V Praze jsou chátrající domy dnes už výjimkou

Praha - Omšelé a chodce ohrožující fasády z centra Prahy v posledních letech už téměř vymizely. Padající kusy omítky z Národního muzea či Novoměstské radnice jsou tedy výjimkou. Národní muzeum muselo být ve středu kvůli padající výzdobě fasády uzavřeno. Město i stát se o svůj majetek ale většinou starají. Totéž se nedá říci o všech soukromých vlastnících. "Když v Praze něco chátrá, je za tím určitě účelová spekulace s tou nemovitostí," míní jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel.
Takové případy se podle něj třeba dějí v Karlíně, některé objekty zaplavené v roce 2002 při povodních dlouho chátraly, dostaly se až do stavu, kdy je bylo možné prohlásit za havarijní a poté, byť byly třeba kulturními památkami, zbourat. Další chátrají dál.
Pražský magistrát se stará o své nemovitosti a žádná z těch, které spravuje, není v současné době ve zchátralém stavu. O dobrý stav památek se snaží i jednotlivé městské části, i když pro ně není někdy jednoduché sehnat na nutné opravy dostatek peněz. Praha 2 musí ještě letos zajistit opravu fasády Novoměstské radnice na pražském Karlově náměstí, z níž začaly odpadávat kusy štukové omítky. Oprava Národního muzea, odhadnutá na 4,5 miliardy korun, by měla začít příští rok. Ministerstvo kultury dnes dalo na nejnutnější zajištění budovy šest milionů korun.
Praha spravuje 39 budov. Ani jedna z nich není v takovém stavu, že by ohrožovala okolí, ujistil dnes ČTK ředitel památkového a kulturního odboru magistrátu Jan Kněžínek.
"Všechny budovy, které spravujeme, jsou v pořádku. V žádné z nich nedošlo v poslední době k úrazu, k pádu římsy či omítky," potvrdil jeho slova Vladimír Zimmermann z magistrátu.
Jedna z posledních větších oprav nemovité památky, kterou zajistilo hlavní město, je výměna střechy Clam-Gallasova paláce u Mariánského náměstí. Nyní opravuje dům pánů z Kunštátu v Řetězové ulici. Před dvěma lety bylo nutné opravit římsu a sochy v průčelí hlavní budovy magistrátu na Mariánském náměstí. Dutá sousoší byla ve 30.letech minulého století upevněna na kovové konstrukce, které časem zkorodovaly a rozpadaly se.
Některé památky hlavní město prodává či pronajímá tomu, kdo je opraví. Dělají to i městské části. Prodalo například Richtrův dům na Malém náměstí v centru. Brzy asi uzavře soutěž, v níž vybere nájemce Colloredo-Mansfeldského paláce v Karlově ulici. Chce prodat zchátralý Obecní dvůr blízko Haštalského náměstí. Když se Praha 2 před nedávnem rozhodla opravit Havlíčkovy sady, Gröbeho vilu v parku pronajala americké společnosti.
Podle Biegela problém chátrajících památek není prioritně pražským problémem, naopak, velká většina ohrožených objektů je mimo Prahu, a to již i v nejbližším okolí. Řada je jich ve středních Čechách, kde jsou mnohé zámky i kostely předmětem restitučních sporů.
Některé památky byly po znárodnění v roce 1948 využívány třeba vojáky nebo jako školy. Po roce 1989 a po privatizaci slouží často vlastníkům jen jako zástava pro získání úvěru u banky a léta chátrají, míní Biegel. Zmínil zámek v Buštěhradě u Kladna - ten zakoupila počátkem 90. let firma Jerri Nowikovského, dnešního majitele pražského kostela sv. Michala. Buštěhradský zámek nakonec před dvěma lety obec koupila zpět, ale mnohé podobné případy končí až úplným zánikem památky.
Podle Biegela hrozí, že tak zanikne množství staveb, které tvoří historii místa. "Přitom by stačilo stavby jen zakonzervovat a čekat na osvícenější dobu a jejich nové využití," řekl. Zvláštní kapitolou pak jsou sakrální stavby, tam podle odborníka strádá až 40 procent objektů.