Na severu Plzeňska zvažují skanzen architektury i obnovu cesty

Vložil
ČTK
21.12.2011 17:40
Foto: Adam Hauner
Mariánská Týnice (Plzeňsko) - Oblast severního Plzeňska mohou pomoci oživit další projekty, o nichž například uvažuje muzeum v Mariánské Týnici. Tato regionální instituce s roční návštěvností kolem 20.000 lidí by mimo jiné ráda založila skanzen lidové architektury. Podporuje také obnovu staré plaské cesty, jež sloužila v regionu už ve 12. století a současné krajině by vrátila její půvab. ČTK o tom řekla ředitelka Irena Bukačová.

    "Co se týká skanzenu, tak tento region je na rozhraní kdysi německého a českého etnika, takže je tu architektura obojího typu. Hrázděné chalupy německého typu i ty roubené neboli slovanské, české," uvedla.
    Muzeum už má podle Bukačové předběžně vyhlédnuté objekty, jež by stálo za to zachránit, jde zejména o staré špýchary a stodoly v okolí. "Je to práce na několik let," dodala. Obdobný projekt skanzenu lidových staveb existuje v regionu například v Chanovicích na Klatovsku.
    Dalším záměrem, který může pomoci vrátit půvab krajině severního Plzeňska, je obnova staré plaské cesty. Fungovala jako běžná středověká komunikace v okolí cisterciáckého kláštera v Plasích už ve 12. století. Trasa dlouhá 12 kilometrů sice stále právně existuje, fyzicky ale zanikla, byla rozorána. Pokud se ji povede znovu vytýčit, zvýrazní panoramatické hodnoty mnoha míst a bude lákadlem pro turisty. "Na cestě byly v minulosti vysázeny lípy, což bychom také chtěli obnovit," dodala ředitelka. Za projekt se podle ní ale musejí postavit obce, přes jejichž katastry cesta prochází. Je jich asi pět.
    Muzeum a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice, které příští rok oslaví 60 let od svého vzniku, se dlouhodobě zaměřuje na památky oblasti, lidové zvyky a podobně. Už sedm let vydává publikace nazvané Paměť krajiny, jež zachycují drobné památky jako křížky, sochy, kapličky, a to vždy pro dané území. Současně také vydává "zvykoslovné sešity" neboli publikace popisující lidové zvyky a tradice dodržované během roku v jednotlivých okolních obcích. "Detailně zmapován tak máme celý okres. Co se kde říkalo, vařilo, jaké byly náboženské zvyky a podobně. Chodíme za pamětníky, do archivů, hledáme ve starých časopisech, v jiných muzeích. Je to docela žádané," dodala Bukačová.
    Muzeum, které letos otevřelo na ploše 1000 metrů čtverečních kompletně novou expozici, sídlí v areálu bývalého cisterciáckého poutního místa 40 kilometrů severně od Plzně. Kostel Zvěstování Panny Marie, jednopatrová budova proboštství a ambity s freskovou výzdobou byly postaveny podle plánů Jana Blažeje Santiniho v 18. století.
0 komentářů
přidat komentář