kontextu dbalá a přívětivá architektura (k tomu slepému štítu bude vbrzku přistavěn jiný dům). Oč lépe a městštěji Bělského třída vypadala dokonce i tehdy, když ještě na místě dnešního Parkhotelu stála Umrathova továrna! Vizte tady – http://jdem.cz/fg3f96
- Stroimport… ten český pokus o architekturu Miese van der Roheho bez prostředí, jaké měl k dispozici Mies van der Rohe. Bradavice, která zasvinila horizont Prahy počínaje dobou svého vzniku možná na příštích dvě stě let. Protože až zbourají ten, bude v jeho sousedství pořád drze stát a všem okolo se vysmívat Crystal. („Proč se teď nevysrat do kašny vedle?“) A na místo hezkého domu se bude těsně vedle šklebit do Vinohradské ulice jedno obří parkoviště násobené zrcadlovou stěnou kancelářské budovy České spořitelny. I ten donedávna šílený hotel Džon Do vany nyní působí v porovnání s Crystalem jen jako běžný nepodarek. Přestože i on jen kdysi převzal a prohloubil zdejší neřád, když se na svém místě usadil tak, že do hlavní městské třídy ústí vrata od kobek transformovny. Mimochodem – s vychvalovaným a obdivovaným hotelem Intercontinental má Don Giovanni jedno společné: jsou to jediné dva hotely ve vnitřní Praze, do jejichž recepce nemůžete trefit, ačkoliv dům vidíte ze všech stran.

… Další příklady si doplňte sami. A pamatujte: jedna ulomená ruka sochy úplně stačí k započetí zkázy!
Kvalita
Vích
| 13.07.22 10:06
Ad různost a relativizace kvality: lidé jsou také různí, někoho zdravíte na dálku, jiného mlčky minete a v jistých případech přejdete na druhý chodník. Je to zcela přirozené, přátelskost je kvalita, je zdrojem porozumění, příběhů a příjemných vzpomínek. Rusko určitě také má nějaký svůj "charakter" a "kvalitu", ale nikdo se s ním nechce kamarádit, že je demagog, kecá a "sere do kašny vedle", jak to trefně charakterizuje šakal.
Hledám kvalitní moderní veřejný prostor. Václavské náměstí je stále úžasné, ale přesto, že zde stojí řada moderních domů, svým pojetím je tradičním historickým místem se silným géniem loci. Prostory před Veletržním palácem či Technickým muzeem už toho génia nemají, jakoby zely prázdnotou, mlčí, nic neříkají, nebe je zatažené. Náměstí Winstona Churchilla před Radostí, také nic. Náměstí Václava Havla za Novou scénou je jak lednička. Terasy před Federálem na Muzeu, pusté. Je mi líto demolice Transgasu, kde jsem říkal, že kdyby se majitel staral o terasy v podnoži, že k ní vůbec nemuselo dojít, že z nich mohl být příjemný zahradně galerijní prostor, ale prostě se to nestalo - 0. I nádvoří Florentina je jak klec na gorilu.
A pak přijdete na Jungmannovo náměstí a vše je OK. I náměstí Jiřího z Poděbrad je výborný veřejný prostor, kde vnímáte nebe a kde se lze nadechnout. Čechovo náměstí ve Vršovicích i se šedesátkovýma bytovkama funguje. Proč lidé chodí raději do Stromovky než do parku Přátelství na Proseku? Nebo na Vyšehrad a ne k Pakulu? Proč nás ta nemísta a bezčasí nebaví? Není kvalita jako kvalita.
Budova Chemapolu
Ing. J. Slavíček
| 20.07.22 05:57
Další budova připomínající socialistickou éru je v ohrožení. Nutně to ve mně evokuje doby honů na čarodějnice a ubohou snahu vyrovnat se takto s nedávnou minulostí. Může snad tato budova za to, že byla postavena jako vřed na místě, které nelze považovat za kvalitní veřejný prostor? Jak je vzpomenuto výše, jedna ulomená ruka sochy stačí k započetí zkázy, po budově Chemapolu tak může přijít na řadu budova MŽP, areál Vlasta a další. Snese to pak srovnání s komunistickým seríálem Město na severu. A co nám a zejména dalším generacím zbyde?Trefně je to vyjádřeno v obsáhlé dvoudílné publikaci p. arch. Vladimírsa 518 Architektura 58-89:
„Dlouhodobě se nám bohužel nedaří najít zdravý vztah k této už historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou provždy kus vlastní historie a kulturní paměti.” (arch.
Chemoterapie deurbanizace
Vích
| 21.07.22 04:15
Žádná budova sama za to, že byla postavena jako vřed, nemůže. Jak už bylo řečeno, stojí za ní tvůrci, umělci, řemeslo, koncept. Pokud se shodneme, že se jedná o pubertální akné moderní architektury, tak bych se mazání kusu vlastní historie nebál a vnímal bych ho jako léčebný proces, jako chemoterapii. Nejprve je k tomu ale nutno vydat souhrnnou analýzu, aby bylo jasné, kde se stala chyba a co to má za následky, abychom tu neměli hned reinfekci. U Intercontinentalu stále hrozí, že z něj vytancují dvě nové krychle, jedna na náměstí Miloše Formana, druhá k Čechovu mostu. Pochopení problému vidím jako důležitější, než samotnou anihilaci těchto trudů a nežitů. Přesto, že se o tom více jak 50 let mluví a píše, tak stále je velké množství laiků i uznávaných odborníků, kteří deurbanizaci nevidí nebo ji vnímají dokonce jako kvalitu.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.