Více než 300 dřevěných kostelů a zvonic mapuje první Průvodce
 |
O dřevěných sakrálních stavbách vydal novou knihu nazvanou Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice (Průvodce), která jako první tuto netradiční architekturu mapuje.
Nejvíce z dřevěných sakrálních staveb, které se dochovaly dodnes, vznikalo v 18. a 19. století. Problém je však podle Kuči v tom, že se podle architektonických znaků a detailů dají datovat jen částečně.
Jedinou spolehlivou a určující metodou je dendrochronologie, která datuje dřevo podle měření šířek letokruhů. "Například v německém Dolním Sasku se touto metodou zjistilo, že stavby kladené například do 18. století jsou ve skutečnosti středověké. Zvláště u našich dřevěných zvonic můžeme očekávat podobná překvapení," řekl v rozhovoru s ČTK.
Pod pojmem dřevěné a polodřevěné se skrývají jak stavby roubené, což jsou hlavně kostely, tak rámové - zvonice a obecně věže a také hrázděné. Těch je v Česku velmi málo. Dřevěných kostelů se dochovalo 37. Ještě v 18. a 19. století jich přitom bývalo mnohonásobně více. Dřevěných kaplí je 38 a nejpočetnější skupinu tak tvoří dřevěné zvonice.
Za nejvýznamnější stavbu je považován dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově, který pochází z konce husitských válek. "Dřevo na stavbu bylo pokáceno v zimě 1436 až 1437, což nám prozradilo dendrochronologické datování - podle letokruhů a mimoto má velmi cennou starou výmalbu," popsal Kuča.
Díky malbám považuje za mimořádně cenný také kostel ve Slavoňově u Nového Města nad Metují nebo ve slezských Gutech. Nejstarší dochovanou zvonicí je dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku, zakreslená na Willenbergově vedutě z roku 1602. Stavba je tedy ještě starší a má podle Kuči nejdokonalejší architektonicko-konstrukční řešení. Podobné jsou i o málo mladší zvonice v Samšině a Oseku u Sobotky na Jičínsku. Tato trojice má v Evropě srovnatelné analogie pouze ve Švédsku, doplnil architekt.
Při mapování jej překvapilo, že v terénu našel objekty, které se v literatuře jinde nevyskytovaly. Nově tak v Průvodci zaznamenal některé velké dřevěné kaple v Jeseníkách i dřevěnou zvonici v Rosicích nad Labem.
V současnosti podle Kuči mnoho nových dřevěných kostelů nebo zvonic nevzniká, jejich historie ale prý není uzavřená. Je podle něj ale důležité, aby nové stavby citlivě navazovaly na tuzemskou tradici, nebo představovaly kvalitní díla moderní architektury. Takovým příkladem je kaple v Černé u Velkého Meziříčí z roku 2005. Nejhorší by podle něj bylo, kdyby sklouzly do kýče a byly směšnou historickou napodobeninou.
Zajímavosti dřevěné sakrální architektury v ČR:
1. Nejvzácnější a nejstarší - dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově (1436/1437)
2. Nejmladší dřevěné svatyně:
- kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, Ostrava-Hrabová (2003-2004 jako kopie shořelého kostela ze 16. století)
- dřevěná pravoslavná cerkev sv. Valentina v Mostě (2011) postavená rumunskými tesaři
3. Nejexotičtější kostelní stavby
- dřevěné řeckokatolické cerkve přenesené z Podkarpatské Rusi (Blansko, Dobříkov, Kunčice pod Ondřejníkem, Nová Paka, Praha-Smíchov) a východního Slovenska (Hradec Králové)
- dřevěný kostel sv. Bedřicha v Bílé (1872-1875) postavený podle norských vzorů
- cerkev v Mostě
4. Nejdokonalejší architektonicko-konstrukční řešení zvonice:
- dřevěná zvonice u kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku (80. léta 16. století)
5. Nejstarší zvonice - dřevěná zvonice kostela sv. Bartoloměje v Kočí na Chrudimsku (1499)
6. Nejvyšší zvonice - dřevěná zvonice u kostela sv. Jana Křtitele ve Rtyni v Podkrkonoší, Trutnovsko (1591/1592)
7. Nejmenší zvonice - dřevěné zvonice u zaniklého kostela sv. Stanislava v Končicích v okrese Kolín
8. K největším dřevěným kostelům patří:
- polohrázděný kostel sv. Vojtěcha, Praha-Libeň
- dřevěný kostel Všech svatých, Sedliště, okres Frýdek-Místek
0 komentářů
přidat komentář
