Žižkovský vysílač je i rozhlednou a památkou inspirující umělce

Zdroj
Petra Duszková
Vložil
ČTK
05.10.2008 11:30
Praha

Praha - Vysílač na pražském Žižkově, na kterém v pondělí začne kvůli nástupu zemského digitálního TV vysílání výměna anténního systému, patří mezi nejvýraznější stavby hlavního města. Zásluhu na tom má nejen výška 216 metrů, která ho pasuje na nejvyšší stavbu metropole, ale i neobvyklé architektonické řešení. Věž, která se přes mnohé kritické hlasy s Pražany postupně sžívá, poskytuje technické zázemí pro telekomunikační služby i nevšední rozhled návštěvníkům.
    Vysílač, jemuž se v prvních letech jeho existence říkalo Kosmická raketa, Jakešův prst či Biľakova jehla, slouží mimo jiné k  šíření signálu televizních programů, rozhlasových programů a poskytuje telefonické spojení pro pevné i mobilní sítě. Funguje i jako hlavní stanice televizních kabelových rozvodů, pro monitorování kvality ovzduší a jako zázemí pro rádiové stanice záchranné služby a hasičského sboru. Bylo tu také zprovozněno první peeringové centrum (bezdrátový projekt, jehož cílem je spojit několik internetových poskytovatelů do jednoho celku) sdružení NIX.
    O výstavbě nového telekomunikačního centra pro Prahu bylo rozhodnuto už roku 1978. Důvodem byl nevyhovující technický stav televizního vysílače, který od roku 1953 fungoval na petřínské rozhledně. Ze seznamu deseti lokalit vybrala odborná komise místo v Mahlerových sadech na rozhraní Vinohrad a Žižkova. Právě ono zaručovalo nejlepší pokrytí hlavního města televizním signálem a zároveň stálo mimo trasu využívanou letadly.
    Projekt věže vznikl pod vedením architekta Václava Aulického v roce 1984. Spolu s inženýry Jiřím Kozákem a Alexem Bémem navrhl Aulický futuristicky vyhlížející objekt, který ze všeho nejvíce připomíná raketu připravenou ke startu z odpalovací rampy. Samotná stavba začala na podzim roku 1985 a byla završena slavnostním otevřením rozhledny v únoru 1992. Celkové náklady na stavbu se tehdy pohybovaly kolem půl miliardy korun.
    Neobvykle řešená věž půdorysně vychází z trojúhelníku, na jehož vrcholech vyrůstají ocelové sloupy kruhového průřezu. Dva z nich končí 134 metrů nad zemí. Ve stejné výšce přechází třetí, širší tubus ve vysoký anténní nástavec. Špička věže se nachází 474 metrů nad mořem. Konstrukci tubusů tvoří dvojitá ocelová stěna, vyplněná betonem. Ve své době šlo o unikátní technologii, kterou si její autoři, spolu s laminátovým krytem anténního systému, nechali patentovat.
    Základ věže tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, čtyři metry silná deska o průměru 30 metrů. Vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 centimetrů. V běžném provozu ale není žádný výkyv znatelný, protože je eliminován kyvadlovým tlumičem kmitů.
    Architekti koncipovali věž nejenom jako ryze technickou stavbu, ale i jako rozhlednu. Ve výšce 93 metrů se proto nachází tři vyhlídkové plošiny, z nichž mohou návštěvníci pozorovat kromě Prahy i krajinu až do vzdálenosti sta kilometrů. Za ideální viditelnosti je možné dohlédnout třeba do Hradce Králové, Ústí nad Labem nebo Plzně. Kdo oželí asi 30 výškových metrů, může si rozhledu užívat z oken restaurace. Do obou veřejnosti přístupných pater vyveze návštěvníky rychlostí čtyř metrů za vteřinu dvojice rychlovýtahů. Kabiny v nejvyšším patře věže slouží přenosovým zařízením a jejich obsluze.
    Ne každému se ale vysílač líbí. Již v době zahájení vyvolával projekt značné negativní reakce. V souvislosti se společenskými změnami roku 1989 mnozí požadovali zastavení stavby a dokonce její zbourání. Zejména obyvatelé bezprostředního okolí se obávali negativního vlivu elektromagnetického záření. Jiní stavbě vyčítali, že svými rozměry narušuje panorama města, nebo že vyrostla v parkové části židovského hřbitova.
    Žižkov se však postupem let se "svou" dominantou sžívá. Napomáhají tomu i některé projekty. Roku 2000 byla například na věž instalována laminátová miminka sochaře Davida Černého, která po ní - s malou přestávkou - "lezou" dodnes. V roce 2006 zase vysílač získal stálé barevné osvětlení. Loni ho dle agentury CzechTourism navštívilo 146.000 lidí a stal se tak druhou nejnavštěvovanější technickou památkou v České republice.
0 komentářů
přidat komentář

Související články