Na Vyšehradě bude nová stálá historická expozice

PRAHA - Historické podoby Vyšehradu představí nová stálá expozice, jejíž slavnostní otevření se v Praze chystá na 29. března. Veřejnosti se při té příležitosti na Vyšehradě zpřístupní od 1. dubna zrekonstruované objekty Starého purkrabství a gotického sklepa.
V purkrabství, takzvané Citadele, bude podle organizátorů multifunkční sál s 80 místy a kavárna. Expozice je ve sklepení. Rekonstrukce přišla zhruba na 25 milionů korun.
K nejvýznamnějším dokladům minulosti Vyšehradu patří sarkofág získaný při průzkumu okolí kostela sv. Petra a Pavla, dále předměty dokládající osídlení Vyšehradu ve 4. a 3. tisíciletí před občanským letopočtem, předměty spjaté s činností Vyšehradské kapituly od 11. do 20. století, insignie připomínající přeměnu samostatného Vyšehradu v součást Prahy nebo památky na působení některých vyšehradských cechů.
K ceněným památkám patří i drobný křížek z 11. století nalezený na konci 19. století na vyšehradském hřbitově v místech hrobu Bedřicha Smetany či medailon z mastku zhruba z téhož období nalezený pod vyšehradskou skálou.
Exponáty do nové stálé expozice zapůjčil Archeologický ústav Akademie věd a Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Vyšehrad, skála nad Vltavou s romantickou zříceninou a monumentálním novogotickým kostelem, je místem procházek a výhledu na město.
S Vyšehradem jsou spjaty legendy o prvních českých knížatech, zprostředkované zejména literárním zpracováním Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Měly by se týkat 7. až 8. století, ale nejsou přímým pramenem k nejstarším českým dějinám.
Opevněným místem byl Vyšehrad již v pravěkém období. Nejspíše od druhé třetiny 10. a v průběhu 11. století byl významným hradištěm a sídlem českých panovníků z rodu Přemyslovců. Největší slávy se dočkal za panování knížete Vratislava II., který od roku 1085 vládl jako král Vratislav I.
Tento první český král je zakladatelem kapituly, podle katolické církve jedné z nejstarších existujících právnických osob v českých zemích. Do druhé poloviny 15. století zastával představitel kapituly - probošt - místo kancléře království a vedl zahraniční politiku českého státu. Kapitula, podřízená přímo papeži, byla mocnou církevní institucí zejména ve 13. a 14. století.
Během stavby barokní pevnosti ve 2. polovině 17. století se kapitula přesunula do podhradí a teprve v 18. století se postupně navracela zpět. V 19. století v jejím čele stanuli někteří významní národně orientovaní probošti - katoličtí duchovní Vojtěch Ruffer, Václav Štulc a Mikuláš Karlach.
Vyšehrad se stal místem posledního odpočinku slavných osobností českého národa. Myšlenka na založení národního pohřebiště vznikla v roce 1862 s postavením náhrobku Václava Hanky. Základní kámen ke společné hrobce nejvýznamnějších představitelů kulturního života - Slavína - byl položen v roce 1889. Prvním pohřbeným tam byl roku 1901 spisovatel Julius Zeyer.