Mnoho věžních hodin chátrá, není ani jejich seznam

Zdroj
Štěpán Pellar
Vložil
ČTK
30.08.2009 11:40
Praha

Praha - Řada historických věžních hodin v České republice, Prahu nevyjímaje, údajně chátrá. Neexistuje prý žádný seznam či dokumentace o tom, kde které hodiny jsou a z jakého jsou roku. Vyplývá to z ankety ČTK především mezi hodináři. Ani památkáři historické věžní hodiny neevidují, řekla ČTK mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Zdeňka Kalová.
    "Nádherné hodiny jsou v chrámu svatého Víta, ale jsou nefunkční. A tak je to bohužel se spoustou historických hodin a nikoho to dnes netrápí, ani památkáře ani kohokoliv jiného, kdo by s tím mohl něco udělat," řekla Mariana Nesnídalová z firmy L. Hainz, která v Praze udržuje a opravuje asi 50 věžních hodin, z toho 40 mechanických.
    V hlavním městě může být podle hodináře a restaurátora Petra Skály asi 80 nebo 90 věžních hodin. Nejstarší je staroměstský orloj. Ten ale ukazuje polohu slunce, měsíce, čtyři časy a kalendářní měsíc, měření času je vedlejší, řekla Nesnídalová. Historické hodiny jsou podle ní jak na Pražském hradě, tak i  v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
    Podle Skály je v Praze i v českých zemích mnoho hodin z konce 18. století, dodnes prý fungují desítky 200 až 300 let starých hodin. "Samozřejmě jsou ale zajímavé i hodiny z 19. století, kdy ještě fungoval rukodělný typ výroby," řekl. Strojově se v Čechách začaly věžní hodiny vyrábět v 80. letech 19. století.
    Díky tomu, že se komunisté po roce 1948 o kostely nestarali, se podle Skály zejména na venkovských a zámeckých dochovaly úplné unikáty. "Ony třeba 50 let nešly, takže jejich stav podle toho vypadá. Je bohužel spousta lidí, kteří přijdou a řeknou si, že musejí obnovit hodiny, a když vidí tu hromadu železa, tak si řeknou, že to je k ničemu a vyhodí to," řekl Skála.
    "Hodně toho bude rozkradeno, hodně toho skončilo v  zahraničí i v soukromých sbírkách," prohlásil Miroslav Svoboda z Domu hodin Karlštejn. Mechanické věžní hodiny, jejichž stroje se mění za nové, elektromechanické, končí podle něj zpravidla ve sběrných surovinách. "Muzea nemají zájem rozšiřovat depozitáře," řekl.
    Podle Vladimíra Malančuka, obchodního ředitele firmy Elektročas, s. r. o., která nahrazuje staré věžní stroje novými elektromechanickými, je v Česku v kostelech a na radnicích nefunkčních hodinových strojů spousta. "Místní chlapi stroj někdy sundají a nechají ho jako muzeální kousek na radnici," řekl. Jinak podle něj dál rezaví ve věži. Jeho firma prý zprovozní ročně v Česku zhruba deset až 15 věžních hodin.
    Žádný seznam historicky cenných věžních hodin v NPÚ neexistuje, řekla ČTK Kalová. Jeho vytvoření by údajně bylo nad možnosti úřadu. "Co se týče věžních hodin, je to otázka majitele (objektu)," doplnila. Podle Nesnídalové neexistuje žádný seznam či dokumentace o tom, kde které hodiny jsou a z jakého jsou roku. "A to se týká celé ČR. Spousta nádherných historických hodin se někde válí v koutech a jsou ve stádiu zániku," řekla.
    Skála také připomněl, že se o měření času začali lidé zajímat s pěstováním zemědělských plodin; nejstarší doklady o něm existují ze starého Egypta a Číny. První hodiny byly sluneční - sestávaly z tyče zapíchnuté do země, která díky slunci vrhala stín. Později se čas měřil i pomocí přesýpacích hodin nebo hodin, které odměřovaly čas spalováním oleje.
    O tom, odkud se vzalo rozdělení hodinového cifernírníku na 12 částí, prý existují dvě teorie. Podle první se v tom odráží 12 měsíců v roce. "Spíš je ale pravděpodobnější to, že lidi dřív počítali tak, že používali jednu ruku jako počítadlo, palcem si odpočítávali články na prstech a napočítali 12," řekl Skála.
    "První hodiny, které začaly měřit čas kontinuálně, byly ty, kde se dalo natáhnout závaží v jednom okamžiku, a ty hodiny pořád šly," řekl Skála. Takové hodiny někdy na přelomu prvního a druhého tisíciletí zkonstruoval benediktinský kněz Pacificus. Zpočátku prý ale hodiny neměly ciferníky, jen v  určitém momentě cinkly. Klasické hodiny se vyvinuly až během 13. století. První věžní hodiny s ciferníkem vznikly prý v Anglii, odkud se rozšířily do Evropy; do českých zemí dorazily za vlády Karla IV.
    Myšlenkou kyvadlových hodin se zabýval už Galileo Galilei, ale první zhotovil roku 1657 hodinář na základě nákresu nizozemského matematika Christiaana Huygense. Kyvadlové hodiny začaly rychle nahrazovat dosavadní takzvané lihýřové hodiny s jednou ručičkou, protože byly daleko přesnější. A poté se objevily ciferníky se dvěma ručičkami.
0 komentářů
přidat komentář