Prohlášení Národní knihovny ke kauze nové budovy

Pozorně jsem si přečetla Vaše vysvětlení, proč Klementinum nevyhovuje. Zároveň mne Bohdana Stoklasová, ředitelka novodobých fondů a služeb NK ČR na akci "Knihovna, Letenská pláň a idealní Praha", konaná Kruhem dne 25.4.2007, vůbec nepřesvědčila, že máte s Klementinem dobré záměry. Naopak Vám jeho atraktivní lokalita nabízí opravdu tučný "vejvar". Starým svazkům by jste zanechali mizivou část, podstatnější jsou pronajímatelné plochy. Vypsali by jste na Klementinum pouze výběrové řízení (protože po akci NK nezbydou žádné peníze). Nevadí mi postavení nové NK, naopak. Ale velmi mi vadí zaprodání Klementina, pěkně potichoučku, protože hlavní humbuk na sebe strhne novostavba. Prosím, vyvraťte mi mé pochybnosti a seznamte mne s Vašimi záměry.

Ono to tlučení se v hruď na obou starnách barikády je dost umrtvující. Na vzdory tomu, že považuji Kaplického návrh z architektonického hlediska za vynikající a jednoznačně nejlepší ze všech soutěžících, z urbanistického a městotvorného je umístění na Letnou jasně desurbanizující. Období před soutěží bylo poznamenáno zarážejícím téměř 100% magistrátním hlasováním "pro" odprodej letenské parcely NK.
Nevím, jestli jsem byl jediný, každopádně ale není pravda, že nikdo umístění na Letnou nezpochybnil. Psal jsem o tom 1.4.2006 do Lidovek a následně 29.6.2006 i do časopisu Veřejná správa. Konference je jistě na místě, jen ta časová souslednost a hašteření je už demotivující.
Citace z VS č.26 : "Je výborné, že se vláda rozhodla pro stavbu nové Národní knihovny, na kterou je vypsána mezinárodní architektonická soutěž. Je však poněkud zvláštní, pokud jste zastáncem revitalizace, proč by nově budovaná Národní knihovna měla být umístěna na Letenské pláni, na jedné z posledních skutečně velkých volných parkových a rekreačních prostor, která má být zároveň „obohacená“ o výjezd z tunelu městského dopravního okruhu a nově snad i dokonce o nový národní fotbalový stadión."

Ježkova ujišťování o tom, že Klementinum zůstane především knihovnou/studovnou a nepromění se v kongresové centrum, hotel nebo turistickou atrakci jsou asi stejně důvěryhodná, jako dřívější prohlášení typu:

Ježek řekl, že na soutěž upozorní světoznámého architekta českého původu Jana Kaplického. "Potěší nás, když bude soutěžit," poznamenal. Jak však dodal, porota je vybrána tak, aby rozhodovala nezaujatě, ne tak, aby vyhrál Kaplický. (ČTK, 16/05/06).

Ne náhodou včera o hrozící komercionalizaci Klementina vcelku jasně mluvil ministr Jehlička. Na samotném brífingu vlády ještě relativně odvážně
http://www.vlada.cz/assets/cs/tiskove/tiskovekonference/tk-v lady-23-7-08.mp3
Na rozdíl od večerních UK, kde už řediteli Ježkovi připisoval pouze nešťastné jednání "v dobré víře".

(a pan Zdeněk Lukeš pak k tomu správnému vyznění pořadu přispěl následujícím blábolem: "celá řada architektů vystoupila proti soutěži, resp. proti tomu, že byla pod patronací UIA, nikoliv ČKA")

Celé je to hrozné svědectví o úrovni územního plánování v Praze. Ale ne tak, že by to svědčilo o úrovni územních plánovačů (i když také, že se nevzepřou), ale hlavně o úrovni politických struktur – potažmo voličů. Ale berte to jen jako závan z hnojiště! Na počátku (1990, nebudu komentovat to, nakolik jsem věřil ve schopnost lidí změnit v nových podmínkách své myšlení) jsem si myslel, že právě Letná se má stát skutečně reprezentačním centrem země i Prahy. Že zmizí to komerční sportoviště (které tam mělo smysl, dokud se jednalo o periférii) – samozřejmě může a má být hojně nahrazeno cestičkami a jinými zařízeními pro rekreační běhání, zchybování ajv. – a vytvoří se seriózní dominantní či centrální urbanistický systém. Všechno po tom jen volalo. Situace nad Prahou (nejkrásnějším městem této útulné planety), volný prostor, poněkud bezsměrná zástavba okolních čtvrtí, byť kvalitní (vlastně tím spíše, že se nejedná o žádné slumy). Navíc nemusela drtivá ruka "provozních potřeb" dopadnout na parlamentní čtvrť na Malé Straně (výstižně se mluvilo o termitech; jsem zvědav, kam dál zaklapnou svá hladová kusadla). Na Letné jsem tedy viděl skvět se nějaký kapitol, byť i v moderní redakci. Skutečně důstojné prostředí, kde by nakonec byla ostuda nerozumně politicky kličkovat před lobisty apod. (ale to mě omluvte za seniorskou naivitu). Jenže z nešťastného udělání a možná čísi zavilosti či zaprodanosti a za sotva pochopitelné nesoustředěnosti architektů, společností školených právě proto, aby nebyli povolní, ale trvali na kvalitě, se z potenciálního urbanistického centra stává díra do tunelu a shromaždiště zevlounů nebo jakoby ctihodných fanoušků (každý, kdo je do něčeho fanda, určitě v sobě má nějaké dobrácké jádro, je v tom více méně notný kus té všemi želané "autenticity"). No a tento dojem je aspoň v mých očích dotvrzen hroznou hroudou Národní knihovny. Podívejte, neinzeruji nějakou svoji schopnost posuzovat uměleckou hodnotu, jen s určitou znalostí a s těžko zdolatelnými limity v emocích (Vy nic takového asi nepociťujete) sleduji v historii stavitelství stopy vazeb mezi způsobilostí investorů a architektů, až třeba po stavební dělníky (s těmi hovořím např. o tom, co si myslí o hlediscích smontovatelnosti či účelnosti aktuálních staveb; dlouhodobě provádím různé detailní rozbory zejména středověkých staveb, ale z metodického hlediska pátrám po srovnáních až na rovinu staveb právě zhotovovaných; např. s otázkami, nakolik se současný architekt může se svou tvůrčí "svobodou" vypořádat s tím, co mu vnucují programátoři, byť velmi vstřícní a vynalézaví, s nimiž se ocitá v podivuhodné souznělosti na "účet" investora i "obce"..., neboť např. tektonická a výtvarná struktura hlavních gotických katedrál za mihotavými udělátky současných redakcí CADu kulhá pramálo; je to tedy výpověď i o politických ukazatelích? – asi ano...). Snažím se přitom hledět i k otázce, nakolik mě mohou odborné znalosti či poučky ve zpytování podpořit nebo... omezit. Zatím mi bohužel(?) návrh pana architekta Kaplického, jinak asi právem světově uznávané osoby, jak se píše, přijde pro dané místo jako tragicky degradující. Ale jde-li o orientační pomůcku šoférů na kterémsi pražském silničním okruhu, tak je to opravdu hodivé.
Pokud už knihovna kvůli neúnavnosti pisálků, vydavatelů, brazilských dřevorubců a papírenského a tiskařského průmyslu musí být vymístěna, je třeba trvat jednak na tom, aby bylo maximum fondů dostupné on-line, jednak na usnadnění fyzické dostupnosti. V případě Prahy by se mohla hodit luka na dejvickém Kulaťáku (pokud už byla obcí zaprodána k jinému účelu, pak hanba jí), anebo i ten lidojem.

...Vy píšete, jako byste tu nikdá nic o knihovně nečet! Kulaťák je jednou pro vždy v loji. Když se dělal současný územní plán, tak se tam urbanistům nepodařilo prosadit tu modrou barvičku, která náleží vyskoým školám, ačkoliv si většina architetků myslela, že je to místo pro budoucí Národní knihovnu jak dělané. Je tam ta posrankově hnědá SMJ (funkční plocha smíšená městského jádra). Zkrátka, politika tehdy rozhodla jinak.
Je opravdu paradoxní, že navdory neskrývaným komerčním ambicím ty pozemky stále patří - vzhledem k plánovanému využití poněkud trapně a nepřípadně - nedaleké Vysoké škole chemicko-technologické, kterou si už mezitím stačil pan Sekyra Group otočit kolem prstu. Prý jim za tu parcelku slíbil nějaké "učebny ve vyšších patrech" (7:- P)

A k té Letenské pláni...nechte Letnou být! Tohle místo je krásné právě tím, že tam nikdo nikdy žádný ten "Kapitol" nepostavil. Každý Leteňák Vám řekne, že půvab stoho místa počívá v tom, že je to takové obrovské hřiště pro kluky a holky každého věku. Na jaře se tam výborně dají hrát kuličky, na parkových cestičkách odjakživa hrčely dvoustopé kolečkově brusle a svištěly bicykly, na podzim se přidají lidé s draky a někteří obzvláště kutilsky založení pánové tam prohánějí radiové modely autíček po nedozírné šíři asfaltového parkoviště. Každý den tam potkáte amatérské fotbalisty, studenty s létajícím talířem, rodiny se psy a nejméně dvě party lidí s lacrosem a softbalovými rukavicemi.
Kravasťáci a jiní podobní zdeúřední moli pak mohou kliďánko obhospodařovat tu národa roli dědičnou z Malé Strany. Firma Gorin - ta, co pronajatou kavárnu Slavia zavřela a přenechala načerno nějakému Jemenci pro sklad zeleniny - se chystala tamní domy skupovat jak ředkvičky. Nebýt toho parlamentního termitiště, už by tam dávno stálo patnáct kompletně vylágrovaných středověkých baráků, ve kterých by byla původní asi jen základová spára. Betonové stropy z košických plechů by nahradily ty renesanční malované a ze sádrokartonu by se postavil zbytek (7:- P)

Samozřejmě dávám přednost ponechání "stávajícího stavu". Na Letné, i na Staromáku, a na většině dalších míst. Vlastně si nevybavuji místo, kde by mi aktuální architektonický výtvor poskytl víc, než studium historických situací. Samozřejmě tím mohu vzbudit jen halasný posměch tísíců a tisíců absolventů škol architektury - všechno jsou to specificky školení filosofové a autoři desítek až stovek obecenstvem pozitivně přijatých projektů. Ani se jim nedivím, jen si říkám, co jim to asi povídají na těch vysokých školách (včetně té nejvyšší, cca 48 m). Mají památky pokosit? Ale, dělají to, tak něco špatně pochopili?

Žádná státní kulturní instituce na mě nikdy neudělala tak silný dojem, jako NK. Za sebe - promiňte, mám jen takový subjektivní pocit, jako asi většina z Vás - se skláním před systémovostí a progresivností, zaváděním moderních technologií. Nedovedu pojmout, co to případně stálo a zda to bylo nějak oprávněné či prodělečné, ale z hlediska uživatelské dostupnosti informací považuji NK za vzor v nadregionálním měřítku. Nevím, co z toho "zařídil" ředitel, ale i kdyby to bylo procento, má můj obdiv, spojený s uznáním za toleranci k evidentně evropsky či globálně zdatným specialistům v NK. Na jedné straně mě mrzí, že teď mohou být odborné výdobytky NK zpochybněny (ale to si určitě netroufne ani premiér nebo kterýkoliv nohsled na Magistrátu - snad si to netroufne jen proto, že já soudím, že si to netroufne, anebo snad nebude jediným důsledkem toho blázince má eliminace), na druhé straně jsem rád, že jsem měl čest tu a tam se setkat s tamními knihovníky a informatiky... (ale kdyby tak našli s památkáři cestu k jednotnému sytmému evidence všeho kulturního...)
Ale to mi připomíná nechutný telefonát před řadou let s nějakým tajemníkem pana ředitele Ježka. Podle mého si tam pěstují, zbytečně, nátlakový aparát, potírající odlišné názory.
Myslím, že je třeba, aby architekti našli sílu k překonání svodů té bariéry nadbíhat komukoliv. Podle mého právě k tomu berou školy placené z obecných prostředků. Jinak ať vrátí školné! Hajzlíci.

Šakale, když ono na politických rozhodnutích je nejzajímavější právě ta jejich zvláštnost, že se dají ve vhodný okamžik operativně politicky měnit.

...(7;- ))

No on je to takový v médiích oblíbený panáček co se dovede ke všemu vyjádřit. Vždy co se týče dějin architektury - vystrčí se spolehlivý Zdeněk Lukeš... Ve skutečnosti jsou jeho názory jako aprílové počasí, také to jistě souvisí s tím, jaký investor ho ke konzultaci zrovna oslovil. Vzpomeňme jak se vyjádřil k historizujícím vilám a k vile od Kamila Roškota v ulici Milady Horákové na Letné..., jež měl či dosud má nahradit monolitický blok několikapatrových kanceláří, k navazující vilové čtvrti zcela nevhodný a nesmyslný ! Tyto zajímavé objekty sepsul na bezcenné objekty a otevřel tak volnou cestu k jejich plánované demolici, zatím naštěstí stále neprovedené...