Znojmo doufá, že na klášter coby národní památku bude víc dotací

Zdroj
Filip Vrána
Vložil
ČTK
20. 02. 17. 02:40


foto: www.turistika.cz

Znojmo - Vláda dnes prohlásila Loucký klášter ve Znojmě národní kulturní památkou. Město si od toho slibuje, že na opravu zanedbaného barokního skvostu získá více dotací, napsala ČTK mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Město areál vlastní od roku 2010, zatím zde například měnilo okna.


"Žádost o udělení statusu národní kulturní památky jsme v březnu 2015 podali s vizí, že pokud by areál Louckého kláštera získal tento status, znamenalo by to lepší výchozí podmínky pro podávání žádostí o dotace, ať už jde o dotační programy národní nebo nadnárodní,"
uvedla Pastrňáková.

Město je vlastníkem Louckého kláštera od roku 2010, kdy jej na Znojmo bezúplatně převedl stát. Podmínkou bylo to, že město po dobu 20 let objekt nepřevede na další subjekty. Další podmínkou je to, aby byl areál využíván ve veřejném zájmu. Od té doby se město snaží postupnými opravami měnit tvář kláštera k lepšímu. Kompletní rekonstrukci má za sebou například bývalá jízdárna, investovalo se i do oprav fasády bývalé konírny. Řádově jde o miliony korun.

Areál kláštera je nyní využíván zejména v suterénní části nového konventu. Znovín Znojmo zde má sklad vína a prodejnu. V části objektu bývalé konírny vzniká penzion, na vlastní náklady jej buduje soukromý podnikatel.

Podle Aleše Homoly z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu byl Loucký klášter jedním z nejvýznamnějších na Moravě už svým stářím, knížecím založením i rozsáhlým majetkovým vybavením a politickým vlivem tamních opatů. "Do dnešní doby dochované stavební památky jsou toho obrazem. Dochovaná rezidua románského a gotického kláštera, renesančních úprav a především kolosální, nedokončená pozdně barokní dostavba konventních budov, činí z kláštera v Louce jednu z nejvýznamnějších architektonických, historických i kulturních památek nejen našeho státu," uvedl Homola. I čistě kulturní, vědecké a umělecké působení kláštera bylo podle něj enormní, převorem v klášteře byl například vynálezce hromosvodu Prokop Diviš. Klášterní knihovna byla po zrušení konventu během josefínských reforem zakoupena Strahovským klášterem a je nyní chloubou jeho proslulé knihovny. "Prohlášení kláštera v Louce za národní kulturní památku je zcela namístě a je spíše s podivem, že k tomuto aktu dochází až takto pozdě," uvedl Homola.

Klášter založil v roce 1190 znojemský kníže Konrád Ota, brzy se stal jedním z nejdůležitějších center duchovního a hospodářského života jihozápadní Moravy. Kolem poloviny 18. století prošel rozsáhlou barokní přestavbou, na níž se podílela i řada vynikajících umělců té doby. Klášter byl v období josefínských reforem v roce 1784 zrušen a budovy pak sloužily k jiným účelům.

"Bohatství kláštera se odráží právě na jeho dochované podobě, která je svým způsobem názornou učebnicí stavebních slohů. Od románské chrámové krypty, kterou před osmi roky využil režisér Strach pro působivou scénu svého krimidramatu Ďáblova lest, přes torzo raně gotického ambitu, výstavný pozdně gotický chór, renesanční bazilikální trojlodí až po monumentální pozdně barokní nový konvent, který kdysi skrýval věhlasný knihovní sál," napsal ČTK historik Jiří Kacetl z Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Kromě znojemského kláštera dnes vláda vyhlásila Národní kulturní památkou například také Krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně.
0 komentářů
přidat komentář

Související články