Berlín/Mnichov - Jako výstavu superlativů označují německá média mnichovskou přehlídku tvorby abstraktního malíře Vasilije Kandinského pod názvem Kandinsky - Absolut.Abstrakt. Ve výstavních prostorech mnichovské Städtische Galerie im Lenbachhaus se podařilo shromáždit mnohé z nejznámějších mistrovských děl slavného ruského kosmopolity pod jednu střechu. Výstava se veřejnosti otevřela dnes a v bavorské metropoli zůstane do 22. února. Na přípravě přehlídky tvorby jednoho z nejobdivovanějších moderních malířů spolupracovala mnichovská galerie s pařížským Centre Pompidou a newyorským Guggenheimovým muzeem, v jejichž objektech se výstava uskuteční po mnichovské premiéře. V Paříží od dubna do srpna příštího roku a v New Yorku od září 2009 do ledna 2010. Výstava sestavená ze všech tří světově nejrozsáhlejších sbírek Kandinského se koná poprvé po 30 letech. Retrospektiva tak představuje průřez celou Kandinského tvorbou. Mezi téměř stovkou velkoformátových obrazů podle kurátorky výstavy Annegret Hobergové nechybí absolutní mistrovská díla autora. Nejstarším obrazem je Pestrý život z roku 1907. Jedinečný je projekt také díky zhruba 40 zápůjčkám z jiných muzeí, mimo jiné moskevských. Kromě obrazů je v Mnichově představena Kandinského grafická tvorba. Moskevský rodák Kandinskij (1866-1944) patří mezi velké inovátory umění 20. století a je pokládán za spoluzakladatele abstraktního malířství. Jeho raná tvorba je však ještě zakotvena v ruské kultuře a náboženství a obsahuje výjevy ze všedního života a figurativní tvorbu. Po studiu práv přišel právě do Mnichova studovat malířství a byl jedním ze spoluzakladatelů uměleckého spolku Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Motivy, které se u něj stále opakují - Kreml, koně, loďky - jsou zašifrovanější a stále pronikavěji září barvy červená, žlutá a modrá. Ve 20. letech se umělec nechal inspirovat architekturou bauhausu a na pozvání jeho hlavního představitele Waltera Gropia působil ve Výmaru, Dessau i Berlíně. Hlavním rysem Kandinského obrazů se stávají geometrické formy. Po nástupu nacistů, kteří jeho tvorbu pokládali za "odcizené umění", Kandinskij odešel do Paříže, vystavoval však také například v Londýně a seznámil se mimo jiné s Kataláncem Joanem Miróem nebo s Američanem Manem Rayem. Na obrazech z jeho pozdního období jsou tvary méně geometrické a barvy opět tlumenější.