Zdroj
Vladimír Klepáč
Vložil
ČTK
01.02.2008 16:45
Brno


zpět na článek
43 komentářů
kdo maže, ten jede
Hans Wurst
| 02.02.08 11:55
opět jak se říká: moudrý úředník moudře rohodnul, jsa moudře podmáznut moudrým investorem.
Zbourání Ještědu-velká škoda.
abc
| 12.05.09 04:36
Ten mor obchodních řetězců, rozlézající se po městech naší země a přinášející s sebou úpadek estetiky ve stavebnictví, by už mohl skončit.
zbourání Ještědu - správný počin
Václav Průcha
| 13.05.09 07:25
Ten mor minimalistických betonových krabic, rozlézající se po městech naší země a přinášející s sebou úpadek estetiky v architektuře, by už mohl skončit.
Dobře, že to komunistické svinstvo zbourali, teď ještě jihlavský a olomoucký Prior a pražskou Kotvu.
KOTVA
| 13.05.09 11:24
...s tou Kotvou jste trochu mimo mísu. Jeden z nejlepších obchodních domů (své doby) v pravém slova smyslu.
Kotva (>Václav Průcha)
Dr. Lusciniol
| 14.05.09 01:48
Olomoucký Prior neznám, jihlavský je samozřejmě zvěrstvo, především v tom, co nahradil, ale Kotva je určitě jedna z těch lepších staveb své doby. Není to krabice, do svého prostředí zapadá, žádné dálkové pohledy nenarušuje a nápis "Sláva KSČ" byl z ní již dávno odstraněn. Co více si přáti od bezesporu "moderní" stavby ve středu Prahy ?
Mohl by se nám zde pan Průcha laskavě svěřit, co u této stavby považuje za tak strašného, mimo to, že byla postavena za "totáče" ?
A když již bude u toho, třeba také jeho porovnání Kotvy, řekněme s "prošívanou dekou", přilepenou k ND, či s žižkovským "trojpyjem" (navíc dovršeném již po "revoluci") by bylo jistě take vřele uvítáno.
odpověď Dr. Lusciniolovi
Václav Průcha
| 14.05.09 07:11
Kotva vypadá vůči sousední tradiční architektuře jako hrubá neforemná "moderní" betonová pěst na oko. Navíc by jako další komunistické zvěrstvo měla být zbourána opavská Slezanka. Také se zbouráním přístavby ND s Vámi vřele souhlasím a mohlo by se ještě zbourat to obludné federální shromáždění od kazisvěta Prágera.
Kotva
šárka
| 14.05.09 08:38
Pane Průcho, s Vaším hodnocením Kotvy také nesouhlasím. Myslím si, že v konkurenci současných staveb podobného (i jiného) určení bez problému a s přehledem obstojí. Dodávám "bohužel", protože to sice vypovídá o jejích kvalitách, ale možná ještě více o kvalitách současné české architektury...
bourat a stavet...
jirivitek
| 14.05.09 11:50
pane Prucha a kdyz to vsechno zborime, copa budeme stavet...vememe Paladia a zacnem od zacatku? zkuste se na to podivat bez cerveneho nenavistneho zakalu..
...Kotvy bych se taky důrazně zastal!...
šakal
| 14.05.09 11:31
...Jakkoliv představuje to, čemu někdy z bezradnosti říkáme "svědectví doby", je to přesto barák, který skvěle funguje i dneska - v kontrastu k obchodního domu DBK na Budějovické od stejné autorské dvojice. A na rozdíl od jiných výtvorů dalších autorů z oněch časů obstojí Kotva stále i po stránce estetické.
>Václav Průcha
Dr. Lusciniol
| 15.05.09 06:58
Děkuji Vám za laskavou odpověď. Na Kotvě se zcela zřejmě neshodneme. Dle mne je ta, dle Vás "neforemná "moderní" betonová pěst na oko" ztvárněná (shluk šestičtverců vytvářející členitou hmotu) bezesporu "moderní", leč toho betonu na vnějším plášti mnoho nevidět. Jak zde kolega "šakal" podotýká: jedná se o překvapivě dobrou stavbu, "z oněch časů ". Myslím, že ten nápis "Sláva KSČ" byl asi nezbytnou úlitbou, aby na tu dobu tak dobrá stavba vůbec prošla.

Jinak ale vidím, že nemáte rád práci pana architekta Pragra. Ze soutěže na FS se mi více líbila 2. cena (arch. Fragner) ale doba si tenkráte asi žádala silná gesta. A na ta pan Prager byl vždy velmi dobrý (někdy až moc).

Leč divím se, že Vás, jako drtivou většinu Pražáků, vytáčí takovéto poměrné prkotiny, ale ten žižkovský "Bajkonur" Vám nevadí, pokud jej přímo (obzvláště ta po něm lezoucí mnohonásobně nadlidská batolata - od, zase podle mne, jiného "kazisvěta") nezbožňujete.

Skutečnost, že se v této pro mne až neuvěřitelné zhovadilosti minulého režimu pokračovalo, bez jakýchkoliv pochyb a jakéhokoliv (tehdy již možného) odporu veřejnosti, dovedla mne již tenkráte k názoru, že "plyšák" nebyl vůbec žádná revoluce, ale vcelku povedené přehození vyhýbek na politických kolejích (a jede se dál). Rest is a history.
ná (shluk šestičtverců
vytvářející členitou hmotu) bezesporu "moderní", leč toho betonu na vnějším plášti mnoho nevidět. Jak zde kolega "šakal" podotýká: jedná se o překvapivě dobrou stavbu, "z oněch časů ". Myslím, že ten nápis "Sláva KSČ" byl asi nezbytnou úlitbou, aby na tu dobu tak dobrá stavba vůbec prošla.

Jinak ale vidím, že nemáte rád práci pana architekta Pragra. Ze soutěže na FS se mi více líbila 2. cena (arch. Fragner) ale doba si tenkráte asi žádala silná gesta. A na ta pan Prager byl vždy velmi dobrý (někdy až moc).

Leč divím se, že Vás, jako drtivou většinu Pražáků, vytáčí takovéto poměrné prkotiny, ale ten žižkovský "Bajkonur" Vám nevadí, pokud jej přímo (obzvláště ta po něm lezoucí mnohonásobně nadlidská batolata - od, zase podle mne, jiného "kazisvěta") nezbožňujete.

Skutečnost, že se v této pro mne až neuvěřitelné zhovadilosti minulého režimu pokračovalo, bez jakýchkoliv pochyb a jakéhokoliv (tehdy již možného) odporu veřejnosti, dovedla mne již tenkráte k názoru, že "plyšák" nebyl vůbec žádná revoluce, ale vcelku povedené přehození vyhýbek na politických kolejích (a jede se dál). Rest is a history.
Průchovi
Pietro
| 15.05.09 12:45
Kduž už jsme u těch betonových pěstí, není náhodou konstrukce Kotvy převážně ocelová? Právě teď je jedno renovované podlaží kompletně prázdné - nádherný prostor.
...No...jakožto Pražák křtěnej Vltavou...
šakal
| 15.05.09 12:53
...říkám, že mi "Bajkonur" vadí VELMI!... To je prasárna opravdu mimořádná. Jak praví klasik: "Zlatý prciny!"
A já dodávám: v porovnání s "Bajkonurem" je zlatá i ta "prošívaná deka" u Národního divadla - ta alespoň ničemu veduticky nepřekáží. Jak tuhle blbost mohli v devadesátejch letech dostavět, to do dneška nepochopim! Takovej trapnej technickej anachronismus v době, kdy už měl kdekdo satelit a na obzoru svítala éra kabelovek! O provinčním architektonického výrazu ve stylu "garážového" high-tech ani nemluvím... Také Vám, pane, připadá proporce té žižkovské věže tak děsivě pitomá? Kdykoliv ji pozoruju z dálky, vybavuje se mi závěrečná scéna filmu „Planeta opic I", kdy zoufalý astronaut po strašlivé kalvárii skrze pustinu zdánlivě cizí planety ohromen spatří najednou před sebou trčet ze sutin pobřežního skaliska pochodeň ve vztažené ruce Sochy svobody. Přesně takhle vyhlíží žižkovyký vysílač - jakoby trčel ze tří čtvrtin pohřbený pod nějakou apokalyptickou hromadou rozvalin. Jenomže v tomhle případě to nejsou sutiny jaderného spáleniště nýbrž okolní město... Děsné! (7:- | )


Á propos, nedávno mi někdo říkal, že svoboda má takovou cenu, jakou za ni musel kdo zaplatit - a my jsme si ji vycinkali klíči, takže má přesně TUHLE hodnotu (7:- | )
...No...tak teda ne...no!...
šakal
| 15.05.09 03:00
...Chtěl jsem tu něco k těm stavbám normalizace něco napsat, ale nějak to neprošlo filtrem "architektonické korektnosti" (7:- P)

Nicméně, ta Kotva není z oceli. Je to předpínaný železobeton.
ještě jednou Dr. Lusciniolovi
Václav Průcha
| 15.05.09 03:25
Kotva je samozřejmě také zvěrstvo, v tom, co nahradila (použitá Vaše formulace). Do okolní tradiční výstavby se vůbec nehodí, je to jen nevhodná snaha o kontrast. To, že mnoho dnešních staveb je ještě horších, jak píše paní Šárka, neznamená, že díky tomu by měla být Kotva hodnocena jako dobrá architektura.
Žižkovský vysílač také za nic nestojí, souhlasím s Vámi a ty nalepené paňáci od odporného kašpárka a pseudoumělce Černého jsou ubohý kýč.
Tvrdím, že devadesát procent výtvorů komunistických architektů si zaslouží zbourat.
omluva
Dr. Lusciniol
| 15.05.09 03:10
Omlouvám se za svoji nedbalost, vedoucí k téměř celému zopakovaní mého příspěvku. Veřím, že každému nakonec došlo, že po větě "Rest is history" dalšího netřeba. Děkuji.

Re: Pietro. Stavba je kombinací ocele a betonu, viz ocelové krákorce vynášející železobetonové desky.
...Á šlaka!...
šakal
| 15.05.09 04:06
...tak to se vomlouvám! Já myslel, že to moje plkání néjni v lajně redakční politiky. ...Tak pardóón (7;- ))
Kotva je samozřejmě také zvěrstvo, v tom, co nahradila
Dr. Lusciniol
| 15.05.09 05:56
Pokud mne pamět nešálí, tak OD Kotva nahradil přízemní tam provizorium kanceláří ČSA a stojí značně zpět z uliční čáry, mezi pseudoslohovým blokem ze začátku 20. století a prvorepublikovým modernistickým palácem téhož jména, ve stejné výškové hladině s oběma svýma sousedy.

Promiňte prosím, ale porovnávat zhovadilost žižkovské nestvůry k čemukoliv jinému, ze spáchaného v Praze (včetně toho ubohého českého Manhattanu, na Pankráci) je pro mne zcela nepochopitelné. O OD Kotva ani nemluvě .
ještě jednou Dr. Lusciniolovi
Václav Průcha
| 15.05.09 06:12
Kotva je samozřejmě také zvěrstvo, v tom, co nahradila (použitá Vaše formulace). Do okolní tradiční výstavby se vůbec nehodí, je to jen nevhodná snaha o kontrast. To, že mnoho dnešních staveb je ještě horších, jak píše paní Šárka, neznamená, že díky tomu by měla být Kotva hodnocena jako dobrá architektura.
Žižkovský vysílač také za nic nestojí, souhlasím s Vámi a ty nalepené paňáci od odporného kašpárka a pseudoumělce Černého jsou ubohý kýč.
Tvrdím, že devadesát procent výtvorů komunistických architektů si zaslouží zbourat.
....se nám to tu ňák zacyklilo...
šakal
| 15.05.09 07:52
...(7;- ))

Kotva opravdu JE dobrá architektura, jelikož:

- po funkční stránce vyhovuje velmi dobře; pravda, neobvyklý osmiúhelný modul nepřispívá k dobré orientaci uvnitř budovy
- její objekt ustupuje z uliční čáry jenom tam, kde je třeba udělat prostor pro větší shluky chodců, a jinak ctí místní urbanismus
- tomu, s čím bezprostředně sousedí, nijak neškodí; uznávám, ty odhalené zadní fasády a slepé štíty okolních budov nejsou kdovíjaké terno, ale to považuji za přijatelný ústupek novému
- v dálkových pohledech budova nepoškozuje město, protože vůbec nepřevyšuje okolní zástavbu, takže není prakticky od nikud vidět s výjimkou bezprostředního okolí
- skutečnost, že máte klasickou omítanou fasádu vedle fasády s předzvětzralým ocelovým plechem, také přeci neznamená nějaký apriorní zápor! To byste, pane Průcho, pak mohl říct, že Bílá labuť je "nevhodná snaha o kontrast", protože její skleněná závěsová stěna vznikla mezi dvěma domy postavenými klasickými technologiemi.


Máte nějaký konkrétní důvod, pane, kromě toho, že se vám ten dům NELÍBÍ? Mně se taky spousta domů nelíbí, ale neřekl bych proto, že jsou špatnou architekturou (7;- ))
šestičtverců???
laarsen
| 16.05.09 03:17
osmiúhelný modul? pánové, mám z toho dojem, že to znáte jen z vyprávění
...Nóó-jo!...
šakal
| 16.05.09 06:13
....Tak sem to zvrtal - ta modulová síť je opravdu jen šestibokých mnohoúhelníků:

http://www.od-kotva.cz/index.php/retro-koutek

...Pardóón! (7;- ))
panu Šakalovi
Václav Průcha
| 16.05.09 09:31
Kotva nedodržuje uliční čáru, slepá zákoutí v parteru, nenavazuje na hmotu sousedních domů, obludný betonový sjezd kamsi do podzemí, vypadá jako špinavá fabrika.
šestičtverce
Dr. Lusciniol
| 17.05.09 09:45
Děkuji, že alespoň někdo si zde všiml mého podvědomého geometrického vynálezu (a teď rychle na Václavák, na roh Jindřišské, nechat si to patentovat).
Kotva nedodržuje uliční čáru
Dr. Lusciniol
| 17.05.09 09:16
Z architektury zprava přiléhajícího paláce Kotva je zřejmé, že na tomto nárožním pozemku pokračování uliční čáry se neočekávalo a od jakékoliv novostavby se předpokládal ústup zpět.

Pokus o psychoanalýzu
Dr. Lusciniol
| 17.05.09 10:22
Zajímavé, jak rozprava o OD Ještěd se tak rychle a dokonale zvrhla v "Bitvu o Kotvu" jež nyní zde již ale vyprchává, na úrovni "špinavá fabrika" a " obludný betonový sjezd kamsi do podzemí" který je bohužel ale téměř vždy "obludný" jedno před jakou architekturou stojí. Takže pes bude zakopán asi jinde:

Zde zmíněná Bílá labuť, se svou celoprosklenou a bezostyšně “krabiciodní" hmotou, měla od začátku nad sebou otáčející se neonové zobrazení sebe sama, po večerech plovoucí po hladině pražských střech, které mne vždy jako malého kluka uchvacovalo, dívaje se na něj, ať již z "Rygráku", či z rampy Hradu.

Oproti tomu hmotově nespornĕ více nápaditý OD Kotva měl prvních 15 let svého bytí navrchu ztopořenou slabomyslnou hlášku SLÁVA KSČ kolem které chodit každý den muselo býti určitě skličující. Jak jinak si vysvětlit tak rozdílný přístup k těmto dvěma, svým začleněním podobným, novotvarům v pražském prostředí ?
převyšování
Vích
| 17.05.09 04:08
Šakale, tu Kotvu někdy prozkoumejte důkladněji.Vidím na ni z okna, tak mohu objektivně potvrdit, že nad hladinu střech převyšuje o 2 - 3 podlaží a svým načernalým plechovým obkladem dělá dojem obrněné pevnosti plující nad městem, od kterého si drží nepřehlédnutelný distanc. V dálkových pohledech se uplatňuje podobně jako Budova odborů na Žižkově ( ta převyšuje asi o 6 podlaží), Interkontinental, budova Dopravních podniků Na bojišti, Plynoprojekt nad Muzeem, Centroprojekt na Pražského povstání, Hilton, atd. Labuť je sice kontrastní a převyšuje o 3 podlaží, ale ještě ctí měřitko města a uliční parter, ty další už na to pečou.
panu Šakalovi 2
Václav Průcha
| 18.05.09 07:20
Je pozoruhodné, jak obhájci novodobé komoušské pseudoarchitektury dovedou urputně klamat, jen aby nemuseli přiznat pravdu.
" - v dálkových pohledech budova nepoškozuje město, protože vůbec nepřevyšuje okolní zástavbu, takže není prakticky od nikud vidět s výjimkou bezprostředního okolí " autor pan Šakal
...No...tak teda nevím...
šakal
| 18.05.09 09:42
...kam se ta debata posouvá, pane Průcho, ani si nejsem jist, kterým směrem má okno pan Vích, ale musím, trvat na vysloveném a napsaném...

Jelikož se profesionálně zabývám pražským panoramatem a mám na tohle téma zpracovanou hezkou řádku fotografií, tak se musím velmi důrazně ohradit proti pokusu srovnávat pohledové působení Kotvy s Penzijňákem nebo dokonce s Dopravním dispečinkem Na Bojišti § :- | )
Kotva má všeho všudy 6 podlaží a je obklopena domy, které jsou stejně nebo alespoň srovnatelně vysoké. Při pohledu z Riegráku nebo z jiného vyvýšeného místa v Praze budete mít problém ji na vedutě vůbec najít - tečka!
Kotva foto
Vích
| 18.05.09 04:04
Podivte šakale na ten brutální kontext http://t.vich.sweb.cz//Kotva.jpg
Penzijňák nebo Dispečink jsou na kopci, ale ten deurbanizační princip je prakticky stejný. Podle mne je opravdu regulérní otázka, zda chránit budovy, co město nectí. Jako známka schopnosti podléhat negačním trendům? Jako svědectví totalitní doby? jako odstrašující příklad? Památková péče by určitě měla zachovávat to nejlepší pro příští generace, v případě Husákova dědictví mi ale srdce říká - pryč s tim.
...Hm,...
šakal
| 18.05.09 04:46
...tak tohle mě spíše utvrzuje v názoru, že ta Kotva pro město opravdu nic hrozného neznamená. Ale když jinak nedáte, tak já sem taky něco dám - konkrétně srovnání těch výše zmiňovaných staveb v jedné vedutě při pohledu ze soklu Stalinova pomníku:

http://rapidshare.com/files/234416551/006-02-gab_letna_stali n.jpg.html

...Mám dojem, že to už by člověk musel být opravdu nerudný patron, aby ho zrovna Kotva urážela (7;- ))
Tečka!
Dr. Lusciniol
| 18.05.09 06:58
Již jsem si zde pochvaloval, jak ta bitva o Kotvu (pod Ještědem) tady vyprchává, doufaje, že jsem tomu dal ten poslední hřebíik do rakve, když kolega Vích zde otevřel doslova Pandořinu skřínku "vedutických" (děkuji "šakale") úletů v prostoru matičky Prahy.

Zmíněny jím "Penzijňák" nastěstí je většinou viděn s žižkovskou strání ve svém pozadí a tak na obzoru se nemůže uplatnit. Navíc, již teměr 80 let stále se na něm sveřepě držící dlaždice (!) již značně pozbyly své původní bělosti a tak, přes své značné převýšení okolní hladiny se s přibývajícím časem jeho budova stále více ponořuje do svého okolí.

Mnohem výše položená prvorepubliková telefonní ustředna od Kozáka, se svým dvojvěžím již proti obzoru, přesto podivuhodně zapadá, jelikož její věže se zužují k svému vrcholu, jak v Praze zvykem. To již vzdálenější budova spojů z "totáče" od Cubra, Hrubého a Pokorného, se již tak úspěšně proti obzoru nejeví, neboť svým rozšiřováním se k vrcholu zcela popíra místní staleté dobré mravy. Myšlenka snad vnuknutá Milánem (Torre Velasca) ? Tam ale tento tvar věží má své opodstatnění v místní tradici.

Zajímavé, v této souvislosti, že Plečnikovo Nejsvětější srdce Páně na Jiřáku, v době svého vzniku napadané ze strany modernismu i tradice, podobně jako i jeho tehdejší úpravy na Hradě, pro vnášení do Prahy cizích středomořských vlivů (že by v tom byl, v dějinách Prahy, teprve ten prvý - co například benátská mozaika nad jížním vstupem do katedrály všeholidu ?) svým "nemístním" tvarem zdaleka tolik neruši, jako například již zmíněný menší a vzdalenější Cubr, Hrubý s Pokorným (pod Olšanama).

Podobně i nedaleký hranol Vinohradské vodárny, ač zcela proti obzoru se nezdá natolik rušivý, jako třeba vzdálenější hranol budovy Strojimportu, kde ani v poslední době narostlá šikmá "střecha" z mikrovlnek příliš nepomáhá (vedlejší tam hotel "Honza" si již ani zápornou zmínku nezaslouží).

Směrem (z Hradu) více napravo, o tom ubohém ale naším Manhattanem je netřeba ztrácet slov, včetně toho tam "lidojemu" jenž alespoň netrčí k nebesům, jen se bezmocně rozvaluje na hraně pankrácké pláně, jako vyplavená velryba..

Budova DP na Bojišti ruší více svým výrazem, než převýšením, oproti jiným (Wilsoňák, Muzeum, etc) které přes své převýšení architektonicky neruší. Když již na Bojišti, rušením podobnou k DP je tam také nedaleko nějaká ta klinika cest močových.

Plynoprojekt nad Muzeum je varováním, podobně jako třeba tehdy začatá "panelizace" Žižkova, jak za "totáče" měla býti dokonale rozkutána městotvorná podstata novějších částí Prahy. Nepřekvapuje, že jeho pachatel se také později podílel i na tom žižkovském zločinu století. Jaký to důkaz, že i odbornost se dá zneužít k čemukoliv.

Z výčtu těchto některých hrůz z pražského stavebního panoptika jasně vyplývá, že OD Kotva, jakkoliv se již jeví někomu z jeho okna (já ze své terasy vidím Prahu od Hradu až po Vítkov a Kotva nikde) mezi ty největší hrůzy pražského panorama nepatří a tudíž na citovaném zde výroku kolegy "šakala":
" - v dálkových pohledech budova nepoškozuje město, protože vůbec nepřevyšuje okolní zástavbu, takže není prakticky od nikud vidět s výjimkou bezprostředního okolí "
se zcela shoduji.

Tak než pan Průcha rozjede proti OD Kotva svůj bulldozer, tak by se mohl zprvu věnovat odstranění mnohem závažnějších chyb posledního půlstoletí, spáchaných na obraze naší Prahy a na Kotvu by mu pak již diesel nevystačil.

Kdyby navíc znal běh mého života, tak by si asi odpustil hloupé tvrzení zde o "obhájcích novodobé komoušské pseudoarchitektury". Máme li to zde zhroutit na úroveň politické agitky, tak to bude asi lepší již zabalit.

Tudíž také: Tečka.
veduta
Vích
| 18.05.09 07:25
Nevím jestli jsem nějak zásadně nerudný, více mi jde o ten deurbanizační princip. S vedutami je trochu problém, ono vždycky velice záleží jste-li nad skoumaným objektem, na jeho úrovni nebo pod ním. Ty z podhledu jsou obrovské, ty z nadhledu téměř nezaznamenatelné. Je zajímavé, že třeba Sv. Vít ze žižkovského vysilače téměř nevidět. Ideální je pozorovat ve vodorovném horizontu pokud možno bez kopce v pozadí. Pro zajímavost ještě jedno foto Intercontinentalu a jeho vliv na horizont Starého Města
http://t.vich.sweb.cz//Intercontinental.jpg
shrnutí
Václav Průcha
| 19.05.09 07:15
Je dobře, že po chvályhodném zbourání obchodního domu Ještěd v Liberci, se rozpoutala diskuze, zda pokračovat v likvidaci dalších obdobných architektonických hrůz, kterými naši zemi zaplevelili komunističtí pseudoarchitekti. Pánové Dr. Luscinol, Vích a i ostatní poukázali kam nyní napřít úsilí (Žižkovský vysílač "Bajkonur", přístavba Národního muzea "prošívaná deka", plynoprojekt nad Muzeem, Centroprojekt na Pražského povstání, budova Strojimportu,.....). Přidal bych ještě tu brutalitu dole na Václavském náměstí, myslím, že se to nazývalo palác ČKD.
Takových barbarských hrůz je samozřejmě plno i v jiných městech (jihlavský a olomoucký Prior, opavská Slezanka,.....).
Diskuze také prokázala, že komunistický úlet - pražská Kotva opravdu za nic nestojí a patří do propadliště dějin nebo-li na skládku stavebních odpadů.

Slovy pana Vícha: srdce říká - pryč s tím a je jedno v jakém pořadí!
veduty
robert
| 19.05.09 08:07
K Intercontinentalu mám vztah, dělal jsem tam políra při jeho rekonstrukci, po necelém roce jsem přešel do projekce, která sídlila v další Filsakově realizaci v Dělnické ulici v Holešovicích, která mně už tak nechytla. Problémem obou staveb je, že jsou jednoduše příliš velké a horizontály hran atik plochých střech působí na mně disharmonicky. Kotva je pro mne určitě vyjímečná architektura, i když rovněž obludně veliká stavba. Někdo tady napsal, že uvnitř je problém s orientací, tak ten díky dvojímu páru schodišť nemám.
re Tečka!
Vích
| 19.05.09 10:34
Doktore docela sympaticky jste to začal pojmenovávat. Jak je zřejmé, mé názory jsou o stupínek méně schovívavé. Zkusim to ještě zřetelněji nasvítit: otázka zní, zda památkově chránit ty deurbanizační bradavice a nádory?
To, že je Kotva spíše bradavice a Pakul nádor, je asi zřejmé. Já se přikláním k názoru nechat je jejich osudu a věřím, že z některých znich, třeba konkrétně z Kotvy se podaří za pár desítek let udělat sympatický dům. Ale bylo by k tomu vhodné vybořit ty valy betonových truhlíků v parteru, asfalt nahradit mozaikou, zkultivovat mnohokrát natřené pohledové betony - třeba pemrlováním, slepé plechové fasády prosvítit okny, která by umožnila i orientaci a úsporu světla v interiéu, zobytnit střešní terasy a otevřít ten plechový bunkr výhledům na Prahu. Pokud ji ale zapíšete na seznam památkové péče, mám obavu, že tim zakonzervujete tu její bradavičnatost a to jako proč? ještě detail:
http://t.vich.sweb.cz//Kotva%202.jpg
Uááá
Jonatán
| 19.05.09 06:59
"Diskuze také prokázala, že komunistický úlet - pražská Kotva opravdu za nic nestojí a patří do propadliště dějin nebo-li na skládku stavebních odpadů." VP

Pane Průcho jste zaslepený demagog a nemá smysl s vámi diskutovat. Diskuze nic neprokázala, kdybyste bral na ohled cizí názory, všimnul byste si toho.
Proč byste boural ČKD na Václaváku? Jakým způsobem vadí městu? V čem je ten barák špatný? Vám se prostě nelíbí.
Co takhle zlikvidovat celé metro, protože má dyzajn, který se vám hnusí? Hm... Není vidět, tak je to jedno?
Ježíš, takové názory mě vytáčí.

Jsem rád, že Praha tuto architekturu má. Protože za dvacet let by nějaký další trouba chtěl bourat, co se staví dnes (možná oprávněně?). Kdy konečně přijde ta doba politicky a sociálně korektní demokratické architektury, která se bude líbit všem a nebude sporů ani bourání (možná nějaké prášky by to vyřešily lépe)? Naštěstí nikdy a jsem tomu rád...
Konzervovat a nebo riskovat ?
Dr. Lusciniol
| 20.05.09 11:43
Tu tečku jsem mínil vážně, především proto že stále se zvyšující krevní tlak pana Průchy zaváděl rozpravu zde na slepou kolej (až nám zde nakonec obrazně znázornil, jak ten "komunistický úlet" vlastně chápat).

Leč kolega Vích zde nanesl zajímavou myšlenku: časem zlepšovat stávající stavbu (v tomto případě OD Kotva) poměrně jen částečnýma úpravama některých prvků, přičemž ale vyzvedl, že památková ochrana takového místa by jakémukoliv zlepšení zamezila, "zkameněním" stávajícího stavu.

Takže, byla li by památková péče řekněme již v dobách barokní přestavby Prahy, tak by k ní asi vůbec nedošlo (a my by jsme přišli o všechny ty sv. Mikuláše a jim podobné, v jejich dnešní podobě). Takto baroko mistrovsky, v těch nejdůležitějších místech, zdůraznilo dodnes stále gotickou osnovu, větší části staré Prahy, když zároveň povětšinou jen zahalilo její přetrvávající gotickou hmotu (jak mi ji, již bohužel zesnulý, Dr. Muk na řadě míst prokázal).

Na druhé straně, památková ochrana místa je zpravidla viděna jako hráz, proti živelnému a povětšinou hospodářskému tlaku, vydříti z místa co nejvíce hmotného prospěchu a tak pravidelně nahrazovat hospodářsky již zastaralé stavby novýma. Za skutečnosti, že nově vzniklá stavba z čistě hmotných pohnutek bohužel zpravidla zdaleka nedosahuje úrovně stavby ji předcházející, většina vidí původ i důvod památkové péče.

Co je pak odpovědí, na tento zjevný rozpor ? Uchovávat v naprosto nezměněném stavu a nebo vystavovat nebezpečí úplného zániku (chránit a nebo nechránit) ? A nebo, slovy klasiků V+W („Strejček vůl teta kráva každej půl rady dává:/ Hochu můj postupuj/) Zlatou střední cestou ?
Václav Průcha
Vích
| 21.05.09 10:34
Ano, pane Průcha, svou bojovnou dikcí nám tu trochu mažete diskuzi hořčicí, byť vaše oprávněné rozčilení chápu, nepůsobí to na mne dobře.
Doktore, možná by rozporu chránit hrůzu/riskovat pozitivní vývoj, napomohlo pokud možno kriticky objektivní zhodnocení kvality stavby navržené k ochraně. To, že je něco typickým znakem nějakého období je jistě jedno plus, ale já bych raději ochraňoval to, co má nadčasové kvality a neni to možno slovy Václava Průchy nazývat "barbarskou hrůzou".
Luscíku,
dalamanek
| 21.05.09 01:12
ta zlatá střední cesta odpovídá možná životnímu postoji pro někoho klasika W, pro jiného salónního komunisty W, v architektuře však, obávám se, neznamená nic; v zásadě je mi jedno, který ze dvou zmíněných extrémů zvolíme, pokud by se společnost byla schopna shodnout na jasných pravidlech, která však odpovědnost a právo rozhodnutí ponechají vlastníkovi a jeho architektovi; sbory expertů by pak mohly jít nekratší cestou k šípku...
Dalíku,
Dr. Lusciniol
| 21.05.09 05:57
" pokud by se společnost byla schopna shodnout na jasných pravidlech"

Kdy se něco takového naposledy povedlo a v které polečnosti ? Norimberské zákony ? Snad ani ty nebyly tak přímočaré, jako Váš názor připomínající nezadržitelný postup bulldozeru. Výsledek jeho použití by byl stejný. Kde to jsme ? V Říši divů, kde právo rozhodnutí (zachovat - nezachovat) je ponechané třeba i vlastníkem jeho architektovi ?

Tvrdíce zde, že "v zásadě je mi jedno, který ze dvou zmíněných extrémů zvolíme" by jste teda souhlasil i s tou druhou blbostí: úplným "zkameněním" našeho stavěného prostředí ? Get real !

To již bych spíše poslechl moudra starších: Zlatou střední cestu ("/ Vůl připojil suše: je to cesta má/ Každý po ní kluše - je vyšlapná/ Poslouchej - bučí kráva - Tou se dej ta je pravá/ Jseš mladej jseš hloupej/ Já jsem stará kráva").
zkusím to vyhrotit doktůrku,
dalamanek
| 22.05.09 10:33
Jedna skupina (nazvěme ji třeba obdivovatelé architektury a krajiny) v naší české společnosti se zamilovaně dívá na fotografie staré Prahy a kdysi vlastníma rukama obdělávané a udržované krajiny, a v duchu, nebo nahlas, spílá těm, kteří bezostyšně drancují zbytky hodnot z doby před bolševickou porobou. Příslušnost k této skupině patří obvykle lidem vzdělaným s všeobecným rozhledem a současně holým zadkem. Čím je zadek holejší, tím jsou znalosti s schopnost kritického pohledu hlubší.
Na druhé straně je skupina lidí se zcela opačnými charakteristikami - rozumu prostředního či mdlého, avšak s o to větší mocí a finanční silou. Jistě existuje řada výjimek potvrzujících pravidlo, ale četností se rozměrům hlavních stád nemůže rovnat. Kdekdo zploští problém ještě víc: oni si za nakradené peníze pořídili největší skvosty a my jim musíme zabránit je devastovat. Anebo: památkáři, ochranáři versus investoři, developři. Chudáci osvícení vlastníci!

Ty skupiny budou bojovat do té doby, dokud nebudou existovat jasná jednoduchá pravidla. A opakuji, že je jedno, budou-li postavena benevolentně nebo přísně, stačí budou-li prostě jednozančná, bez možnosti subjektivní interpretace, kterou už cítím za Víchovým "kriticky objektivním zhodnocením kvality stavby".

Volajíce po úžasných počinech období gotiky, baroka, secese, či moderny zapomínáme, že u konkrétního úspěchu stál vždy konkrétní vlastník a ten umožnil architektovi realizovat jeho vizi. Nechceme-li vdechnout zpět život institucím jako bylo SÚRPMO, plnící závěry posledního sjezdu, musíme ponechat vlastníkům svobodu a soustředit se na vzdělávání, případně specifické licence jejich architektů.

Obávám se, že ta vaše písnička má úplně opačný význam, než jí přisuzujete...

re dalamanek
Vích
| 23.05.09 10:23
Ano ta tupost stáda je dědictví diktatury proletariátu, který kritické myšlení, tj. zvažování všech dostupných informací, vytěsnil z praktického života. Proto asi když říkám - kriticky objektivní zhodnocení kvality stavby, vy slyšíte - subjektivní interpretace.
Uvolněte se prosím, rohlíčku
Dr. Lusciniol
| 27.05.09 12:35
Začněme od konce: Jestliže si sám nejsem vědom, že písničce (kterou jsem použil jako lehkovážnou vsuvku) přisuzuji nějaký význam, jak pak Vy znáte, který význam je ten "úplně opačný" ?

Aniž bych s Váma volal "po úžasných počinech období gotiky, baroka, secese, či moderny" neboť “to všechno vodnés čas" (NE ! již dosti bylo písniček) můj léta již rozvíjený názor na dnešní architekturu, že dobrých stavebníků je jako šafránu zatím co schopných architektů za korunu kornout (a všehoschopných ještě víc) je vyjádřen i v mém marném volání, aby například tzv. Parléřova gotika byla brána coby Gotika Karlova.

K Vaší vášni, pro "jasná jednoduchá pravidla " jsem se již (jak vidno bezvýsledně) vyjádřil.

Vaše vidění lidí znalých, jako těch holozadkových a lidí bohatých, jako těch méněvědoucích, mi připomíná podobný falešný rozpor: Že architekt nemůže dělat dobrou architekturu a zároveň i dobré peníze. Znám, že možno míti obé, znalosti i peníze.

Váš černobílý svět, mimo Vaši mysl není, nikdy nebyl a nikdy nebude. To již spíše i ten Tmavomodrý svět ( "Pět/ neděl, sedm hodin, tři měsíce a šest let/ melancholicky jsem pozoroval svět/ tmavomodrý svět")
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.