Majitelé domů navrhují štrasburskému soudu tři nové pilotní kauzy

Praha - Občanské sdružení majitelů domů (OSMD) navrhuje Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) tři nové pilotní kauzy, podle kterých by měl řešit žalobu českých vlastníků kvůli regulaci nájemného. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Tomislav Šimeček. Soud již dříve vybral ze 4800 podaných žalob k projednání čtyři pilotní modelové případy. Jeden z vybraných však zemřel, další vzali svou stížnost zpět.
    ESLP podle Šimečka změnu ve výběru pilotních kauz nevylučuje. "Štrasburský soud si uvědomuje, že pilotní kauzy nebyly šťastně vybrány," řekl šéf majitelů domů. Podle informací předsedy vlastníků byla z české strany při výběru současných případů o konzultaci požádána pouze vláda.
    Nové navržené tři pilotní kauzy údajně představují všechny důležité typy běžné v Česku. U dosavadních pilotních případů tomu tak podle předsedy sdružení nebylo. "Pilotní kauzy musí představovat typický případ," podotkl Šimečka. "Naprosto typický příklad je restituent, který dostal po sametové revoluci zdevastovaný majetek, dodnes se o něj stará a nemůže vybrat dost na nájemném, aby mohl domy opravit," uvedl šéf OSMD.
    Dalším kritériem nově navrhovaných pilotních kauz byl podle představitelů OSMD také věk stěžovatelů. "Snažili jsme se vybrat pilotní kauzy tak, kde nehrozí, že stěžovatelé během příštích pěti až deseti let vymřou," uvedl Šimeček s poukazem na dění kolem současných případů. Zohlednění věku je podle místopředsedy sdružení Roberta Axamita důležité také proto, že řešení případů ve Štrasburku nebude pravděpodobně trvat v řádu měsíců, ale let.
    V případě současných pilotních kauz vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm v návrhu odpovědi k žalobě loni uvedl, že lidé, kteří si na Česko stěžují ve Štrasburku kvůli regulovanému nájemnému, hrubě zkreslili údaje o hospodaření svého domu, mají pochybné plné moci a svůj majetek získali dobrovolně i se závazky.
    Představitelé OSMD odmítli přesně uvést, jak vysokou náhradu škody budou ve Štrasburku požadovat. S odvoláním na vládní materiál z roku 2006 však Šimeček řekl, že v průměrném pražském bytě dotuje majitel bytu nájemníka ročně částkou 92.000 korun. Nárok na odškodné za rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným je podle předsedy sdružení od roku 1992, kdy parlament ratifikoval úmluvu o lidských právech.
    O úspěchu návrhu vlastníků domů na tři nové pilotní kauzy pochybuje místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. "O tom, jestli z nějakého počtu stížností budou vybrány takové nebo onaké, nerozhodují majitelé domů, ale štrasburský soud," řekl ČTK. Podle Taraby je nemožné, aby OSMD ovlivnilo jednání soudu.
    V Česku je podle OSMD pouze 28 obcí a měst, ve kterých je nájemné na úrovni prosté reprodukce bytového fondu. Jde hlavně o sídla typu například Prahy, Brna nebo Karlových Varů. V ostatních obcích se výše nájmů pohybují pod touto úrovní. V Česku je více než 6000 obcí.
    Náklady prosté reprodukce se podle Šimečka pohybují kolem tří procent reprodukční pořizovací ceny stavby. Průměrné regulované nájemné se dnes rovná zhruba 1,2 procenta, uvádí v tiskové zprávě OSMD s odvoláním na údaje ministerstva pro místní rozvoj.
    Český Ústavní soud se v minulosti opakovaně postavil na stranu majitelů domů, jimž příjmy z nízkých nájmů údajně často nepokrývají ani náklady na údržbu a opravy nemovitostí. Soud již dříve uvedl, že pokud nerovný vztah majitelů a nájemníků nenapraví zákonodárci a vlastníci nenajdou zastání ani u soudů, mají se obrátit s náhradou škody na stát.
    Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku koncem dubna definitivně uzavřel spor, v němž majitelka bytu, Francouzka polského původu Maria Hutten-Czapská, žalovala Polsko kvůli regulaci nájemného. Čeští majitelé bytů považují tento případ za precedens.
    Soud konstatoval, že po jeho předloňském rozsudku, v němž dal stěžovatelce zapravdu, se obě strany dohodly na smírném řešení. V jeho rámci polský stát Hutten-Czapské vyplatí 240.000 zlotých (zhruba 1,75 milionu korun) jako kompenzaci hmotné škody a 22.500 zlotých (kolem 164.00 korun) jako náhradu soudních výdajů.
    Výrok štrasburského soudu má precedenční charakter pro dalších asi 100.000 polských majitelů bytů.