Zdroj
Lada Pešková
Vložil
ČTK
07.01.2015 21:35

zpět na článek
4 komentáře
Tragédie
Patrik Líbal
| 08.01.15 06:10
Je těžké vyjadřovat se k situaci, kterou autor příspěvku nezná na 100 %, ale v každém případě je velice podivné, že demolice byla schválena na základě jednoho statického posudku (i když ve zprávě se uvádí, že uzavření "nařídili statici"). Takto vše působí přinejmenším podezřele a bylo by naprosto nepřijatelné a katastrofální, kdyby takto cenná stavba byla demolována jen na základě jednoho posudku.. Pokud opravdu nejde zachránit (což může být pravda, ale nebývá to u funkcionalistických staveb časté), tak se asi nedá nic dělat. Avšak pokud nebude toto rozhodnutí podloženo alespoň třemi odbornými posudky, jedná se o bezprecedentní barbarství. Patrik Líbal
Hlinitanové cementy u firmy Baťa
ferdos
| 08.01.15 09:44
Problémy vyplývající z použití hlinitanových cementů jsou u baťovských staveb známé (ve své době urychlovaly výstavbu). V samotném Zlíně vedly v 80. letech k demolici nejvýraznějších budov školní čtvrti na místě, kde v současnosti stojí KUC Evy Jiřičné.
Je otázkou, zda současná technická řešení tohoto problému jsou zde, navíc v městské zástavbě vůbec uplatnitelná, a také zda jsou ekonomicky únosná a úměrná významu stavby (jde o jeden z řady podobných firemních obchodních domů), případně srovnatelná se stavbou repliky.
hrozí skutečně ztráta významné stavby
památkář
| 08.01.15 10:23
Zcela podporuji názor o tom, že je zbytečné se unáhlit- nejde o dům, kde by někdo nyní bydlel, atd., v okolí lze udělat ohradu a věc racionálně posoudit. Je potřebné také ocenit osobnost architekta v čele radnice významného města, jehož podoba památkové zóny zajímá jako priorita.
Zrušení památkové ochrany není demoliční výměr. Ministerstvo chtělo operativně umožnit provést případně potřebné stavební úpravy stavby tak, aby status památky nebránil i výraznějším zásahům do stavební podstaty a autenticity nosných konstrukcí (jsou-li skutečně na hraně stavby stability a soudržnosti, jak se uvádí) které se u památek nepovolují. Opravený objekt může i nadále být součástí obrazu chráněného území, jde o vztah k němu. Nad kolonádou nebo lázeňskými domy s narušenými nosnými zdmi bychom také nemávli rukou. Je škoda, že tato skutečně závažná kauza není více diskutovaná,. jde o precedent nadregionálního významu.

statici
jezisek
| 08.01.15 10:26
Najděte si něco o hlinitanových betonech. V té době byli celkem časté a dnes je jejich únosnost na zlomku toho, co měli mít v době vzniku. Velmi nebezpečná záležitost. Sám jsem u několika takových případů byl a jedinou "rozumnou" cestou "záchrany" je kompletní nahrazení hlinitanové betonové nosné konstrukce. Tzn. v případě této funcionalistické stavby její téměř úplná demolice a náhrada většiny hlavních částí. Takže poté, co byla vyměněna okna a rozvody, by se vyměnila i NK? Co by na tom pak zůstalo původního? Kopie formy?

Nebo je někdo s projektem lépe obeznámen a dodá upřesňující detaily?
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.