"Podle historika architektury Zdeňka Lukeše je ale taková oběť pro vznik nové architektury a v zájmu vyřešení dlouholetého urbanistického problému v místě přijatelná."
Jak nam pan Lukes ukazal treba na Vaclavskem namesti, pro nej je asi prijatelne temer vse a vsude (za "prijatelnych podminek").
...zcela evidentně zase vyhrál ve "vypsané soutěži" investora nejnižší honorář a dementní realizace studia DAM (vyjma Můstku - omylem povedené řešení, pravděpodobně nahozené nějakým studentem na stáži) mohou pokračovat. S úctou podporuji pana Šváchu, který se odvážil říci do očí bijící kritiku (dosti vzácný úkaz v této zemi), že je to shit! Obdivuji ego pana Malinského, který tento návrh přirovnává k architektuře, jejíž kvality prokáže čas a tak si tady s klidným svědomím dovolím tvrdit, že čas jistě prokáže jeho nekompetentnost cokoliv tvořit včetně všech zúčastněných v tomto divadýlku. Škoda, že už bude pozdě...
...Někteří se stále domnívají, že dům na Zlatém kříži pod palácem Lindt na pražském Můstku (zvaný též palác Euro) je se svou skleněnou fasádou, ohýbanými skly a zlacenými žaluziemi nějaký světoborný stavební výtvor.
Ve skutečnosti jde o záchranu na poslední chvíli před úplným průserem, kdy ateliér Doležala s Malínským byl povolán do akce jako východisko z nouze nejvyšší. A přesně tenhle étos "býti nejlepším ze špatných" ten dům v sobě od toho okamžiku nese.
Kupříkladu sousední Kyselův palác Lindt se svým 80 let starým designem do dnešních dnů působí jako o dobrých 20 let mladší stavba, než jak vyznívá onen "palác Euro".
Á propos - jak se ten dům bude asi jmenovat, až se euro stane historickou kuriozitou - třeba něco na způsob "převoditlného rublu".
Je to celý hodně chucpe. Mediální srovnání s tančícím domem kulhá na obě nohy. Tančící dům byl ve své době a stále je špička v oboru, provokativní, vtipný, poetický. Gehry se svým balancováním mezi postmodernou, dekonstruktivismem a organikou a obdařený Milunićovým kontextuálním chápáním Prahy, je to ikonická věc oslavy pádu totality a tak byla i Nationale Nederlanden od začátku koncipována. Tady ten neobrutalismus plánovaný především jako developerská investice maximalizující m2 a parkovací místa, kde architekt není vybíraný podle kvality, ale podle postavení ve schvalovacím řízení, kde je ve střetu zájmů.
Euro po všech těch schvalovacích útrapách na Můstku splývá s okolím, ale do učebnic architektury se nemá šanci dostat, protože žádný svébytný architektonický názor nepředstavuje. Návrh do Revoluční ducha taky nemá a ještě navíc poškozuje okolí, takže všechno blbě, není o čem. Nevíte kdo se v té "soutěži" účastnil a kdo porotoval? Já vím o Markovi Chalupovi a že porotoval Ladislav Lábus. Ten se svým potutelným úsměvem mi na podzim říkal, že by se mi ten Malinského návrh mohl líbit, že je takový "organický", pche...
Po zkušenosti s kauzou "v dobré víře odprojektované náhradě domu na Václaváku" je nutno přestat lamentovat na webu a konat, čím více lidí a sdružení, tím lépe. Jediná šance je dát rychle Ministerstvem kultury přezkoumat to čerstvé Kněžínkovo rozhodnutí jako protizákonné, protože je v rozporu s podkladem NPÚ, kde byl tento projekt Vědeckou radou odmítnutý. Arch. Malinsky jde taky za svým cílem bez váhání a studu, s kamenným výrazem vystupuje jako by nakreslil zázrak a okolí nevidělo, že ta rezavá bedna je poklad budoucích bedekrů....
Navrh Chalupu jsem videl na jejich strankach a je o to lepsi, ze je na ceste zpet, od sochy k normakni stavbe. Snazi se zachovat fasadu stavajiciho domu, ale prorazit okna do nove casti se jeste neodvazili.
je zajímavější a reagující na výzvy z kontextu, ale také reaguje více na Merkur a mohutnější protilehlou stranu ulice než na vlastní a na drobnější měřítko Novomlýnské. Je na něm vidět, jak se objem domu nechce vejít na danou parcelu a přerůstá na všechny strany. Apropo víte někdo o nějakém projektu, který by na to místo sedl alespoň hmotově? Myšlenka prolomení oken do štítu stávajícího domu, jednoduchá a prostá, mi přijde, že ústí Revoluční dostatečně nepojedná a že i to je jen polovičaté řešení. Já bych dal přednost úpravě regulace trasy vozovky a celého předpolí i s případnou zástavbou na protějším nároží.
Takový projekt je nasnadě. Nechat být. A architektonické výlevy produkovat ve vytěžených územích na Mostecku, Chomutovsku či Sokolovsku. Tato území volají po exhibici (investora i architekta). Vltavské nábřeží v Praze si už poradí (vím, že zjednodušuji).
Oba domy ukončují jednoznačně Revoluční ulici.Není možné její prodloužení směrem k řece?Proč ti co to posuzovali,nepožadovali napřed celkové řešení předmostí,protože bez toho se nelze k domu vyjádřit.V případě eventuelního prodloužení Revoluční by dostavba byla sice nárožním domem,ale s daleko nižším významem než nyní.Průčelí do Revoluční v Burianově projektu chápu spíše jako boční ,zvláště při rovnoběřném postavení fasádních řezů s touto ulicí a v Chalupových řešení mě nenadchává ponechaný fragment průčelí-to je ani na voze ani na koze.Kdysi jsem jako učeň musel zakomponovat do moderní fasády -fasádu Domu u Ježíška ve Spálené ulici a vždy při pohledu na výkres mi bylo špatně.Pak byl stejně v rámci jiné akce nemilosrdně zbourán.
Tak jak z té záplavy plytkostí, vyřknutých hlavními pachateli v posledních dnech v "bedně" (dnes vlastně spíše na těch "plackách") se zdá, že dnes již architekti nestaví, ale "sochaří". Jako třeba ta "solnička" s "okem nad Prahou", či zde ta "hrouda" z plechu. Vymlouvat se na "Jančící dům" také nezabere, neboť i tam člověk rozezná okna, i když trochu přiopilá. Tak proč tam raději nepostavit barák? Jak to architekti dříve uměli (stačí se podívat přes ulici).
Nebo ještě lépe - přes závěr týdne (víkend) jsem se na to podíval - nechat tam tu stávající uliční fasádu, nejlépe alespoň s jedním traktem, zvýšit ji o patro k vyrovnání se sousedním domem, s pokračující ze zdola fenestrací a zakončit průčelí k Vltavě protějšímu Merkuru odpovídajícím způsobem, částečně ustupujícím od Revoluční třídy, také několik podlaží nad její úrovní částečně vyneseným ven, tentokráte ale doleva, se stejným počtem nadzemních podlaží a se stejným zdůrazněním vodorovnosti, nejlépe snad okenníma pruhy, v protikladu k svislosti v pozadí stojící vodárenské věže? Obestavěný prostor by byl přibližně stejný s touto oplechovanou hroudou, takže vlk by se plně nažral a koza zůstala, dívaje se Revoluční k Vltavě i zpět, zcela celá a návrh by prošel bez velkého rozruchu (honorář za případné použití mé vidiny prosím do redakce).
Nebo je to taková ostuda, přizpůsobit se svému prostředí? Snad ten tisíc nových "architektů", vychrlených na veřejnost každým rokem, není stále ještě veden k tomu, že jsou všichni genia, v každém svém návrhu hledající tvarů ještě nikdy nespatřených, jakési opětné a nepřetržité znovuvynalézávání kola? Přitom neuznávající ni rozdílu mezi stavbou a sochou? Ni mezi místem a předmětem?
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Jak nam pan Lukes ukazal treba na Vaclavskem namesti, pro nej je asi prijatelne temer vse a vsude (za "prijatelnych podminek").
Ve skutečnosti jde o záchranu na poslední chvíli před úplným průserem, kdy ateliér Doležala s Malínským byl povolán do akce jako východisko z nouze nejvyšší. A přesně tenhle étos "býti nejlepším ze špatných" ten dům v sobě od toho okamžiku nese.
Kupříkladu sousední Kyselův palác Lindt se svým 80 let starým designem do dnešních dnů působí jako o dobrých 20 let mladší stavba, než jak vyznívá onen "palác Euro".
Á propos - jak se ten dům bude asi jmenovat, až se euro stane historickou kuriozitou - třeba něco na způsob "převoditlného rublu".
Euro po všech těch schvalovacích útrapách na Můstku splývá s okolím, ale do učebnic architektury se nemá šanci dostat, protože žádný svébytný architektonický názor nepředstavuje. Návrh do Revoluční ducha taky nemá a ještě navíc poškozuje okolí, takže všechno blbě, není o čem. Nevíte kdo se v té "soutěži" účastnil a kdo porotoval? Já vím o Markovi Chalupovi a že porotoval Ladislav Lábus. Ten se svým potutelným úsměvem mi na podzim říkal, že by se mi ten Malinského návrh mohl líbit, že je takový "organický", pche...
Tak jak z té záplavy plytkostí, vyřknutých hlavními pachateli v posledních dnech v "bedně" (dnes vlastně spíše na těch "plackách") se zdá, že dnes již architekti nestaví, ale "sochaří". Jako třeba ta "solnička" s "okem nad Prahou", či zde ta "hrouda" z plechu. Vymlouvat se na "Jančící dům" také nezabere, neboť i tam člověk rozezná okna, i když trochu přiopilá. Tak proč tam raději nepostavit barák? Jak to architekti dříve uměli (stačí se podívat přes ulici).
Nebo ještě lépe - přes závěr týdne (víkend) jsem se na to podíval - nechat tam tu stávající uliční fasádu, nejlépe alespoň s jedním traktem, zvýšit ji o patro k vyrovnání se sousedním domem, s pokračující ze zdola fenestrací a zakončit průčelí k Vltavě protějšímu Merkuru odpovídajícím způsobem, částečně ustupujícím od Revoluční třídy, také několik podlaží nad její úrovní částečně vyneseným ven, tentokráte ale doleva, se stejným počtem nadzemních podlaží a se stejným zdůrazněním vodorovnosti, nejlépe snad okenníma pruhy, v protikladu k svislosti v pozadí stojící vodárenské věže? Obestavěný prostor by byl přibližně stejný s touto oplechovanou hroudou, takže vlk by se plně nažral a koza zůstala, dívaje se Revoluční k Vltavě i zpět, zcela celá a návrh by prošel bez velkého rozruchu (honorář za případné použití mé vidiny prosím do redakce).
Nebo je to taková ostuda, přizpůsobit se svému prostředí? Snad ten tisíc nových "architektů", vychrlených na veřejnost každým rokem, není stále ještě veden k tomu, že jsou všichni genia, v každém svém návrhu hledající tvarů ještě nikdy nespatřených, jakési opětné a nepřetržité znovuvynalézávání kola? Přitom neuznávající ni rozdílu mezi stavbou a sochou? Ni mezi místem a předmětem?