Nulové budovy? Byznys je připraven a očekává podporu státu

Vložil
Pavlína Drbálková
01.03.2012 14:30

V režii Asociace výrobců minerální izolace proběhl minulý týden seminář s tématem připravenosti trhu na nové požadavky nulových budov. Jak bude stavebnictví reagovat, jaké podpůrné prostředky očekává a jakým směrem se v příštích letech bude ubírat? Zopakovaly se známé pravdy o tom, že je výhodné zateplovat, že spotřeba CO2 je při výrobě izolantů opravdu nižší než ta, kterou díky nim nevypustíme do ovzduší, anebo že společenské povědomí o nízkoenergetických stavbách je, ale je zároveň nutné lidi stále přesvědčovat.
Mimo to ovšem zazněly konkrétní požadavky investorů a zástupců velkých stavebních firem, jejichž názory předvedla společnost zabývající se výzkumem trhu ve stavebnictví CEEC Research. Z mnoha analýz, které byly během prezentace předloženy, budou v následujícím textu zmíněny jen ty nejzásadnější.
Trojici přednášejících uzavíral zástupce Hospodářské komory ČR, Jaroslav Maroušek, který se věnoval legislativním nástrojům k dosažení energetické efektivity budov. Řeč byla nejen o požadavcích EU, ale také o konkrétních vyhláškách, čekajících na schválení v Poslanecké sněmovně.

Podle Studie připravenosti na energeticky efektivní budovy jsou investoři a realizátoři staveb informováni o zpřísňujících se požadavcích na energetickou náročnost budov a jsou rozhodnuti se na změny připravit sami nebo využít profesní komory. Zároveň ale očekávají, že stát zavede podpůrné finanční mechanismy a pomůže tak lidem s realizací energeticky efektivních opatření.

Nejvíce energie v Evropě (40 %) spotřebovávají budovy, ačkoli již dnes existují známá a vyzkoušená opatření, které tuto náročnost mohou snížit. V ČR je spotřeba energie na jednotku HDP o polovinu vyšší, než průměr zemí EU27, a i proto si stát snižování spotřeby energií stanovil jako jednu z priorit energetické politiky.

Strategie EU v oblasti energetických úspor

Ve své strategii, která se zabývá změnami klimatu, si EU stanovila do roku 2020 tři hlavní cíle: snížit emise skleníkových plynů o 20%, čerpat 20% energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů a snížit spotřebu energie o 20%. Jak by se mělo snížení spotřeby energie o 20% projevit konkrétně? Podle aktuálního návrhu Směrnice o energetické účinnosti by například měly veřejné orgány a instituce do budoucna najímat pouze energeticky účinné budovy a kupovat energeticky účinné výrobky a služby. Zároveň by měly začít provádět modernizaci svých budov a zvýšit jejich energetickou účinnost, a to tempem až 3% ročně, aby se snížení spotřeby skutečně projevilo.

"Většina budov, které budou existovat v roce 2015, je již postavena. Nové budovy tvoří ročně pouze 1% bytového fondu, proto největší potenciál úspor je právě v renovacích existujících budov. Abychom dosáhli cílů 20-20-20, mělo by se tempo rekonstrukcí zdvojnásobit, což znamená renovovat alespoň 3% budov ročně," uvedla Ing. arch. Marcela Jonášová, tajemnice AVMI

Za nejúčinnější úsporná opatření považují jak investoři, tak realizátoři staveb především kvalitní zateplení budov a s velmi mírným odstupem rovněž instalaci kvalitních oken. Za posledních 5 let se také zlepšily vlastnosti minerálních izolací v průměru o 15% a zároveň za tu dobu došlo k 58% nárůstu tloušťky aplikovaných izolačních materiálů.
Fixní náklady na zateplení domu (montáž, lešení, oplechování, kotvení, omítka) tvoří více než dvě třetiny z celkových nákladů na zateplení, a proto lze obecně doporučit instalaci větší tloušťky izolace, která zajišťuje hlavní funkci zateplovacího systému. Náklady s rostoucí tloušťkou rostou jen mírně.
V tomto momentu byl vznesen zajímavý dotaz, co s domy, které již prošly zateplením (5-10 let zpátky), ale jejichž tloušťka nevyhovuje současným a natož budoucím požadavkům. Co se zateplením po zateplení? Odpověď bylo upřímná, že je to problém. Většinou jde o bytová družstva, která se finančně vyčerpala a teď již nemají další prostředky pro znovuzaizolování. Jak tomuto předcházet je prý dostatečná informovanost. Neváhat a investovat do tloušťky izolantu radši více.

Časový harmonogram 2012 - 2020
Podle již přijaté evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD II) by členské státy včetně ČR měly od roku 2013 nastavit nové požadavky na energetickou náročnost budov tak, aby byly na nákladově optimální úrovni. Následně do 31. prosince 2018 bude třeba zajistit, aby nové budovy užívané a vlastněné ústředními orgány státní správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a o dva roky později budou muset všechny nové budovy mít téměř nulovou spotřebu energie. Přesná definice toho, co to znamená budova s téměř nulovou spotřebou energie je v pravomoci členských států. V ČR se již na této definici v rámci pracovních skupin MPO pracuje. V každém případě je ale zřejmé, že by se mělo jednat o výrazně lepší budovy, než jaké jsou dnes běžné.

"Snižování energetické náročnosti má mnoho různých přínosů i na celospolečenské úrovni. Kromě plnění našich závazků v EU snižujeme platby za energie a tím i závislost na výkyvech cen energie, snižujeme jak emise skleníkových plynů, tak i mnoha dalších znečišťujících látek v atmosféře, podporujeme tuzemskou produkci , snižujeme závislost na dovozu energie. Logickým synergickým efektem je pak podpora stability naší ekonomiky. Finanční podpory státu, který dokáže urychlit nástup opatření snižujících energetickou náročnost, se tak nakonec vyplatí nejvíce státu samotnému," konstatuje Jaroslav Maroušek, předseda pracovní skupiny EPBD II při Hospodářské komoře ČR.

"Prostředky vložené do motivační oblasti vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov jsou dobrou investicí jak pro stát, tak pro celý sektor stavebnictví," říká Libor Urbášek, předseda AVMI. Miroslav Zámečník, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády dodává: "Malé stavebnictví má jeden z největších multiplikačních efektů v celém hospodářství, dá se rozprostřít po celé republice a dokonce diferencovat podle regionů, kde je třeba zaměstnat lidi."

Finanční podpora státu anebo vlastní připravenost?
"Za zásadní považujeme optimální nastavení rámce podpory, a to jak poradenské, informační, tak samozřejmě finanční," konstatuje Pavel Gebauer, vedoucí oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu, s nímž AVMI a CEEC Research svá východiska a závěry debat konzultují. Jeho postoj přesně odráží postoj většiny investorů i realizátorů staveb.
Jejich většina (86%) je informována o tom, že do roku 2020 má dojít k významným změnám v oblasti energetické úspornosti budov, ale informace, které mají jsou spíše jen v obecné rovině.
Podle čtyř z pěti zástupců investorů i realizátorů bude ke zvýšení úspornosti budov nezbytná implementace podpůrných nástrojů ze strany státu. Za nejefektivnější považují především přímé dotace na vlastní úsporná opatření (investora) a zvýhodněné úvěry. K tomu by měly být v maximální míře využity mimořádné příjmy státu, jako např. výnosy z emisních povolenek.
Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci a stavu státního rozpočtu je vhodné zvážit i nepřímé podpůrné mechanismy, jako např. daňové úlevy.
Do procesu získání dotační podpory jsou investoři ochotni vložit maximálně 8% z hodnoty celkové investice. Vynaloženou investici do energeticky efektivních opatření by se měla vrátit nejpozději do 11 let.
Obecně lze také předpokládat, že s růstem cen energií se standart zateplování bude stále posouvat výše.

Závěrem tohoto setkání bylo, aby lidé-investoři pokládali nízkoenergetické / pasivní budovy za standart. Trh a realizátoři jsou připraveni. Podpora státu bude mít možná zpoždění, nicméně bdělá EU nad námi drží bič. Škoda jen, že všechny tyto informace zazněly v kruhu skoro rodinném, tato debata a další, které snad budou následovat, by si určitě zasloužily širší publikum.