Němci a Dánové jsou dále proti české výjimce na nižší DPH

Brusel - Prodloužení výjimky na nižší sazbu DPH u  bydlení, která v Česku letos vyprší, je nadále v nedohlednu. Evropská komise navrhuje, aby Češi mohli nové bydlení zdaňovat sníženou sazbou až do konce roku 2010. Zabránilo by se tak zvýšení daně na základní devatenáctiprocentní sazbu DPH, které je za současných okolností plánováno na 1. ledna 2008. Námitky proti prodloužení výjimky mají totiž nadále Německo a Dánsko. O celém problému budou v  úterý jednat ministři financí Evropské unie.
    Česká republika a další státy, které usilují o prodloužení výjimky, například Polsko a Maďarsko, musejí k souhlasu přesvědčit všech 27 členských států EU. V daňových otázkách je totiž v unii nutné jednomyslné ano. Bez souhlasu Němců a Dánů tak prodloužení není možné. Podle diplomatických zdrojů ovšem rozhodnutí nepadne již v úterý, ale až na zasedání ministrů financí EU, které se uskuteční v prosinci.
    Někteří ministři, včetně českého ministra financí Miroslava Kalouska, se přesto budou snažit vyvrátit obavy Němců a Dánů již nyní. Oba státy nemají nic proti tomu, aby Češi měli ještě další tři roky levnější bydlení, ale vadí jim celkový přístup k daňovým výjimkám v unii. Německo chce systém DPH v unii, který je v  současnosti plný výjimek, více harmonizovat, a chce tak učinit rychle. Dánové zase mají k výjimkám tradičně negativní vztah, protože sami mají jednu daňovou sazbu ve výši 25 procent.
    V České republice je nyní snížená sazba DPH pět procent. V příštím roce stoupne na devět procent.
    Otázka snížené sazby DPH však nebude jedinou, kterou v daňové oblasti ministři budou řešit. Dá se očekávat jejich nesouhlas s návrhem Evropské komise, která počítá se zavedením automobilové daně, jejíž výše by se odvíjela od objemu vypouštěných emisí oxidu uhličitého u jednotlivých vozů.
    Státům, včetně České republiky, však vadí, že objem vypouštěných emisí je patrný pouze u automobilů vyrobených po roce 2004. U starších vozů se objem emisí hůře zjišťuje, což by mohlo přinést řadu komplikací. Celý návrh je tak již nyní odsouzen k neúspěchu.
    Jedním z hlavních problémů, kterým se ministři budou zabývat, je i  otázka financování evropského navigačního systému Galileo. Státy se budou znovu snažit nalézt 2,4 miliardy eur, které chybějí k dokončení jednoho z  nejambicióznějších projektů EU. I tady ovšem konečné rozhodnutí padne až v  prosinci.